Koronavirus – 10 faktů, které by měl každý znát

11. 3. 2020 · 13 minut čtení

Koronavirus – slovo, které již rok hýbe celým světem a není dne, kdy bychom o něm neslyšeli. Informací o nemoci, kterou koronavirus vyvolává, o COVID-19, je k dispozici ohromné množství, mnohdy mohou být nesprávné či zavádějící. Proto jsme shrnuli ta nejdůležitější fakta, která by měl v současné době znát opravdu každý.

Koronavirus

1. Co je to koronavirus?

Označení koronavirus se používá pro jakýkoliv virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Koronavirus může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty, ale také život ohrožující choroby, jako je onemocnění dýchacích cest zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).

Nový typ koronaviru označovaný SARS-CoV-2 (původně označený jako 2019-nCoV, tzv. wuchanský koronavirus), se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Protože se vyskytuje po celém světě, mluvíme o pandemii, tj. o epidemii velkého rozsahu. Každým dnem přibývá nakažených a bohužel i zemřelých, a proto pozornost mnoha vědců po celém světě směřuje k jedinému cíli, zbavit lidstvo tohoto viru. Díky nim již víme, jaká je genetická struktura viru, jak se vir šíří, jak se co nejlépe chránit před jeho přenosem, jak onemocnění léčit a máme stále více možností testování a v posledních měsících i stále více prokazatelně fungujících očkovacích látek. Mohlo by se zdát, že konec pandemie je již na dohled. Tím spíš teď ale nemůžeme polevit ve všech preventivních opatřeních. V boji s pandemií je velmi důležitý zodpovědný přístup každého z nás.

2. Jaké jsou hlavní příznaky onemocnění COVID-19?

U 40–60 % osob může onemocnění COVID-19 probíhat bezpříznakově, nebo jen s mírnými příznaky, které nemusí být vždy snadné odlišit od příznaků jiných respiračních infekcí (chřipka, nachlazení). Mezi nejčastější příznaky onemocnění COVID-19 patří horečka, suchý dráždivý kašel, bolest hlavy a únava. Ztráta chuti a čichu je do jisté míry specifickým příznakem, ale nemusí se vyskytovat u všech nemocných nebo hned od počátku onemocnění. K dalším častým příznakům patří bolest v krku, bolest kloubů, svalů a zad, nechutenství, průjem či zánět spojivek. Mezi vážné příznaky pak patří bolest na hrudi a dušnost, která je charakterizována subjektivně vnímanými problémy s dýcháním. Pacient má pocit tíže na prsou nebo nedostatku vzduchu a obtížně se mu dýchá.

První příznaky se objevují obvykle 5-6 dní od nákazy, přičemž inkubační doba se pohybuje od 2 do 14 dní.  Již 2 dny před výskytem prvních příznaků je nakažený člověk infekční pro své okolí. Hlavní příznaky (horečka a bolesti) obvykle do 14 dní vymizí. Suchý kašel a únava ale mohou přetrvávat i déle, týdny až měsíce. Závažné příznaky a stavy vyžadující hospitalizaci pak vyžadují delší léčbu, 3-6 týdnů i déle.

Příznaky onemocnění COVID-19

3. Kdo je onemocněním COVID-19 nejvíce ohrožen?

Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou. Kromě věku patří mezi hlavní rizikové faktory obezita (BMI nad 30) a kouření, z nemocí pak špatně kompenzovaný diabetes, srdečně cévní onemocnění (zejména špatně kompenzovaná hypertenze), chronické onemocnění plic (CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc), nádorová onemocnění, onemocnění ledvin a dále jsou to pacienti po transplantacích. Děti bývají obvykle bezpříznakové, nebo mívají jen mírný průběh. Výjimečně se ale u nich mohou objevit závažné reakce imunitního systému. Proto bychom se měli chránit úplně všichni.

4. Jak se onemocnění COVID-19 přenáší?

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu. Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Kapénky se nejvíce šíří do okolí při kašli, kýchání, zpívání, ale i během mluvení. Kapénky obsahující vir můžete nejčastěji vdechnout, nebo můžete sáhnout na povrch, na němž kapénky jsou, a poté si sáhnout na obličej. Na povrchu předmětů vydrží virus až několik hodin.

