Výživu nepodceňujte ani v létě


Význam pitného režimu je všeobecně známá věc a mnoho z nás si především v horkých letních dnech dostatečný přísun tekutin hlídá, množství bílkovin a ostatních živin již zdaleka tolik nevnímáme. Na výživu je však třeba být obezřetný, především u seniorů, pacientů po operaci nebo úrazu či při střevních potížích.

Vysoké venkovní teploty neznamenají jen krásné dny plné slunce. Především představují zátěž pro náš organismus. Horko vyčerpává, způsobuje poruchy spánku, nesoustředěnost a v neposlední řadě nechuť k jídlu. Výjimkou nejsou v létě ani střevní potíže a dehydratace. Zatímco význam pitného režimu si uvědomujeme, na množství bílkovin a ostatních živin již tolik nedbáme. Dospělý zdravý člověk jí dle chuti a s výkyvy v příjmu živin se dokáže vyrovnat. Mnohem závažnější je situace v případech, kdy se jedná o seniory, pacienty v rekonvalescenci či osoby se střevními potížemi. 

Senioři a menší chuť k pohybu

Senioři obecně snáší vysoké teploty hůře. Nejen že si velmi často nehlídají pitný režim, ale s vysokými teplotami se mnohem méně pohybují. Méně pohybu pak může vést i k menší chuti k jídlu. Snížená fyzická aktivita postupem času vede k oslabování svalstva a celkovému oslabování seniora. Měli bychom proto zvláště v letních měsících hlídat, jak se náš příbuzný stravuje a pije. Stejně tak jsou důležitou součástí i pravidelné procházky, které povzbudí nejen chuť k jídlu, ale i mysl a dobrou náladu.

Úraz a operace

Rekonvalescence po operaci je náročná v kterémkoli ročním období. S vysokými teplotami obvykle nemáme přílišnou chuť k jídlu a to se ještě prohlubuje, pokud jsme upoutáni na lůžko. Ač si to neuvědomujeme, nároky na přísun živin jsou v takovém případě vyšší než normálně. Tělo obnovuje poškozené tkáně a také je nastartovaný imunitní systém, aby zabránil případné infekci. Ať už jsme po zlomenině nebo operaci, postupem času začínáme cvičit a rehabilitovat a obnovujeme sílu a funkčnost svalstva.

Střevní potíže

S létem a krásnými dny cestujeme a podnikáme výlety. Někdy bohužel máme tu smůlu a potká nás nepříjemnost ve formě zácpy nebo průjmu. Zvlášť v letních dnech je pro nás riziková ztráta vody a minerálů z těla. Měli bychom tedy v první řadě dostatečně doplňovat tekutiny. Dalším průvodním jevem bývá i snížená chuť k jídlu či obava, že pokud něco sníme, bude se problém opakovat. I zde platí, že nedostatek živin neprospívá a výrazně omezená strava není vhodným řešením.

Jak můžeme pomoci sobě či svým blízkým

Jednou ze základních složek výživy jsou bílkoviny. Ty jsou využívány jak k budování a obnově tkání, tak i k přenosu různých látek a léčiv po těle. Proto bychom měli volit takovou dietu, která nám zajistí jejich dostatek. Obecně platí, že zdravý dospělý člověk potřebuje přibližně 1 g bílkovin na kilogram váhy. Během nemoci a rekonvalescence se může požadavek na množství bílkovin i zdvojnásobit. V případě snížené chuti k jídlu můžeme využít i speciální klinickou výživu. Lze ji zakoupit v lékárně a je dostupná jak v tekuté, tak i v krémové formě. Najdeme také netradiční varianty, jako jogurtovou nebo džusovou. Velmi dobře chutnají vychlazené a lze je doplnit ke stravě jako svačinu. O jejich využití bychom se měli poradit s lékařem nebo nutričním specialistou.

 

Také by vás mohlo zajímat

Probiotika, prebiotika a symbiotika.

Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa

Zácpa

Každý z nás má poněkud odlišnou představu o tom, co je to zácpa. Pro někoho jsou to málo početné stolice, někdo zneklidní, nemá-li stolici každý den, pro jiného představuje zácpu bobkovitá nebo obtížně vyprazdňovaná stolice. Jsou i lidé, kteří si myslí, že objem stolice se musí rovnat objemu požité stravě, nebo že vyprázdnění by se mělo dostavit po každém jídle. V pojmu zácpa je vždy ukryt i subjektivní pocit nemocného. Proto neexistuje jednotná definice zácpy. Nejčastěji je chronická zácpa (lat. obstipace) obvykle definována jako dlouhodobě obtížné vyprazdňování stolice v intervalu delším nežli 3 dny a o objemu menším než 80 g. Chronická zácpa v naší populaci tak postihuje přibližně každého pátého z nás.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa

Průjem

Průjem, podobně jako zácpa, nemá jasnou definici. Nejčastěji je průjem definován jako změna normálního vyprazdňování s odchodem stolice řidší až vodnaté konsistence (zvýšený obsah vody). O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 14 dní. Akutní průjem trvá obvykle jen několik dní. Jeho příčiny jsou obvykle infekční nebo alimentární (tj. chyba stravování), eventuálně jako následek užívání některých léků.

Vydáno: 3.10.2016
Zařazeno: Čaje a výživa
Ověření internetových stránek a lékárny: Logo pro zásilkový výdej léčivých přípravků