Alzheimerova nemoc nebrání prožívat lásku

Často v hovorech s přáteli nebo v rodině slýcháme věty typu: „Ten “Němec“ mi zase někam schoval brýle.“ Nebo „to je ta moje skleróza“. Jde o pouhé zhoršení paměti, nebo se jedná o nastupující nemoc?

Alzheimerova nemoc je jedním z typů onemocnění, kterým říkáme demence. Samotný pojem „demence“ znamená úbytek kognitivních funkcí, tedy zhoršení paměti, zhoršení duševních schopností, celkový pokles intelektu u člověka, který byl původně po této stránce zdráv (na rozdíl od mentální retardace, která člověka provází od narození). Demence z pohledu lékaře je souhrn příznaků, které neznamenají pouze zhoršení výše uvedených funkcí, ale zahrnují také omezení aktivit denního života. Lidé s demencí postupně přestávají samostatně zvládat běžné věci, jako dojít nakoupit, uvařit oběd či uklidit byt. V průběhu choroby pak postupně člověk potřebuje asistenci také s příjmem potravy, hygienou, oblékáním, stává se postupně nesoběstačným.

Co nejdéle soběstačný

Jasná příčina Alzheimerovy nemoci dosud není známa. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, při němž dochází k ukládání nežádoucích látek v nervových buňkách a také v jejich okolí. Důsledkem je narušení přenosu signálu mezi jednotlivými buňkami, které se pak projeví příznaky, jako je porucha paměti a další. Vědci zkoumají, co je příčinou ukládání těchto hmot. Jednou z teorií je také insulinová rezistence v mozku a souvislost s onemocněním cukrovkou. Podle některých je dokonce Alzheimerova nemoc diabetes mellitus 3. typu. Určité časné formy Alzheimerovy nemoci mohou být dědičně vázané. U senilních forem je ale souvislost spíše s věkem než s rodinnou zátěží.

Léčba Alzheimerovy nemoci je svízelná, k dispozici jsou pouze léky a nefarmakologické postupy, které zmírňují průběh choroby tak, aby člověk zůstal co nejvíce soběstačný po co nejdelší dobu. Lékaři stále pracují na tom, aby dokázali diagnostikovat Alzheimerovu nemoc v co nejčasnějším stadiu. Proto se zavedl pojem mírná porucha kognitivních funkcí. Takovou poruchu si člověk ani nemusí uvědomovat. Odhalit ji lze při důkladném vyšetření za použití speciálních diagnostických testů – říkáme jim neuropsychologické vyšetření. Další metodou je magnetická rezonance mozku se zaměřením na oblast důležitou pro paměť. V České republice existují centra, která nabízejí možnost základního vyšetření paměti.

Důležité podněty z okolí

Průběh Alzheimerovy nemoci je velmi individuální. U některých lidí se může rozvinout a postupovat velmi rychle v řádu měsíců až několika málo let – typicky u forem, které postihují jedince před 60. rokem. Ostatní formy probíhají několik let v závislosti na mnoha faktorech. Průběh nemoci se odvíjí mimo jiné také od výchozí kognitivní výbavy nemocného (jaký má intelekt, paměť, atd.), to znamená, jak velká je "zásoba" z které ubývá. Důležitý je vliv okolí, například jakou má nemocný péči, jaké má podněty z okolí, jaká jsou jeho další onemocnění.

Rodina nemocného se může rozhodnout, zda se bude o svého příbuzného starat v domácím prostředí nebo zda dá přednost ústavní péči. Je potřeba upozornit, že s postupem choroby bude nemocný potřebovat více a více péče. Potřeby nemocného se budou s vývojem choroby měnit. V začátku může být nemocný pohybově aktivní, může se ztrácet nejen venku ale i v domácím prostředí. Později může být upoután na lůžko a bude potřebovat asistenci při hygieně, příjmu potravy, atd. Rodina se může obrátit na Českou Alzheimerovskou společnost, která pomůže se zajištěním péče. Denní stacionáře pro některé pacienty s Alzheimerovou nemocí nejsou vhodné, neboť se jim tady zhoršuje dezorientace. Existují také specializované domovy pro seniory s touto nemocí. Pokud se rodina rozhodne starat se o nemocného doma až do konce, může využít služeb domácí péče. Pro terminální stavy jsou vhodné služby domácího hospicu.

Určitě nezapomínejme na to, že i lidé trpící Alzheimerovou nemocí mohou ale dál prožívat lásku, vnímat blízkost druhého člověka, a proto mohou být šťastní, pokud jim v tom jejich okolí pomůže.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Jaký je správný pitný režim?

    Voda je životně důležitou tekutinou v našem těle. Člověk dokáže přežít týdny bez jídla, ale pouze 2–3 dny bez vody. Množství tekutin v lidském těle se v průběhu života mění. Nejvíce vody má v těle novorozenec, u kterého voda tvoří asi 75 % tělesné hmotnosti. U dospělého je to přibližně 53 % u mužů a 46 % u žen.

    • Čaje a výživa
    • Zdraví a prevence
    Jaký je správný pitný režim?
    • Čaje a výživa
    • Zdraví a prevence
  • Co pomůže na úžeh a úpal?

    Dostat úžeh není v horkých a slunečných letních dnech vůbec těžké. Úpal nás však může potkat nejen v létě, ale také při dlouhé cestě v dusném autobuse nebo při pobytu v místnosti, kde je horko.

    • Zdraví a prevence
    Co pomůže na úžeh a úpal?
    • Zdraví a prevence
  • Jaká je správná ochrana před sluncem?

    Mnoho lidí touží v letních měsících po krásném opálení. A právě dovolená a cestování je nejčastější možností, jak „chytnout bronz“. Je však třeba mít na paměti, že ne každé opálení je zdravé. Při pobytu na slunci je důležité chránit kůži před účinkem ultrafialového záření a současně dodržovat základní pravidla správného slunění.

    • Zdraví a prevence
    Jaká je správná ochrana před sluncem?
    • Zdraví a prevence
Darujte na Vánoce to nejcennější Darujte na Vánoce to nejcennější