5. Jak se proti nákaze COVID-19 preventivě chránit?

  • Často a důkladně si myjte ruce mýdlem či dezinfekčním gelem
  • Pravidelně otírejte dezinfekčními ubrousky také vlastní předměty (např. mobilní telefon)
  • Kašlete a kýchejte do kapesníku či rukávu
  • Používejte jednorázové kapesníky a poté je vyhoďte
  • Používejte roušky nebo respirátory – zakrývejte jimi ústa i nos
  • Jednorázové ochranné pomůcky nepoužívejte opakovaně
  • Nesahejte si na obličej, také se co nejméně dotýkejte roušky či respirátoru
  • Pokud špatně vidíte noste místo kontaktních čoček raději dioptrické brýle
  • Vyhýbejte se velkému uskupení osob a udržujte si bezpečný odstup (cca 2 metry)
  • Eliminujte kontakt s nemocnými lidmi
  • Necestujte do zasažených lokalit
  • Pokud se necítíte dobře, zůstaňte doma
  • Sledujte aktuální informace na ověřených webech
  • Řiďte se doporučením příslušných úřadů a vlády ČR 
  • Posilujte imunitu – dostatek vitamínů, vyvážená pestrá strava

Roušky a respirátory

Tyto ochranné pomůcky se liší zejména filtrační schopností. Rouška chrání především Vaše okolí před šířením kapénkové infekce, méně pak Vás. Respirátor má vyšší filtrační účinnost a lépe doléhá k obličeji, proto chrání zejména Vás, ale samozřejmě i Vaše okolí. Z tohoto důvodu je až na výjimky povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorech. Dětem do 15 let (včetně) postačí na těchto místech jako ochrana chirurgická rouška. Důrazně se však doporučuje i pro ně použití respirátoru. 

Koronavirus

6. Jak si správně mýt ruce?

Základním pilířem v prevenci přenosu kapénkové infekce je správné mytí rukou, které by mělo trvat 40-60 vteřin. Důkladně při něm umyjte dlaně i hřbety rukou, oblast mezi prsty, palec i oblast pod nehty. Efektivitu mytí můžete zvýšit použitím antibakteriálního mýdlaRuce si myjte pravidelně, vždy po příchodu domů z venku, po použití toalety, před jídlem, po smrkání, kašlání či kýchání, po použití nákupního vozíku, po manipulaci s penězi, po použití městské hromadné dopravy a v mnoha dalších situacích. Nesahejte si neumytýma rukama na obličej nebo do očí. V případě, že není umyvadlo při ruce, použijte dezinfekční gel. Můžete jej použít i k dočištění rukou po mytí. Důležitá je i pravidelná desinfekce předmětů, jichž se neumytýma rukama dotýkáte, zejména mobilního telefonu, myši a klávesnice počítače či volantu v autě. Při častém mytí rukou a používání dezinfekčních gelů nesmíme zapomínat na pravidelné používání krémů na ruce. Hydratace pokožky je velmi důležitá, protože ve vysušené pokožce mohou vznikat prasklinky a takto popraskané ruce usnadňují proniknutí infekce do organismu.

7. Jak je to s očkováním proti nákaze COVID-19?

V současné době se u nás probíhá dobrovolné a bezplatné očkování čtyřmi typy vakcín. Je důležité zdůraznit, že ani jedna ze čtyř zmiňovaných vakcín neobsahuje samotný virus SARS-CoV-2, nemohou proto u očkovaných vyvolat onemocnění COVID-19. V největší míře se u nás využívá vakcína Comirnaty od společnosti BioNTech/Pfizer. Očkovací látky jsou aktuálně schválené pro všechny osoby starší 5 let (registrace pro děti od 5-12 let byla spuštěna 13. prosince 2021). Původně se očkovala ve dvou dávkách, stejně jako konkurenční vakcína od společnosti Moderna s názvem Spikevax, vzhledem k rozšiřující se mutaci omicron se doporučuje u obou třetí, tzv. posilující dávka. Zatímco dvě dávky očkování poskytují podle aktuálních britských dat sotva měřitelnou ochranu v řádu 0-20 %, u třetí dávky se uvádí ochrana v rozmězí 55-80%. Kromě dvou uvedených očkovacích látek je u nás dostupná také vakcína Vaxzevria od společnosti AstraZeneca a jednodávková vakcína Janssen od belgického výrobce Janssen Pharmaceutica. U očkovací látky Janssen vydalo Ministerstvo zdravotnictví doporučení přeočkování mRNA vakcínou (BioNTech/Pfizer nebo Moderna) po 2 měsících od očkování.

