Nočním spánkem ke zdravějšímu životu

V dětských pokojích našich babiček visíval obrázek anděla strážného, jak se sklání nad spícím dítětem a chrání je. Moderní věda existenci tohoto ochránce potvrdila: jmenuje se melatonin. Jedná se o „spánkový“ hormon tvořící se ve žláze epifýze (šišince neboli nadvěsku mozkovém), a to téměř výhradně během tmavé části dne.

Morfeova náruč není samozřejmost

Melatonin je rychle vyplavován do krve a mozkomíšního moku, odkud informuje všechny buňky celého těla o tom, v jaké fázi dne se nacházíme. Těmto informacím se podřizují fyziologické funkce orgánů a celého těla, které se mění během střídání dne a noci. Svícení večer, v noci nebo brzy ráno zkracuje tmavou část dne a redukuje množství melatoninu produkováno během 24 hodin. V posledních letech se věnuje pozornost možným neblahým následkům těchto změn na naše zdraví.

Podle dosavadních výzkumů má melatonin řadu nepostradatelných přirozených funkcí: regulaci spánku, střídání schopností k výkonům během dne (tzv. cirkadiánní rytmicita), ovlivnění nálady, ale vykazuje též imunitní, protinádorovou a antioxidační aktivitu. Schopnost tvořit melatonin klesá s věkem. Velmi významně ji narušuje noční bdění (práce na směny, volnočasové aktivity, nákupy), nebo rychlý přesun přes několik časových zón při leteckých cestách; negativní vliv mají také některé léky.

Bdění a spánek v (ne)rovnováze

Zájem o spektrum účinků melatoninu vyvolaly studie popisující vyšší výskyt zhoubných nádorů u letušek na transkontinentálních trasách a žen zaměstnaných v třísměnných provozech (především rakoviny prsu) a u mužů v podobných profesích (karcinom prostaty). U pokusných zvířat s různými typy nádorů byla po jejich vystavení nočnímu osvětlení tvorba melatoninu nízká jako ve dne, nádory rostly rychleji a zvířata přežívala kratší dobu.

Vědci si kladli otázku: může melatonin skutečně cíleně chránit? Odpověď zní: ANO! Základní příčinou stárnutí a mnoha onemocnění (např. nemocí srdce a cév, zhoubného bujení, stařecké demence a Alzheimerovy choroby) jsou tzv. volné radikály; jejich nahromadění vyvolává v těle oxidační stres. Určitou obranu proti jejich působení poskytují antioxidanty, obsažené hlavně v ovoci a zelenině. Ale i melatonin významně snižuje míru oxidačního stresu, dokonce účinněji než vitamin E, nebo vitamin C.

Protinádorové působení melatoninu

Melatonin má také toxický účinek na nádorové buňky, což vede k jejich destrukci. Snižuje potenciál nádorů pronikat tkáněmi a zakládat metastázy, a to tím, že brání prorůstání cév v nádorové tkáni a tím omezuje přísun živin do nádoru.

Při vyšší tvorbě melatoninu během noci dochází u lidí k poklesu systolického („horního“) i diastolického („spodního“) krevního tlaku, což šetří nepřetržitě pracující srdce a krevní oběh.

Některé studie popisují souvislost mezi narušením denních biologických rytmů a výskytem obezity, metabolického syndromu, cukrovky. Výzkum odhalil existenci tzv. „hnědé“ složky tuku v lidské tukové tkáni, která spaluje velké množství energie a redukuje zásoby bílého tuku; melatonin tvorbu hnědého tuku významně podporuje. Tyto výsledky mohou mít velký praktický význam při léčbě obezity i nemocí, které s ní souvisejí (cukrovka, kardiovaskulární a nádorová onemocnění, ortopedické choroby aj.).

Dobrodiní nebo danajský dar?

Když v r. 1879 představil Thomas Alva Edison světu vynález žárovky, zahájil dramatické změny v přirozených procesech, vybudovaných během dlouhého biologického vývoje člověka. Melatonin, produkovaný ve tmě, hlavní regulátor cirkadiánních a sezonních biorytmů, se dnes představuje jako přirozený ochránce mající mnoho různých příznivých účinků na organismus. My mu to ale nechceme dovolit.

Cena za naši pohodlnost

Moderní či módní porušování fyziologických pochodů založených na střídání dne a noci může přispívat k řadě onemocnění. Zastavení trendů přesunu aktivity lidí do nočních hodin by mohlo mít příznivé dopady na zdraví populace. Práce v nočních směnách by měly být omezeny pouze na provozy, v nichž je to nezbytně nutné. Nakupování, časté ponocování při zábavě a jiné důvody nočního bdění odporují vrozeným podmínkám, na které se lidé adaptovali během tisíciletí.