516 770 100 | info@drmax.cz | O nás

Nezapomínejte během kojení i na svou stravu


Každý ví, že nejlepší výživou kojence je mateřské mléko. Často se ale zapomíná na to, že i strava kojící maminky je neméně důležitá. Jak by tedy měl vypadat jídelníček maminky během kojení?

Cokoli, co jako kojící maminka jíte nebo pijete, se prostřednictvím mateřského mléka dostává, ať už přímo či nepřímo, také k vašemu kojenému dítěti. Množství a kvalita mateřského mléka jsou tedy závislé mimo jiné na množství a kvalitě makro i mikro živin, které přijímáte. Musíte též svému tělu kompenzovat úbytek živin, způsobený tvorbou mateřského mléka.

Zvýšené nároky na výživu kojící maminky

Víte, že kojící matka potřebuje mít energetický příjem navýšen o cca 400-600 kilokalorií, tj. o čtvrtinu více než v období před otěhotněním? Rozhodně tedy v tomto období nedržte omezující diety, byť touha rychle zhubnout na původní váhu a vejít se do běžných kalhot je jistě silná. Podobně významně navýšené je i množství vitamínů a minerálů - zejména vitamínů A, skupiny B, železa, jódu a zinku. Odborníci doporučují navýšit i příjem prospěšných omega-3 mastných kyselin. Nezapomínejte tedy zařadit často do svého jídelníčku mořské ryby nebo vhodné rostlinné oleje v syrovém stavu (řepkový).

Vzorové složení jídelníčku kojící maminky

Základem je zdravá, pestrá a vyvážená strava a dostatečný příjem energie. Celodenní jídelníček kojící ženy by měl tedy obsahovat:

•             5-6 porcí sacharidů - těstoviny, rýži, brambory, pečivo

•             3-4 porce mléčných výrobků

•             1-3 porce bílkovin - maso, ryby, vejce, luštěniny.

•             2-4 porce ovoce

•             3-5 porcí zeleniny

Při starosti o miminko je někdy těžké soustředit se na vlastní jídelníček. Nezanedbávejte se v tomto ohledu a neváhejte požádat vaše blízké o pomoc s domácností či péčí o miminko a dbejte i na svou výživu. TIP: Pro doplnění vitamínů a minerálních látek se můžete spolehnout na potravinové doplňky určené speciálně kojícím maminkám.

Pitný režim

Stejně důležité je při kojení dbát i na pitný režim. Příjem tekutin by se měl navýšit o množství vyprodukovaného mateřského mléka. Celkový příjem by tedy měl být 2-3 litry denně. Nejvhodnější je neperlivá kvalitní voda nebo minerálka se slabou mineralizací. Vhodné jsou také ředěné džusy a ovocné čaje a nezapomínejte ani na mléčné nápoje, které se počítají do příjmu mléčných výrobků. Množství kávy a silných černých čajů omezte na max. 2-3 denně a alkohol pokud možno vylučte zcela.

Čemu se při kojení vyhnout?

Při kojení není vhodné se v jídelníčku omezovat ve výběru potravin, ať už z důvodu prevence alergií nebo nadýmání miminka, protože každému miminku může vadit jiná součást výživy matky a některým miminkům nevadí vůbec nic. Jezte tedy zdravě, pestře a vyváženě a sama určitě brzy vypozorujete, po kterém vašem jídle se děťátko případně necítí dobře. Teprve potom, můžete tyto problematické potraviny na čas vyloučit.

Také by vás mohlo zajímat

Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.

Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne 10 až 20 % z nás. Přesnou příčinu tohoto onemocnění bohužel stále nejsme schopni objasnit. Předpokládá se však, že nezanedbatelný vliv na jeho vzniku mohou mít prodělané infekce, některé složky potravy či psychosociální faktory (stres…). Z uvedeného je tedy zřejmé, že IBS může postihnout prakticky kohokoliv z nás, sportovce i businessmana…

Vydáno: 31.3.2016
Zařazeno: Průjem Zažívání

Probiotika, prebiotika a symbiotika.

Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Průjem Zácpa Nadýmání Zažívání Imunita

Zácpa

Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Zácpa Zažívání

Tento produkt momentálně nelze objednat.

Z důvodu inventury bude možné objednávku vytvořit příští týden.

Omlouváme se za dočasnou nedostupnost. Omezení se týká jen vybraných produktů.