Společnost a diabetes aneb jak tenká je hranice asertivity

7. 3. 2023 · Mgr. Judita Konečná · 9 minut čtení

Komunikační strategie, asertivita nebo umění říkat ne jsou běžně diskutovanými tématy napříč profesními, ale i ostatními mezilidskými vztahy. Nový rozměr však dostávají v momentě, kdy se člověk svými potřebami vymyká zvyklostem určitých sociálních skupin či situací. Ne vždy se setká s pochopením, takový je i případ pacientů s diabetem. Jaké komunikační techniky si stojí za to osvojit, aby váš život s cukrovkou nebyl zdrojem napětí a stresu?

Cukrovka a strach z komunikace

Podle statistik má přibližně každý desátý Čech diabetes. Přesto mají lidé s diabetem mnohdy oprávněný strach, že se jim nedostane pochopení a v případě nouze ani adekvátní pomoc. Absence informací o cukrovce je pověstnou špičkou ledovce.

Asertivní chování a diabetes
Asertivita umožňuje pacientovi lépe vyjádřit své potřeby a hranice, snižuje stres a napětí v komunikaci s lékařem i s lidmi v okolí.

Zbytek ledovce, který každý člověk s diabetem vnímá dennodenně a je jím komunikace s rodinou, kolegy, známými, lékaři, terapeuty, spolužáky, personálem letiště, divadla, kina. Výčet by mohl pokračovat donekonečna. Jedním z problémů tedy je, že okolí diabetu nerozumí, tudíž neumí adekvátně zareagovat. Tím druhým je, že mnohdy nezareaguje ani tehdy, kdy člověk s diabetem vyjádří své potřeby zcela jasně. Proč? Důvodů může být několik.

Na následujících řádcích se zaměříme na návod, jak diabetik může efektivně komunikovat s lidmi v jeho okolí a zvládat náročné situace, které mohou souviset s jeho onemocněním.

Související kategorie produktů:

Pojďme se na tuto problematiku podívat z obou stran - neobhajovat jednu či druhou, spíše nabídnout různé úhly pohledu pro vzájemné pochopení. V momentě, kdy se na situaci podíváme očima druhého, spíše se dobereme kompromisu, který bude vyhovovat oběma stranám, což je vlastně cílem asertivního jednání. Případně se dokážeme lépe vymezit a stát si za svým bez zbytečných pocitů viny.

Asertivní komunikace diabetika vůči okolí

Komunikace diabetiků s okolím nemusí být vždy jednoduchá. Diabetik musí být schopen vysvětlit specifika svého onemocnění a současně respektovat potřeby a očekávání druhých lidí. Jaký typ lidí může potenciálně stát za obtížnou komunikací?

1) Ti, kteří toho moc nevědí a vlastně ani vědět nechtějí. Prototypem může být člověk, který si matně pamatuje sousedku, která si v obchodě vždycky kupovala dia sušenky. Tam jeho vědomí o diabetu končí a více se o téma odmítá zajímat.

  • ŘEŠENÍ: Nevyčerpávejte se. Pokud máte chuť uvést některé informace na pravou míru, mluvte kdykoli. Ale! V případě konfrontace s takovým člověkem se primárně postarejte o vlastní potřeby. Bez výčitek.

2) Ti, kteří to myslí dobře. Ve snaze, aby se člověk s diabetem cítil ve skupině ostatních příjemně, se starají až moc. Zbytečně upozorňují na přítomnost cukrovky a někdy je únavné odmítat neustále nabízenou pomoc.  

  • ŘEŠENÍ: Zkuste přejít z pasivní role, kdy jen říkáte, že nic nepotřebujete, a děkujete za ochotu, do role aktivní a nastavit hranice. Ceníte si snahy, máte ji na paměti, a jakmile bude třeba, ihned se rádi na daného člověka obrátíte. Pravděpodobně ho to uklidní a zbaví tenze, že se od něj pomoc očekává, a on pořádně neví, jak na to.

3) Ti, kteří mají informace a nebojí se je použít. Slyšeli o nejnovější studii, poslouchali podcast o nejnovějších dietních trendech nebo se chtějí podělit o zkušenosti s postupy, které vyzkoušeli.

  • ŘEŠENÍ: Myslete na to, že každý člověk a tím i jeho diabetes jsou unikátní. U každého funguje něco jiného. Než změníte léčbu či uděláte radikální změnu v režimu či stravě, poraďte se ideálně s lékařem, který vás zná a kterému důvěřujete. Ne každý totiž zhodnotí, která studie je provedena kvalitně, případně vezme v potaz konkrétní situaci člověka, jemuž daný postup nebo produkt doporučuje.

Jak zvládat s diabetem nepříjemné sociální situace?

Snad každý člověk s diabetem se ocitl v situaci, kdy se musel za svou nemoc tak trochu postavit, aby se nedostal do potíží třeba v podobě nežádoucích hodnot glykemie. Příkladem může být návštěva, společné jídlo nebo večírek, ať už s rodinou, přáteli, či kolegy. Pro některé lidi banalita, pro druhé důvod do společnosti raději nechodit. Hranici, kdy člověk nechce urazit a potlačí vlastní potřeby, nebo naopak prosadí svou nehledě na ostatní, má každý jinde. Příčinu můžeme hledat jak v osobnostních rysech, tak ve výchově či prostředí, ve kterém lidé vyrůstali. Opět se zaměříme na to, co s tím.

