Strava jako prevence proti nachlazení


Nachlazení ročně trápí průměrně 6 – 8krát děti a 2 – 4krát dospělé. Často je slyšet věta: dostal jsem rýmu… Je třeba si ale uvědomit, že rýma a nachlazení se od nikoho za trest nedostává. Buď si budujeme pevné zdraví správným pohybem, výživou a regenerací, anebo se necháme vláčet uspěchaným životním stylem. Pak býváme náchylní k různým nachlazením a nemocem. To, jestli různým virům, bakteriím náš organismus podlehne nebo ne, souvisí s imunitním systémem.

Na dalších řádcích se dozvíte, co to vlastně imunitní systém je, a že funkčnost tohoto systému doká­žeme ovlivnit stravou. Vysvětlíme si pojem imunomodulační potraviny a představíme skupiny potravin, které naši imunitu posílí. Pak si podzim a zimu můžeme ve zdraví krásně užít!

Imunitní systém

Hlavním úkolem imunitního systému je boj proti cizorodým organismům, které jsou neustále kolem nás. Tvoří jej jak orgány (brzlík), tak i jednotlivé buňky (bílé krvinky). Proti parazitům, virům a bakteriím má imunitní systém zbraně dvojího druhu. Buďto nespecifickou (vrozenou) či specifickou (získanou) imunitu.

Mechanismus nespecifické imunity se brání proti vniknutí cizorodých látek vrozenou vlastností organismu, tedy existencí přirozených bariér – např. kůží, sliznicemi trávicího traktu. A zde již můžeme vnímat přechod do specifické formy imunity. Na povrchu sliznic střevního traktu (zde se nachází asi 70 % imunitního systé­mu) je hlen složený také z různých bakterií tělu vlastních, protilátek.

Správně fungující imunitní systém pak dokáže rozpoznat látky tělo ohrožující a ty, které tělu pomáhají. K obranným mechanismům nespecifické imunity patří kašel, rýma, horečka. Každá probíhající nemoc je výrazným stimulem imunitního systému, který se aktivuje, vytváří účinnou obranu a vytváří si imunologickou paměť. Pro případné další setká­ní se stejným typem mikroorganismů pak systém pracuje účinněji, rychleji a s menšími energetickými nároky. Tento přirozený projev funkčnosti systému ale někdy vyhodnocujeme jako negativní příliš brzy. Nedáme tělu čas pro vlastní, přirozený léčebný proces, neposkytneme dostatek správných látek (vitaminy, minerály a další), rychle nasadíme antibiotika.

Imunomodulační potraviny

Pokud chceme být zdraví i v období zvýšeného výskytu nachlazení a chřipek, je možné posilovat nespecifickou část imunitního systému. Existují potraviny nazývající se imunomodulační (někdy nutraceutika), které pozitivně ovlivňují imunitu. Jsou tedy na pomezí mezi léčivem a běžnou stravou. Je třeba říci, že při jejich podání nedochází k vyléčení nemoci, ale působí jako prevence proti výskytu onemocnění nebo zmírňují a zkracují celkovou dobu léčby. Mezi tyto potraviny lze zahrnout četnou skupinu, proto se zmiňuji pouze o některých běžně dostupných.

Antioxidanty a minerály

Antioxidanty jsou látky, které dokáží bojovat proti volným radikálům (hrají roli v rozvoji mnoha onemocnění – ateroskleróza, nádorové onemocnění a další). Mezi silné antioxidanty patří vitaminy A,C,E.

Výskyt v potravinách: citrusové ovoce (pomeranč, grapefruit), viš­ně, švestky, černý rybíz, hrozny, ostružiny a jahody. V zelenině je např. najdeme v paprice, mrkvi, rajčatech a zeleném salátu. Dobrý­mi zdroji jsou také obiloviny (např. pohanka) a luštěniny. Zinek je minerál, který v součinnosti s vitaminy podporuje funkci imunity. Také působí preventivně proti virovým infekcím dýchacích cest, při chřipce a herpetickým oparům.

Výskyt v potravinách: vajíčka, obilné klíč­ky, hořčice, netučné sušené mléko, dýňová semínka, pivovarské kvasnice, maso, játra, ústřice. Další zázračné potraviny, které v sobě nesou kombinaci těchto složek: česnek, echinacea. Pokud tedy přidáte do jídelníčku tyto potraviny, zvýšíte v následujícím ročním období svou šanci na odolnost a zdraví!

 

Také by vás mohlo zajímat

Probiotika, prebiotika a symbiotika.

Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa

Zácpa

Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa

Průjem

Průjem, podobně jako zácpa, nemá jasnou definici. Nejčastěji je průjem definován jako změna normálního vyprazdňování s odchodem stolice řidší až vodnaté konsistence (zvýšený obsah vody). O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 14 dní. Akutní průjem trvá obvykle jen několik dní. Jeho příčiny jsou obvykle infekční nebo alimentární (tj. chyba stravování), eventuálně jako následek užívání některých léků.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa
Ověření internetových stránek a lékárny: Logo pro zásilkový výdej léčivých přípravků