Průjem

Průjem, podobně jako zácpa, nemá jasnou definici. Nejčastěji je průjem definován jako změna normálního vyprazdňování s odchodem stolice řidší až vodnaté konsistence (zvýšený obsah vody). O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 14 dní. Akutní průjem trvá obvykle jen několik dní. Jeho příčiny jsou obvykle infekční nebo alimentární (tj. chyba stravování), eventuálně jako následek užívání některých léků.

 

Příčiny průjmu

V naprosté většině případů je akutní průjem v našich podmínkách vyvolán chybou stravování, toxiny ze špatně skladovaných či nedostatečně tepelně upravených potravin a nebo viry. U průjmu chronického je na vině často dráždivý tračník, potravinová alergie (celiakie aj.), méně často pak nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba či ulcerózní kolitida). Opomenout jistě nelze ani nádorové bujení.

 

Nač třeba myslet a co rozhodně neopominout

Zejména chronický průjem může být projevem závažného onemocnění, jehož včasné odhalení je základním předpokladem pro nasazení účinné léčby. Vždy podezřelá je přítomnost krve, hlenu či hnisu ve stolici. Nikdy nelze bez řádného vyšetření vysvětlovat krvavý průjem přítomností vnitřních hemoroidů. Velké množství stolice buď v jedné porci nebo spíše ve větším počtu stolic za den vzbuzuje podezření na problémy se vstřebáváním (tzv. malabsorpcí). Problematické je též střídání průjmu se zácpou (zejména vzniklé v intervalu týdnů/měsíců může upozornit na kolorektální karcinom). Třeba je všímat si i dalších doprovodných projevů, jako je váhový úbytek, horečka apod. Při jakýchkoliv pochybnostech je proto zcela klíčové vyhledat lékaře!

 

Jak skoncovat s průjmem?

Není-li průjem součástí obrazu jiného onemocnění, kdy by se léčba měla ubírat směrem jeho ovlivnění, spočívá léčba v tišení subjektivních obtíží a v udržení vodní a iontové rovnováhy. Trpíme-li průjmem, je třeba ztrátu tekutin dostatečně kompenzovat a současně přijímat i dietní stravu (rýže, dušená mrkev apod.). Vysloveně hladové režimy nemají u průjmu smysl, zástava příjmu potravin průjem nevyřeší, snad jen krátkodobě u tzv. osmotického průjmu (po sorbitolu, laktulóze apod.).

Bohatě využívanými látkami u průjmů jsou tzv. adsorbencia ‒ látky schopné na sebe vázat nejrůznější toxiny ‒ jde např. o diosmectit, adsorbční uhlí (lidově "černé uhlí"). Primárně tedy nepůsobí zácpu, jak se mnohdy mylně traduje. Dále jsou využívány látky zpomalující střevní pasáž ‒ volně prodejný je loperamid a racekadotril . Příznivý účinek, zejm. ve smyslu obnovení rovnováhy střevní mikroflóry, může přinést podávání probiotik; u vleklého průjmu pomáhá též vláknina.

U infekčních průjmů jsou jistě vhodnou medikací střevní desinficiencia, antibiotika/chemoterapeutika, z nichž některá jsou k dispozici i v rámci léčivých přípravků na volném prodeji (cloroxin). U vyloženě těžkých průjmů je třeba zvolit léčiva vázaná na lékařský předpis. Dle potřeby mohou být použita též spazmolytika mírnící křeče v břiše (volně prodejný je kombinovaný přípravek Meteospasmyl…).