  • Prvním krokem je uvědomit si, v jakých situacích mám tendenci ustupovat a chovat se, jak se očekává, i na úkor vlastního zdraví. Pokud to rozpoznám a chci to změnit, nabízí se začít s tím v bezpečném prostředí. Jinými slovy pokusím se odmítnout nabízené jídlo, od kterého očekávám výkyv glykemie, na návštěvě, kde mám chápavé kamarády. Právě tam se můžu setkat s pochopením a odnést si pozitivní zkušenost, než to napoprvé zkoušet na večeři připravené šéfovou manželkou.
  • Tenze se dá snížit tím, že dám najevo, jak se v ten moment cítím. Poznámka typu Dělá mi problém odmítnout nabízené jídlo, když vím, kolik práce za tím stojí, ale pak bych si neužil večer kvůli hyperglykémii, napomůže k větší empatii ostatních členů skupiny.
  • Pokud se povede vymezit se a pro sebe příjemným způsobem odmítnout nabízený pokrm, i tak se mohou dostavit pocity viny. Bylo to vhodné a nepůsobím teď neomaleně či neslušně? Mějte na paměti, proč to děláte pro svoje zdraví. Můžete si zkusit představit si na svém místě někoho jiného. Pravděpodobně byste ho pochopili, a možná dokonce povzbudili.
  • A pak už si tento postup jen nezapomeňte občas zopakovat, než zjistíte, že za vlastní komfort chvilkové nepříjemné pocity stojí. Emoce totiž přijdou a odejdou. Pokažený večer kvůli rozkolísaným glykémiím se bohužel do pár minut nevyřeší. 
  • Specifické situace může diabetik zažívat na letišti nebo při vstupu na různé festivaly, kde není dovoleno mít vlastní jídlo či pití. Na tyto případy buďte připraveni a mějte ideálně nějakou posilu. Někoho, kdo se za vás v případě potřeby postaví, povzbudí vás, ale hlavně u něj pak můžete ventilovat frustraci z nepochopení či necitlivého přístupu.

V neposlední řadě, pokud má člověk s diabetem problém vymezit se v sociálních situacích, je dost možné, že toto chování má hlubší kořeny. Jednou oblastí, nad kterou se můžeme zamýšlet, je samotný vztah k diabetu. Někdy za ignorací diabetu není jen stud a snaha zapadnout či vyhovět, ale téma přijetí nemoci a celkového sebepojetí. Druhou oblastí je nastavení vlastních hranic obecně. Pokud ignoruji potřeby své či své nemoci v sociálních situacích, je dost možné, že to není jediný případ, kdy mám tendenci sám sebe upozadit. A pokud se rozhodnete pro změnu, zkuste začít se sebepoznáním a další kroky dělejte postupně. Praktikovat něco, co je mi cizí a vynakládám na to velké množství energie, není dlouhodobě udržitelné. 

Mgr. Judita Konečná

Působí jako psycholožka v rámci 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, na klinice endokrinologie a metabolismu a spolupracuje s Centrem kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně.

V rámci své činnosti se zaměřuje na pacienty s diabetem a obezitou, v rámci doktorského studia na 1. LF UK se pak výzkumně zabývá problematikou diabetického distresu a psychologických aspektů diabetu. 



Články k tématu Společnost a diabetes aneb jak tenká je hranice asertivity

  • Pohybová aktivita by měla být běžnou součástí zdravého životního stylu. V dnešní době se bohužel setkáváme s tím, že sport se z každodenního života vytrácí, a to už od útlého věku. V dospělosti pak lidé nemají na sportování čas a po náročném pracovním dni ani dostatek energie. Pokud ale do života přijde diabetes, měl by se stát pohyb pravidelnou součástí režimu a hlavním podpůrným pilířem léčby....
  • Užitečné technologie pro diabetika

    Užitečné technologie pro diabetika

    · 8 minut čtení
    Technologie jdou dopředu obrovsky rychlým tempem a prostředí medicíny není výjimkou. V případě diabetu umožňují komfortnější soužití s tímto onemocněním a zároveň dokážou zabezpečit stabilnější kompenzaci diabetu. Jaké technologické vychytávky pro monitoraci a léčbu cukrovky doporučuje diabetik, moderátor a digitální tvůrce Jan Hrušovský, se dozvíte v našem novém článku.
  • Hojení ran při diabetu

    Hojení ran při diabetu

    · 8 minut čtení
    Při aktivním způsobu života často dochází ke vzniku drobných ran, otlaků, odřenin či popálenin. U diabetiků však i na první pohled banální oděrka představuje riziko. Proč se kožní poranění při cukrovce obvykle hůře hojí, jak je správně ošetřit a jak jim ideálně předcházet?
O autorovi
Mgr. Judita Konečná
Mgr. Judita Konečná
Působí jako psycholožka v rámci 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, na klinice endokrinologie a metabolismu a spolupracuje s Centrem kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně. V rámci své činnosti se zaměřuje na pacienty s diabetem a obezitou, v rámci doktorského studia na 1. LF UK se pak výzkumně zabývá problematikou diabetického distresu a psychologických aspektů diabetu.
Číst více od autora
O autorovi
Mgr. Judita Konečná
Mgr. Judita Konečná
Působí jako psycholožka v rámci 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, na klinice endokrinologie a metabolismu a spolupracuje s Centrem kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně....
Číst více od autora