Plíce a postcovidový syndrom: Jak se dostat zpět do formy?

V souvislosti s onemocněním COVID 19 se u mnoha lidí, kteří touto nemocí prošli, setkáváme i s tzv. postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor rozličných příznaků, přičemž nejčastěji jsou postiženy dolní dýchací cesty a plíce. Až 20 procent pacientů tak může pociťovat příznaky jako je kašel a zvýšená dráždivost dýchacích cest, dušnost, bolesti na hrudi a časté zadýchávání. Hojně se setkáváme také se zhoršením chronických nemocí dýchacích cest, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Kdo je více ohrožen?

Postcovidovým postižením plic jsou více ohroženi starší pacienti a pacienti, kteří měli závažnější průběh či museli být hospitalizováni. Z hospitalizovaných pacientů pak častěji ti, kteří podstoupili terapii kyslíkem či mechanickou ventilaci.

Jaké změny zanechává onemocnění COVID-19 na plicích

Onemocnění COVID-19 či na něj nasedající zápal plic mohou u některých pacientů zanechat na plicích zánětlivé změny až přestavbu plicní tkáně (plicní fibróza). Dýchací cesty jsou po prodělaném onemocnění také více citlivé k vnějším vlivům. To může pacient pociťovat jako jejich zvýšenou dráždivost (a náchylnost ke kašli) či zvýšenou stažlivost a následně pocity nedostatku dechu, tedy dušnost.  

Co si představit pod pojmem dušnost a co je její příčinou?

Dušnost je subjektivní pocit nedostatku dechu či nemožnosti se nadechnout. Ač se jedná o velmi nepříjemný pocit, není třeba se vždy obávat závažnějšího postižení plic. A to proto, že příčina dušnosti nemusí být vždy v dýchacím ústrojí. Často za ni mohou jiné stavy provázející onemocnění COVID-19, jako je nedostatečnost srdečně cévního systému, postižení nervů, ledvin, chudokrevnost či například ochabnutí svalů po dlouhotrvajícím pobytu na lůžku.

Kdy k lékaři?

Dušnost či bolest na hrudi jsou závažné příznaky a mohou vznikat z mnoha příčin. Proto při jejich výskytu vždy vyhledejte Vašeho lékaře. Návštěvu neodkládejte také v případě přetrvávajícího kašle, zvýšené teploty, horečky či nadměrného pocení.

Jak se postcovidové postižení plic léčí?

V případě kašle se postupuje stejně jako při běžném kašli provázejícím nachlazení. Při výskytu hlenu v dýchacích cestách jsou lékem volby tzv. mukoaktivní látky, tedy přípravky ztekucující hlen a usnadňující jeho vykašlávání. V případě suchého a dráždivého kašle se nasazují antitusika, tj. léky zklidňující dráždění ke kašli. V obou případech je nezbytný dostatečný pitný režim, ideálně formou průduškového čaje. Léčbu vhodně doplní i bylinné pastilky  (islandský lišejník, jitrocel a mateřídouška), které zklidňují podrážděnou sliznici.

Lékař může předepsat i další léčbu. Zvýšenou dráždivost a stažlivost dýchacích cest lze mírnit inhalačními léky, které se běžně užívají v léčbě průduškového astmatu. Často se užívají i léky tlumící alergie (tzv. antihistaminika), léky mírnící zánět (tzv. kortikoidy) a v některých případech i antibiotika. S dechovou rehabilitací a s nácvikem správného zapojení svalů Vám pomůže i fyzioterapeut.

Co pro sebe můžete udělat sami

Kromě již zmíněného pitného režimu nezapomínejte také na pestrou a vyváženou stravu bohatou na čerstvé ovoce a zeleninu. Důležitý je zejména dostatečný denní příjem vitaminu C, zinku a vitaminu D. Pro rekonvalescenci je nezbytný také dostatečný denní příjem bílkovin, nejlépe ve formě netučných mléčných výrobků, libového masa (kuřecí, králičí), vejce či luštěnin. Důležitá je také pravidelná a přiměřená pohybová aktivita (nejméně 30 minut denně), vzpřímené držení těla při běžných denních aktivitách a v mnoha případech i nácvik správného zapojení dýchacích svalů. A v neposlední řádě je nezbytná i psychická pohoda, omezení stresu, a především dostatek spánku.

Zdroj:

Post‑covidový syndrom – další záludnost COVID‑19. Medical Tribune 03/2021

Možnosti rehabilitace u pacientů po prodělaném onemocnění covid-19. Edukační materiál pro pacienty