Zácpa

Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

 

Zácpa má několik tváří aneb její dělení

  • zácpa organická ‒ způsobena nádorem, srůsty, zánětem, červy apod.;
  • zácpa druhotná ‒ např. při onemocnění jiných orgánů (cukrovka, roztroušená skleróza aj.), způsobená užíváním některých léků (některá antacida, léky na vysoký krevní tlak (verapamil), látky proti bolesti (opioidy), močopudné léky (diuretika), antidepresiva aj.;
  • zácpa jako samostatná nemoc – nejčastěji prostá, tj. návyková zácpa z potlačování defekačního reflexu, méně často jde o zácpu spastickou;
  • zácpa jako součást syndromu dráždivého tračníku, Laneova syndromu apod.

 

            Velmi často hraje významnou roli při vzniku zácpy nedostatek vlákniny v potravě a nedostatečný příjem tekutin. Vyšší pravděpodobnost vzniku zácpy rovněž koreluje s věkem (nad 65 let) a nedostatkem pohybu.

 

            Jak skoncovat se zácpou?

            Ve snaze navrátit se k pravidelnému a snadnému vyprazdňování bychom se primárně měli snažit odstranit vyvolávající příčinu, ne vždy je to však možné. V zásadě přicházejí v úvahu následující doporučení:

  • Změna jídelníčku ‒ zvýšit podíl zeleniny a ovoce, pokrmy z bílé mouky omezit a snažit se je nahradit výrobky z mouky tmavé;
  • Úprava pitného režimu ‒ zvýšit přívod tekutin, nikoliv jenom podle pocitu žízně ("tekutiny jako lék");
  • Vláknina
  • Zvýšení tělesné aktivity ‒ nejlépe pravidelná fyzická aktivita, přínosné mohou být i stimulační masáže břicha;
  • Záměna stávajících léčiv se stavícím účinkem za jiné ‒ zde se jistě vyplatí poradit se s odborníkem lékárny a/nebo se svým ošetřujícím lékařem;
  • Opětovný nácvik defekačního reflexu ‒ v pravidelnou hodinu (nejlépe ráno) se nemocný po absolvování obvyklých ranních úkonů nasnídá a s kratším časovým odstupem se pokusí o defekaci. Tento postup se opakuje s neměnnou pravidelností každý den i v případě, že pokus o vyprázdnění nebyl úspěšný (dle potřeby i několik týdnů);
  • Probiotika; 
  • Projímadla (syn. laxativa) ‒ látky s rozdílným mechanismem účinku, povětšinou jsou volně prodejné bez potřeby lékařského předpisu;
  • Ostatní možnosti ‒ očistné klyzma, digitální vybavení stolice, chirurgický zákrok aj. (tyto možnosti přesahují rámec svépomoci).

 

            Další čtení

1. http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/constipation/basics/definition/con-20032773

2.         http://www.worldgastroenterology.org/guidelines/global-guidelines/constipation


 

 

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

  • Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.

    Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne 10 až 20 % z nás. Přesnou příčinu tohoto onemocnění bohužel stále nejsme schopni objasnit. Předpokládá se však, že nezanedbatelný vliv na jeho vzniku mohou mít prodělané infekce, některé složky potravy či psychosociální faktory (stres…). Z uvedeného je tedy zřejmé, že IBS může postihnout prakticky kohokoliv z nás, sportovce i businessmana…

    • Průjem
    • Zažívání
    Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.
    • Průjem
    • Zažívání
  • Probiotika, prebiotika a symbiotika.

    Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
    Probiotika, prebiotika a symbiotika.
    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
  • Průjem

    Průjem, podobně jako zácpa, nemá jasnou definici. Nejčastěji je průjem definován jako změna normálního vyprazdňování s odchodem stolice řidší až vodnaté konsistence (zvýšený obsah vody). O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 14 dní. Akutní průjem trvá obvykle jen několik dní. Jeho příčiny jsou obvykle infekční nebo alimentární (tj. chyba stravování), eventuálně jako následek užívání některých léků.

    • Průjem
    • Zažívání
    Průjem
    • Průjem
    • Zažívání