Výsledkem uvedených typů očkovacích látek je tvorba bílkoviny specifické pro vir SARS-CoV-2 buňkami našeho těla. Tuto bílkovinu pak náš imunitní systém rozpozná jako cizorodou látku, proti níž začne vytvářet protilátky a vzniká tzv. imunitní paměť. Díky ní pak v okamžiku, kdy se náš imunitní systém potká opět s virem SARS-CoV-2, jej okamžitě rozpozná a zahájí rychlou obrannou reakci. Ukázalo se, že ani prodělání onemocnění COVID-19 trvalou imunitu proti další nákaze nezaručuje, a proto se jako nejefektivnější cesta z pandemie jeví dostatečné proočkování naší populace.

Nové vakcíny na obzoru

V nadcházejícím roce by měly přibýt nové očkovací látky založené na odlišném principu než stávající mRNA a vektorové vakcíny. Jde o takzvané proteinové podjednotkové vakcíny, kdy se do těla vpraví uměle vyrobený protein, jaký se nachází na povrchu koronaviru. Tento princip je desetiletí ověřený a používaný například u vakcín proti chřipce, rakovině děložního čípku nebo žloutence typu B.  

8. Jak je to s testováním?

Testování je jedním ze základních pilířů v boji s onemocněním COVID-19. Pomáhá totiž včas odhalit infekční osobu a předejít tak dalšímu šíření viru v populaci.

Proč je v boji s nemocí COVID-19 testování tak důležité:

  • Onemocnění vyvolané virem SARS-CoV-2, COVID – 19, může u až u 60 % nakažených probíhat skrytě, bez zjevných příznaků. I nakažený bez příznaků je infekční pro své okolí.
  • Než se rozvinou první příznaky onemocnění COVID-19, může být nakažená osoba infekční a šířit tak nemoc dále.
  • Příznaky onemocnění COVID-19 je obtížné odlišit od příznaků jiných respiračních infekcí (nachlazení, chřipka). Ztráta chuti a čichu je do jisté míry specifickým příznakem, ale nemusí se vyskytovat u všech nemocných nebo hned od počátku onemocnění.

V současné době je dostupných několik typů testů:

  • PCR-testy jsou v současné době nejcitlivější a nejspolehlivější metodou prokazující přítomnost genové informace viru (RNA viru) na sliznicích nosohltanu. Jsou používány ke stanovení diagnózy COVID-19 a jejich vyhodnocení probíhá v laboratořích. Nevýhodou je vyšší cena a delší doba vyhodnocení. Očkovaní lidé (včetně těch, kteří očkování zahájili, ale nemají je plně dokončené), osoby pod 18 let a občané se zdravotními důvody, které nejsou v souladu s vakcinací, mají však nárok na bezplatné provedení PCR testu, počet měsíčně hrazených testů naleznete na stránkách Covid Portálu.
  • Antigenní testy prokazují přítomnost tzv. antigenu, bílkoviny typické pro vir SARS-CoV-2. Existují i ve formě „rapid testů“, kdy je výsledek znám během 15-20 minut. Hodí se i k hromadnému testování a ani odběr vzorků není nijak nepříjemný. Testy využívají k detekci viru bud hlen získaný výtěrem z nosu (tampon se zavede jen 1-2 cm hluboko do nosního otvoru), nebo hlen vykašlaný z dýchacích cest. I proto lze tyto testy snadno provádět opakovaně, ideálně každých 5 dní, díky čemuž se zvyšuje pravděpodobnost zachycení případné infekce. Antigenní testy se dají zakoupit v lékárně či přímo v našem e-shopu.
  • Testy na protilátky měří přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 v krvi. Tyto protilátky nejsou v krvi přítomny hned od počátku onemocnění, tvoří se přibližně po 10-14 dnech od prvních projevů. Testy jsou proto určeny pro osoby, které se z nemoci COVID-19 zotavují, nebo toto onemocnění již prodělali a chtějí zjistit, jaké jsou hladiny jejich „ochranných“ protilátek. Také existují ve formě tzv. „rapid testů“.

