Jaký je správný pitný režim?


Voda je životně důležitou tekutinou v našem těle. Člověk dokáže přežít týdny bez jídla, ale pouze 2–3 dny bez vody. Množství tekutin v lidském těle se v průběhu života mění. Nejvíce vody má v těle novorozenec, u kterého voda tvoří asi 75 % tělesné hmotnosti. U dospělého je to přibližně 53 % u mužů a 46 % u žen.

Proč je důležité doplňovat tekutiny?

Pro naše zdraví je nutné udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Člověk denně vyloučí přibližně 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. Aby tyto ztráty doplnil, musí vodu přijímat. 

 

Určitou ztrátu tělo doplní potravou s obsahem vody. Větší část ale musíme tělu dodat přímo v podobě tekutin. Zejména při cestování a v horkých letních měsících je potřeba pít více.

 

Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin často v každodenním shonu ani nevnímáme. Nedostatečný příjem tekutin však může mít kromě opakované bolesti hlavy nebo zácpy za následek i vážné zdravotní potíže. Může docházet až k poruchám funkce ledvin, vzniku ledvinových a močových kamenů. Zvyšuje se i riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva nebo onemocnění srdce a cév.

Nedostatek tekutin je nebezpečný pro každého člověka, bez ohledu na věk a pohlaví. Snížený příjem vody způsobuje dehydrataci (odvodnění organizmu). Nejčastěji k dehydrataci dochází při malém příjmu tekutin, průjmu, zvracení nebo při namáhavém fyzickém výkonu doprovázeném silným pocením.

malých dětí je příjem a výdej tekutin 4–5× vyšší než u dospělého člověka. Proto dochází u dětí k dehydrataci mnohem rychleji. Dehydratací jsou ohroženi také starší lidé, kteří mívají pocit žízně oslabený.

Jak se dehydratace projevuje?

  • Únavou až malátností.
  • Bolestí hlavy.
  • Oschlými rty a jazykem.
  • Škytáním při jídle.
  • Tlakem v okolí žaludku.
  • Tmavě žlutou močí.
  • Zácpou.
  • Poklesem fyzické a duševní výkonnosti.
  • Ztrátou koncentrace.
  • Zvýšenou spavostí.
  • Suchou pokožkou.

Kolik tekutin je vhodné za den vypít?

Prvním příznakem nedostatku tekutin bývá žízeň. Ta už je však varovným signálem, protože se objevuje až v okamžiku, kdy tělo ztratilo 1–2 % tekutin. To znamená, že je nutné pít, aby k pocitu žízně vůbec nedošlo. 

Za běžných podmínek lze denní potřebu tekutin vypočítat tímto jednoduchým způsobem: 0,5 litru na každých 15 kilogramů hmotnosti. To znamená, že pokud vážíte 70 kg, vypočítáte svou průměrnou denní potřebu tekutin takto:
70 : 15 = 4,7 ➪ 4,7 × 0,5 = 2,3 litru.

To je však průměrná potřeba tekutin. V mnoha situacích je potřeba pít ještě více.

Potřeba tekutin závisí na:

  • tělesné hmotnosti
  • věku a pohlaví
  • složení a množství stravy (obsah soli, vody, bílkovin, kalorií)
  • tělesné aktivitě
  • teplotě a vlhkosti prostředí
  • oblečení
  • teplotě těla
  • aktuálním zdravotním stavu

Jaké nápoje jsou vhodné?

  • Čistá voda.
  • Pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého (neperlivé).
  • Vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy.
  • Neslazené a nepříliš silné čaje (ovocný, popřípadě v omezené míře zelený čaj).
  • Kojenecké vody.
  • Bylinné čaje (ty je však vhodné pít pouze krátkodobě a střídat je). Některé bylinné čaje mohou ovlivňovat účinek léků, které užíváte. Poraďte se proto s lékařem nebo lékárníkem, zda jsou pro Vás vhodné.
  • Polévka by měla být součástí jídla.

Jaké nápoje jsou méně vhodné?

  • Středně a silně mineralizované vody. Jejich trvalé pití představuje zvýšené riziko vysokého krevního tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů nebo některých kloubních chorob. Denní příjem těchto minerálních vod by neměl přesáhnout 0,5 litru. Stejně jako u bylinných čajů je vhodné je střídat.
  • Sladké limonády, ochucené minerální vody, nektary. Hlavním důvodem nevhodnosti těchto nápojů je obsah cukru a umělých sladidel.
  • Mléko a kakao. Ty jsou díky obsahu bílkovin spíše potravou než nápojem.
  • Káva, nápoje obsahující kofein a alkohol. Ty nelze do pitného režimu počítat vůbec. Kofein zvyšuje vylučování vody z těla. To znamená, že vypitím nápoje s kofeinem se tekutiny nedoplní, ale naopak se zvýší jejich potřeba.

Kdy je nejvhodnější pít?

Velmi důležité je také, jak často a kdy pijete. Je totiž vhodné si doporučené množství tekutin rozvrhnout do celého dne a pít průběžně, i když nepociťujete žízeň.

  • Pijte už od rána, doplníte tak tekutiny, které tělo ztratilo během spánku. Šálek kávy nebo černého či zeleného čaje ovšem nestačí (z důvodu obsahu kofeinu, který odvodňuje). Po těchto nápojích proto vždy ještě vypijte sklenici vody.
  • V průběhu dne pijte podle potřeby a aktuální zátěže.
  • Před spaním pití omezte, nenarušíte tak svůj spánek buzením na toaletu.

 

Upozornění

Dlouhodobý silný pocit žízně, který přetrvává i při dostatečném příjmu tekutin, může být příznakem vážnějšího onemocnění, například diabetu (cukrovky). Proto v případě jakýchkoliv pochybností navštivte svého ošetřujícího lékaře.

Také by vás mohlo zajímat

Probiotika, prebiotika a symbiotika.

Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa

Zácpa

Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa

Průjem

Průjem, podobně jako zácpa, nemá jasnou definici. Nejčastěji je průjem definován jako změna normálního vyprazdňování s odchodem stolice řidší až vodnaté konsistence (zvýšený obsah vody). O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 14 dní. Akutní průjem trvá obvykle jen několik dní. Jeho příčiny jsou obvykle infekční nebo alimentární (tj. chyba stravování), eventuálně jako následek užívání některých léků.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa
Ověření internetových stránek a lékárny: Logo pro zásilkový výdej léčivých přípravků