S bolestmi uší raději vždy k lékaři


Bolesti ucha patří k často se vyskytujícím obtížím, zejména v pediatrické praxi. Tento jev zpravidla souvisí s nezralou imunitou dětí a jejich zvýšenou náchylností k respiračním infekcím, jako i s přirozenou zvídavostí a zkoumáním okolí, které končí zaklíněním drobného předmětu ve zvukovodu. U dospívajících se takto projevuje např. zanícený komedon, u starších lidí zbytnělá mazová zátka. Napříč věkovými kategoriemi může do ucha vyzařovat bolest ze zkaženého zubu.

Malé opáčko z anatomie

Sluchový orgán člověka se skládá ze tří částí – zevního ucha (boltec, zevní zvukovod a bubínek), středního ucha (bubínková dutina, sluchová trubice, řetěz sluchových kůstek – kladívko, kovadlinka, třmínek, a Eustachova tuba) a vnitřního ucha (labyrint s předsíní, semicirkulárními kanálky, hlemýžděm a Cortiho orgánem). Význam jednotlivých segmentů ucha je specifický a  zahrnuje sluchové, ale i polohové funkce. Zevní ucho představuje sběrný úsek: koncentruje tlak zvukové vlny na blánu bubínku. Bubínek a  sluchové kůstky tvoří převodovou oblast ucha. Statokinetické (rovnovážné) ústrojí ve vnitřním uchu reguluje pozici a pohyb hlavy a těla, a orientaci v prostoru.

Onemocnění zevního ucha

K  typickým příkladům chorob boltce a zevního zvukovodu počítáme úrazy. Bývají způsobeny úderem, škrábnutím, neodborným čištěním apod. Tzv. ztrátová zranění vznikají při autohaváriích, nehodách při střelbě aj. Omrzliny boltce jsou důsledkem delšího působení větru a chladu pod 0 °C, podle závažnosti mohou být I. – III. stupně. Záněty zevního ucha rozeznáváme bakteriální, virové, alergické, a to ohraničené (např. impetigo („chrásty“), folikulitida, nežit – furunkl) a neohraničené (ekzém, růže, gangréna). Jejich řešením jsou antibiotické a antiseptické masti a pasty vydávané na lékařský předpis. Mazová zátka (cerumen obturans) a cizí předměty ve zvukovodu (korálky, součásti hraček, luštěniny, uvíznutý hmyz) vyžadují návštěvu u specialisty.

Záněty středního ucha

Akutní zánět (katar) středouší je charakterizován prosáknutím bubínku a sliznice bubínkové dutiny. Vyvolávajícím činitelem bývají streptokoky, chřipkové a spalničkové viry, příp. pneumokoky. Často přechází v hnisavou formu spojenou s perforací bubínku a výtokem s příměsí krve a může zasáhnout spánkovou kost. Terapie zahrnuje paracentézu (protětí bubínku), zevní i celkové podávání antibiotik, antipyretika, drenáž bubínkové dutiny a později důslednou prevenci rýmy a zánětů vedlejších nosních dutin (sinusitidy). Chronický zánět středního ucha vzniká mnohdy již v dětství z prudkého zánětu. K jeho rozvoji přispívají např. opakované záněty nosohltanu, hypertrofická nosní mandle atd. U těchto nemocných zpravidla dochází k poškození sluchu různého stupně a zhoršení kvality života. Léčba je převážně operační.

Nepodceňujte pomoc odborníka

Bolest v oblasti sluchového ústrojí málokomu dovolí klidný spánek či bdění. Řadíme ji k  varovným příznakům, při kterém není radno odkládat lékařské ošetření. Některá onemocnění ucha lze zvládnout ambulantně, jiná v domácích podmínkách; u dětí je často nutná krátká hospitalizace. Pro doléčení má neopominutelný význam rekonvalescence a dočasné vyřazení z kolektivu.

Příklad z praxe:

37letý muž s běžnými dětskými chorobami a závislostí na tabáku v anamnéze navštívil ORL ambulanci kvůli zarudlému, bolestivému útvaru na pravém boltci. Ložisko bylo chirurgicky odstraněno, následně byl histologicky diagnostikován uzlovitý zánět kůže a chrupavky. Pacient je nadále bez obtíží, příčina vzniku zánětu není známa. Na vině by mohly být tlakové vlivy, neboť nemocný při volání preferoval přikládání telefonu vpravo.

 

Také by vás mohlo zajímat

Ověření internetových stránek a lékárny: Logo pro zásilkový výdej léčivých přípravků