 9. Jaká je léčba tohoto onemocnění?

Pro onemocnění COVID-19 není doporučena žádná specifická antivirová léčba. Lidé infikovaní koronavirem by měli zahájit podpůrnou léčbu, zmírňující příznaky infekce. K podpůrné léčbě se využívají běžně dostupné léky (léky proti horečce, bolesti a příznakům nachlazení užívané při běžných chřipkových onemocněních). Mnoho příznaků onemocnění COVID-19 se dá úspěšně mírnit. Vysokou účinnost léčby potvrzuje na svých stránkách i Světová zdravotnická organizace. Kromě podávání léků k mírnění příznaků dodržujte další opatření jako u běžné chřipky. Dbejte na dostatečný příjem tekutin a dodržujte klidový režim.

Samozřejmě i v případě COVID-19 lze jako prevenci obecně doporučit celkovou podporu imunity – tedy dostatečný spánek, pravidelný pohyb (v rámci možností cvičení doma nebo procházka v parku), pestrá a vyvážená strava s dostatkem vitaminů a minerálů. Kromě vitaminu C je pro imunitu důležitý také vitamin D, z minerálů pak selen a zinek, můžete také zvýšit příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Správné snižování horečky:

Jedním z hlavních příznaků onemocnění COVID-19 je zvýšená teplota či horečka. Zde jsou základní rady, jak při horečce postupovat:

  • Zvýšená teplota či horečka v průběhu jakékoliv virózy je jedním z nejvýznamnějších obranných mechanismů organismu, proto není třeba ji ihned a za každou cenu snižovat – léky proti horečce podáváme až v případě, že tělesná teplota přesáhne 38,5 ˚C. Teploty pod (a kolem) 38 ˚C naopak účinně pomáhají v boji s infekcí.
  • Léky proti horečce užíváme až v případě, že horečku opravdu máme – neužívají se preventivně, tzn. abychom horečku nedostali. Pamatujte na to, že pokud si pomocí léků snížíte horečku, nejste ještě zdrávi, a měli byste dodržovat karanténu až do úplného vyléčení. Léky proti horečce se stejnou účinnou látkou v různých formách nekombinujte, abyste předešli předávkování (např. tablety s paracetamolem a horký nápoj s paracetamolem.) Nepřekračujte doporučené denní dávky, čtěte pečlivě příbalové letáky užívaných léčiv.

Paracetamol nebo ibuprofen?

Paracetamol i ibuprofen jsou lékem volby pro zvládání příznaků infekčního onemocnění včetně infekce koronavirem. Tato doporučení jsou plně v souladu se stanoviskem Evropské lékové agentury (EMA). O vhodnosti použití paracetamolu nebo ibuprofenu je potřeba se poradit s lékařem nebo lékárníkem.

  • Paracetamol má méně nežádoucích účinků na zažívací systém, nicméně se u něj musí důsledně dodržovat nejvyšší doporučená denní dávka (až 4000 mg, při překročení této dávky hrozí poškození funkce jater). Podle některých studií je u něj také rychlejší nástup účinku při snižování horečky než u ibuprofenu. Pro jeho účinek je nezbytné správně zvolené dávkování, dle tělesné hmotnosti. S tím Vám vždy poradí lékárník.
  • Ibuprofen má dle některých studií déle trvající účinek na snížení horečky. Ve srovnání s paracetamolem může mít více nežádoucích účinků na zažívací systém a více omezení. Denní dávka v samoléčbě nesmí překročit 1200 mg (3 tablety po 400 mg) a měl by se užívat po co nejkratší dobu (dle konkrétního výrobce 7–10 dní).

Vždy je třeba pamatovat, že ani paracetamol ani ibuprofen neléčí příčinu nemoci, ale pouze tlumí příznaky, jako je horečka a bolest. Proto je nezbytné dodržovat doporučenou délku podávání a při zhoršení stavu vždy kontaktovat lékaře nebo lékárníka. Více zde.

