Otřes mozku – příznaky a léčba
Otřes mozku je krátkodobá porucha mozkových funkcí způsobená úrazem nebo prudkým trhnutím hlavy. Patří mezi poměrně časté úrazy hlavy, přičemž více ohroženy jsou osoby mezi 15.–20. rokem života a také senioři. Jaké jsou příčiny otřesu mozku, k čemu při tomto poranění dochází a jak se otřes mozku léčí? Podrobnosti se dozvíte v našem článku.

Obsah článku
Obsah článku
Co to je otřes mozku?
Otřes mozku je lehké poranění mozku, při kterém vznikne přechodný výpadek kognitivních funkcí (poruchy paměti, poruchy vědomí až bezvědomí). Ten je vázán na předchozí náraz hlavy nebo příliš rychlé zrychlení a zpomalení pohybu hlavy (dopředu, dozadu nebo do strany).
Jak vznikne otřes mozku?
Mozek je měkká tkáň, která je chráněná tvrdou lebkou. Prostor mezi mozkem a lebkou je vyplněn tekutinou, která se označuje jako mozkomíšní mok a funguje jako „polštář“. V případě silného nárazu dojde k prudkému pohybu mozku v lebce, který mozkomíšní mok nezvládne ztlumit. Následuje přímý kontakt mozkové tkáně s vnitřní stranou lebky. To vede k chemickým změnám, které jsou příčinou dočasné ztráty normální funkce mozku. Vážné komplikace nastávají v případě opakovaných otřesů mozku, zhmoždění nebo rozvoje vnitřního krvácení.

Příčiny otřesu mozku
Nejčastější příčinou jsou pády, především pak u dětí do 10 let a seniorů. Na druhém místě jsou úrazy při dopravních nehodách a na třetím místě úrazy na kole. Mezi další příčiny můžeme zařadit jiné sportovní úrazy, násilné činy a úrazy související s přílišnou konzumací alkoholu.
Jaké jsou příznaky otřesu mozku?
Příznaky otřesu mozku se liší v závislosti na typu a intenzitě úrazu (rozdílné jsou u lehkého vs. těžkého otřesu mozku), svůj vliv sehrává věk, tělesná a duševní kondice poškozené osoby. Klasickými příznaky jsou přechodné bezvědomí (max. 30 minut), posttraumatická porucha paměti (max. 24 hodin) a poruchy psychického stavu (max. 24 hodin). Objevují se bolesti, nevolnosti, únava či další projevy trvající několik dní, případně týdnů.
Lehké otřesy zpravidla nezanechávají trvalé následky, během několika jednotek týdnů je velká část postižených bez obtíží. Přibližně ve třetině případů bohužel dochází k rozvoji postkomočního syndromu, tedy k dlouhodobějšímu přetrvávání bolestí hlavy, závratí, únavy, podráždění, nespavosti, poruch koncentrace, poruch paměti či snížené toleranci stresu, emočního vzrušení či alkoholu.
Opakované otřesy mozku představují nemalé zdravotní riziko. U mladších postižených se častěji objevují poruchy chování (impulsivita, agresivita, podrážděnost). Především u starších osob pak může docházet k poruchám paměti, pozornosti, případně až k rozvoji demence. Neurologické změny v mozku lze bohužel sledovat i u jedinců, kteří neprodělávají otřes mozku (nedochází u nich k poruše vědomí, paměti atd.), ale věnují se sportu s četnými nárazy do hlavy (např. fotbalisti).
Diagnostika
Lékař zhodnotí mozkové poranění podle tíže a charakteru přechodných příznaků a sleduje, zdali některé symptomy přetrvávají. Přibližně u 10 % osob s otřesem mozku jsou zjistitelné abnormální nálezy při počítačové tomografii (CT). CT vyšetření doporučuje lékař u osob, u kterých je podezření na zlomeninu v dotčené oblasti, mají epileptický záchvat, opakovaně zvrací, teče jim krev z nosu nebo ucha, užívají léky ovlivňující krevní srážlivost nebo je u nich nadměrně dlouhá porucha paměti. CT vyšetření se doporučuje i u seniorů a u nebezpečných úrazů (např. při sražení chodce nebo cyklisty autem). CT vyšetření dokáže odhalit případné zhmoždění mozku nebo hematom. V odůvodněných případech se využívá magnetické rezonance (MR).
Léčba otřesu mozku
Po otřesu mozku se doporučuje úplný klid nejméně tři dny – nechodit do školy nebo zaměstnání, nevykonávat domácí práce, nesportovat. Především v prvních dnech je důležité bedlivě sledovat zdravotní stav a v případě jakéhokoliv zhoršení kontaktovat lékaře. Po odeznění akutních příznaků je vhodné se k předchozím aktivitám vracet postupně, aby nedošlo ke znovuobjevení příznaků otřesu mozku. Důležité je dostatečně spát a odpočívat. Léčba bolestí hlavy se řeší klasickými léky proti bolesti, případně triptany na předpis. V případě přetrvávajících obtíží lékař může předepsat antiepileptika, antidepresiva, betablokátory, psychofarmaka či jiné léky. Kvalitní výsledky má i kognitivně-behaviorální psychoterapie.

