Rady pro cestovatele o cestovním průjmu

Cestovní průjem je nejběžnějším zdravotním problémem na cestách. Čím blíže k rovníku a čím méně civilizovaná země, tím větší je riziko, že vás průjem připraví o pár dní dovolené. Co dělat, aby právě tohle nebyl váš případ a jak postupovat, když přece jen onemocníte?

Co způsobuje cestovní průjmy?

Cestovní průjem je definován jako 4-10 řídkých stolic za den. Obvykle trvá 3-5 dní, jsou však případy, kdy přetrvává i několik týdnů. Příčinou cestovních průjmů mohu být bakterie, viry nebo prvoci. Nejčastěji za něj může bakterie E.coli (enterotoxigenní), která se do organismu dostane obvykle s kontaminovanými potravinami nebo vodou.

Jídlo na tržnici

Lze vůbec průjmu na cestách předejít?

Samozřejmě. Základem prevence cestovního průjmu v rizikových oblastech je dodržování hygienických zásad, které lze pro lepší zapamatování shrnout do „šesti O“, přičemž óčka znamenají: Obchod, Originál, Otevřít, Oloupat, Omýt, Ovařit.

Konkrétněji se jedná o tato pravidla:

  • pít pouze nápoje (včetně mléka) v originálním balení, nejlépe dovezené z vyspělých zemí,
  • jinak jen nápoje z převařené vody (voda z vodovodu nemusí být nezávadná),
  • nepoužívat led do nápojů,
  • ovoce jíst pouze to, které lze oloupat, nebo je nutno jej omýt nezávadnou vodou,
  • nejíst syrovou zeleninu,
  • nejíst zmrzlinu a tepelně nezpracovaná jídla,
  • nepožívat v syrovém stavu masa, ryby, mořské živočichy,
  • nekupovat potraviny od pouličních prodavačů,
  • vyhýbat se neznámým povrchovým vodám (mytí, koupání, čištění zubů, ale i jen omývání končetin),
  • nekoupat se v moři poblíž vyústění kanalizace,
  • vyvarovat se kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty.

Jak cestovní průjem léčit?

I přes důsledné dodržování hygienických zásad můžete průjmem onemocnět. Základem léčby je dostatečná hydratace a podávání léků proti průjmu.

Zde jsou doporučení v bodech:

  • Nahraďte chybějící tekutiny pitím dostatečného množství balené nebo převařené vody
  • Omezte pití a jídlo na čaje, nesycené nebo bublinek zbavené nápoje a neslané netučné sušenky nebo suché bílé pečivo. Jakmile začnete mít opět chuť na jídlo, doporučuje se nejdříve začít s obyčejným pečivem.
  • Lékařskou pomoc vyhledejte při teplotě vyšší než 38 °C, máte-li krev nebo hlen ve stolici, při silném zvracení, které by mohlo vést k dehydrataci, nebo pokud průjem trvá déle než 48 hodin.
  • Ke zmírnění příznaků užívejte volně prodejné léky proti průjmu, které by měly být součástí cestovní lékárničky každého cestovatele.

Jaké léky proti průjmu přibalit na cesty?

Cestovní lékárnička by měla vždy obsahovat přípravky proti průjmu. Do oblastí se zvýšeným rizikem průjmů by měl být cestovatel vybaven přípravkem, který snižuje počet stolic (loperamid), střevním desinficiens (cloroxin) a ORS, tedy práškem k přípravě rehydratačního roztoku. Před použitím léku proti průjmu si vždy pečlivě přečtěte příbalový leták.

Při léčbě průjmu se také doporučuje užívání probiotik, která pomohou s obnovou narušené střevní mikrobioty. Na dobrodružnější cesty do míst s nedostupností zdravotní péče je dobré se poradit s lékařem a nechat si předepsat antibiotika. Lékař vás poučí, v jakých případech je použít. Vzhledem k tomu, že hygiena je základem prevence průjmových onemocnění, je praktickou pomůckou desinfekční gel na ruce, který můžete mít neustále u sebe.

Mohlo by vás zajímat

  • Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.

    Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne 10 až 20 % z nás. Přesnou příčinu tohoto onemocnění bohužel stále nejsme schopni objasnit. Předpokládá se však, že nezanedbatelný vliv na jeho vzniku mohou mít prodělané infekce, některé složky potravy či psychosociální faktory (stres…). Z uvedeného je tedy zřejmé, že IBS může postihnout prakticky kohokoliv z nás, sportovce i businessmana…

    • Průjem
    • Zažívání
    Jak se žije s dráždivým tračníkem? Projevy, prognóza a pomoc.
    • Průjem
    • Zažívání
  • Probiotika, prebiotika a symbiotika.

    Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
    Probiotika, prebiotika a symbiotika.
    • Průjem
    • Zácpa
    • Nadýmání
    • Zažívání
    • Imunita
  • Zácpa

    Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

    • Zácpa
    • Zažívání
    Zácpa
    • Zácpa
    • Zažívání