Postcovidový syndrom

V souvislosti s onemocněním COVID 19 se u mnoha lidí, kteří touto nemocí prošli, setkáváme i s tzv. postcovidovým syndromem (také post-COVID, long-COVID). Jedná se o soubor rozličných příznaků postihujících prakticky celé tělo. 

Mezi nejčastější příznaky postcovidového syndromu patří:

Pokud se vás či některého ze členů vaší rodiny tyto problémy týkají, můžete se o jejich řešení dočíst v některém z našich podrobných článků.

10. Proč je tak důležité dodržovat karanténu?

Jestliže vám byla nařízena domácí karanténa, měli byste zůstat doma a nikam nevycházet (ani na nákup či k lékaři). Toto omezení je nepříjemné, ale buďte prosím ohleduplní, a dodržujte jej. Kromě nošení ochranných prostředků mnoho jiných možností, jak zamezit šíření koronaviru, zatím nemáme. O tom, jak je dodržování karantény efektivní, svědčí jednoduché schéma níže. Statistika praví, že pokud omezíte kontakt o 75 %, pak bude po 30 dnech nakaženo o cca 400 lidí méně!

V případě zdravotních potíží je nutné kontaktovat lékaře nebo příslušnou hygienickou stanici či se obrátit na linku 112 s tím, že musíte uvést, že jste v nařízené karanténě. Pokud máte možnost, využijte pro potřeby nákupu dodavatelské služby, v opačném případě je možné na nezbytně nutnou dobu opustit domov. Detailní informace, jak se chovat při karanténě naleznete  zde.

Karanténa

Kde mohu získat o COVID-19 více informací?

V případě dotazů lze zavolat na informační linky Státního zdravotního ústavu viz níže. Další kontakty naleznete zde. Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem onemocnění COVID-19, volejte na bezplatnou linku 1212.  V případě vážných zdravotních problémů či ohrožení života volejte linky 155 a 112. Můžete si také stáhnout do mobilu digitální kartu COVID 19 s aktuálními údaji o výskytu a kontakty.

 

Korona

Slovo na závěr – ke koronaviru přistupujte s rozvahou

O tom, jak předcházet nákaze koronavirem, jak se léčit, jak probíhá testování a v poslední době především o působení očkování koluje spousta mýtů a nepravdivých informací. Informace proto čerpejte na věrohodných webech, jako jsou stránky Ministerstva zdravotnictví či Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Datum poslední aktualizace: 23.12.2021

 

Zdroj:

https://farmakoterapeutickarevue.cz/cs/novy-koronavirus-sars-cov-2-a-onemocneni-covid-19

http://www.szu.cz/tema/prevence/vyvoj-a-moznosti-detekce-infekce-koronavirem-sars-cov-2

https://www.sukl.cz/sukl/covid-19-vaccine-moderna-otazky-a-odpovedi

 https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/chemicke-vedy/Prehledne-Ctyri-typy-vakcin-proti-nemoci-covid-19/

Články k tématu Koronavirus – 10 faktů, které by měl každý znát

  • Nejspolehlivějším způsobem, jak zabránit infekci z povrchů, je pravidelné mytí rukou mýdlem a vodou nebo používání dezinfekčních prostředků. Snížit riziko infekce může také čištění a dezinfekce povrchů. Jak si správně umýt ruce, resp. provést dezinfekci rukou a povrchů, aby bakterie a viry neměly šanci?
  • V souvislosti s šířením nákazy koronaviru bychom rádi chránili vás i naše lékárníky, kteří stojí v přední linii zdravotní péče. Proto si prosím přečtěte doporučení, jak se chovat v lékárně, aby se riziko nákazy co nejvíce snížilo.
  • Zubaře se ve 21. století bát nemusíte

    Zubaře se ve 21. století bát nemusíte

    · 5 minut čtení
    Stomatologické ošetření dneška se naprosto nedá srovnat s tím, co se dělo v ordinacích třeba ještě před půl stoletím. Přesto se někteří lidé při vyslovení slova „zubař“ cítí nepříjemně. Jejich strach je ale zbytečný.