Projímadla

Dlouhodobě účinná a současně bezpečná léčba zácpy, bez ohledu na její příčinu, je zcela klíčovou. Zahrnuje řadu přístupů, přičemž jistě vhodné před nasazením projímadel (a stejně tak i při jejich užívání) je vhodné využít veškerá další doporučení ‒ obecně je vhodné zvýšit podíl nevstřebatelné vlákniny a tekutin a přirozeně i dostatek pohybu ‒ viz. zácpa). Jestliže uvedené není postačující lze sáhnout např. ke glycerinovým nebo bisakodylovým čípkům, případně k projímadlům (syn. laxativa).

Čípky

Hlavním úkolem čípků (lat. suppositoria) je mechanicky usnadnit proces prázdnění (obsah glycerinu), případně podpořit defekaci stimulací podslizničních nervových pletení. Čípky jsou různé velikosti (pro děti vs. pro dospělé) a po rozbalení se zavádějí vždy do konečníku (tzv. rektální čípky) po lehkém zatlačení na stolici, nejlépe v mírném předklonu/podřepu. Jakkoliv čípek po zavedení prakticky okamžitě nutí k prázdnění, je třeba pro dosažení maxima jeho účinku několik desítek minut posečkat ‒ v opačném případě pouze vypudíme netknutý čípek a zácpy se nezbavíme…

 

Projímadla podávána ústy

Vlastní projímadla se navzájem liší povahou svého účinku. Obvykle rozlišujeme tři základní skupiny látek ‒ objemová, salinická a stimulační laxativa. Existují též projímadla s jiným účinkem, ovšem jejich užití je vázáno na lékařský předpis (látky prucaloprid, lubiproston aj.), a dále zde proto nejsou zmiňovány. Určité zlepšení mohou rovněž přinést eubiotika i pravidelné užívání probiotik.

            1. Objemová laxativa ‒ prakticky jde o nerozpustnou vlákninu (metylcelulóza, agar, psyllium (tj. semínka jitrocele indického), sušené švestky či fíky aj.). Tyto látky se nevstřebávají, vážou na sebe vodu a tím zvětšují objem řidší stolice. Jejich užívání by proto mělo být provázeno současným příjmem dostatečného množství tekutin (prosté zvýšení příjmu tekutin mírní zácpu pouze u osob dehydratovaných). Uvážíme-li princip jejich působení, jde o látky s nejpřirozenějším účinkem.

            2. Salinická (syn. osmotická) laxativa ‒ zřeďují střevní obsah (např. laktulóza a makrogol). Ani tyto látky se ze střeva nevstřebávají. Působí osmoticky aktivně, tj. natahují na sebe vodu, čímž změkčují střevní obsah;

            3. Stimulační (syn. kontaktní) laxativa ‒ podporují střevní pasáž (např. bisakodyl, pikosíran, senna). Tyto látky přímo stimulují podslizniční nervové pleteně, čímž stimulují tvorbu střevní šťávy i pohyb střeva.

            Nasazování laxativ by mělo být maximálně obezřetné s respektováním jejich limitů i možných nežádoucích účinků ‒ k dlouhodobému užívání jsou vysloveně nevhodné přípravky s obsahem senny. Jelikož laxativa mají povětšinou status léčivého přípravku, je třeba při jejich užívání pečlivě dodržovat doporučení uváděná ve schválených příbalových informačních letácích.

 

Další čtení

1. Tack J, Muller-Lissner S, Stanghellini V et al. Diagnosis and treatment of chronic constipation--a European perspective. Neurogastroenterol.Motil. 2011; 23: 697‒710.

2. Ford AC, Suares NC. Effect of laxatives and pharmacological therapies in chronic idiopathic constipation: systematic review and meta-analysis. Gut 2011; 60: 209‒218.

3. http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/constipation/in-depth/laxatives/art-20045906

4. http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php


 [J1]proklik "probiotika"

Mohlo by vás zajímat

  • Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.

    Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne 10 až 20 % z nás. Přesnou příčinu tohoto onemocnění bohužel stále nejsme schopni objasnit. Předpokládá se však, že nezanedbatelný vliv na jeho vzniku mohou mít prodělané infekce, některé složky potravy či psychosociální faktory (stres…). Z uvedeného je tedy zřejmé, že IBS může postihnout prakticky kohokoliv z nás, sportovce i businessmana…

    • Průjem
    • Zažívání
    Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.
    • Průjem
    • Zažívání
  • Probiotika, prebiotika a symbiotika.

    Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
    Probiotika, prebiotika a symbiotika.
    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
  • Zácpa

    Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

    • Zácpa
    • Zažívání
    Zácpa
    • Zácpa
    • Zažívání