Otřes mozku u dětí
Děti patří k rizikovým skupinám. To je dáno několika faktory:
- Tělesné proporce jsou v porovnání s dospělými odlišné – hlava je větší a těžší.
- Mozek dítěte je zranitelnější vzhledem k vyššímu obsahu vody.
- Děti se koordinaci pohybů teprve učí, jsou tak náchylnější k pádům a jiným nehodám.
U kojenců může dojít k otřesu mozku v důsledku hrubého zacházení. Hovoří se o syndromu třeseného dítěte. Není výjimkou, že takto postižené dítě si nese celoživotní následky!
V případě poranění hlavy u dítěte konzultujte situaci s lékařem a pečlivě sledujte výskyt možných příznaků po dobu 3 dnů. Prvních 24 hodin po úrazu dítě probouzejte ve 3hodinových intervalech a kontrolujte jeho reakce. Zvlášť u malého dítěte se může zdravotní stav rychle měnit.
Často kladené otázky
První příznaky otřesu mozku se objevují během několika minut po poranění hlavy. Rozvoj dalších příznaků může trvat několik dalších hodin. Obecně se doporučuje bedlivě sledovat zdravotní stav po dobu 3 dnů.
Případné komplikace záleží na míře a oblasti poškození. Neléčený otřes mozku může vést k přetrvávajícím bolestem hlavy, poruchám rovnováhy a nevolnostem, zvýšené citlivosti na světlo a hluk, potížím s koncentrací a pamětí nebo k narušení čichu a vnímání chuti. Pokud dojde k poškození limbického systému, tedy části mozku, která je zodpovědná za emoce a chování, může se jinak klidná osoba začít chovat po otřesu mozku agresivně nebo mít jiné poruchy chování.
U miminek a velmi malých dětí bývá lehký otřes mozku diagnostikován poměrně obtížně, protože děti v tomto věku neumí popsat, co je bolí a trápí. K příznakům napovídajícím na možný otřes mozku patří u nejmenších dětí zejména:
- viditelná boule nebo šrám na hlavě
- pláč při pohybu hlavy nebo krku
- zvracení
- podrážděnost
- ospalost
- křeče
- nesymetrické nebo rozšířené zorničky, které nereagují stažením na osvit
U větších dětí se typicky objevují:
- potíže se spánkem
- zrakové obtíže (bolest očí, dvojité vidění)
- bolesti hlavy, závratě
Dále se mohou objevit změny chování, neobvyklý pláč, zírání do prázdna nebo problémy s koncentrací.
- Pokud došlo k otřesu mozku během sportovní aktivity, okamžitě ji přerušte.
- Vždy zkontrolujte, jestli nedošlo ke ztrátě vědomí. V případě bezvědomí zajistěte u poraněného základní životní funkce a uložte jej do stabilizované polohy.
- Pokud je poraněný při vědomí, uložte jej do polohy na zádech s mírně podloženou hlavou. Je-li to možné, zafixujte mu krční páteř.
- Poraněné místo chlaďte, mírní se tak otok. Použít lze jak gelové polštářky, tak např. mraženou zeleninu. Ledové obklady nepřikládejte přímo na kůži, ale vždy použijte textil nebo ručník jako mezivrstvu. Chladová terapie by neměla v kuse trvat déle jak 15 minut.
- Při možném poranění mozku vždy kontaktujte lékaře. Pozor zejména na nápadnou spavost, zvracení, křeče, poruchy rovnováhy, poruchy řeči, znecitlivění části těla, nesymetrickou reakci zornic na světlo a krvácení z nosu nebo uší.
Ve většině případů se stav po otřesu mozku výrazně zlepší po 7 až 10 dnech. Běžná lhůta pro úplné zotavení se obvykle uvádí 14 dní, u dětí 30 dní. Vždy však záleží na závažnosti příznaků, až u třetiny lidí mohou příznaky přetrvávat dlouhodobě (viz výše zmíněný postkomoční syndrom).
Otřes mozku je poměrně častou komplikací pádů, dopravních nehod a sportovních úrazů. Dříve se považoval za přechodný stav, po kterém následuje návrat mozku do původního stavu, postupně však vyšlo najevo, že především opakované otřesy mozku mohou způsobit dlouhodobé následky, například poruchy chování nebo poruchy paměti. Obáváme se těžkých otřesů mozku, při kterých hrozí zhmoždění nebo vnitřní krvácení. Při podezření na mozkové poranění proto kontaktuje lékaře a sdělte mu průběh poranění a aktuální příznaky. V léčbě všech typů otřesu mozku je zásadní úplný klid, následný pozvolný návrat k běžným aktivitám a průběžné pečlivé sledování zdravotního stavu.
