Zánět slepého střeva – příčiny a léčba
Akutní zánět slepého střeva (odborně akutní apendicitida, lidově slepák) je nejčastější zánětlivou náhlou příhodou břišní. Ve vyspělých zemích toto onemocnění během života potká asi 7 % populace. Nejčastěji se zánět slepého střeva vyskytuje u dětí a mladistvých mezi 10. a 19. rokem. V České republice lékaři řeší každý rok kolem 10 tisíc případů akutní apendicitidy. Mezi pacienty se zánětem slepého střeva mírně převažují muži. Zánět slepého střeva může být i chronický, v tomto případě se projevuje méně výraznými dlouhodobými příznaky.
Obsah článku
Co je to zánět slepého střeva?
Přestože běžně hovoříme o zánětu slepého střeva, ve skutečnosti se jedná o zánět červovitého výběžku (apendix vermiformis) slepého střeva (caecum). Slepé střevo je slepá část tlustého střeva pod místem, kde do něj ústí tenké střevo. Apendix neboli červovitý výběžek je připojen k jeho konci. Jak český název napovídá, jedná se úzký trubicovitý útvar, široký asi jako tužka a dlouhý obvykle 5-10 centimetrů. Jedná se o tzv. rudimentární orgán tedy vývojový pozůstatek (podobně jako například zuby moudrosti), který při trávení neplní žádnou funkci. Neexistují důkazy, že by odstranění apendixu mělo negativní vliv na zdraví člověka. Objevují se hypotézy, že apendix slouží jako jakási zásobárna střevních bakterií, nicméně obecná shoda v této záležitosti není.
Kde je slepé střevo?
Slepé střevo se nachází v pravém podbřišku, pro vyhledání polohy apendixu lékaři využívají dva body:
- Mc Burneyův bod na spojnici mezi pupkem a předním trnem kosti kyčelní, asi 6 cm od kosti kyčelní. Toto je také místo, kde je bolest slepého střeva při klasickém průběhu nejvýraznější.
- Lanzův bod - na spojnici mezi předními trny kostí kyčelních, na rozhraní její pravé a střední třetiny.
Příčiny zánětu slepého střeva
Proč dochází k zánětu slepého střeva, není zatím zcela objasněno. Jako nejpravděpodobnější příčina je uváděno ucpání apendixu s následným rozvojem zánětu. Ucpání může být způsobeno tzv. koprolitem, což je ztuhlá hmota tvořená stolicí, otokem sliznice nebo přítomností cizího tělesa. Dále jsou jako příčiny onemocnění zmiňována parazitární onemocnění střev nebo nerovnováha střevní mikrobioty.
Příznaky zánětu slepého střeva
Jak poznat zánět slepého střeva? Bolest slepého střeva je záludná v tom, že se nejprve objevuje v okolí pupku a teprve v průběhu několika hodin se přesouvá směrem do pravého podbřišku. Bolest je výraznější při pohybu. Mezi další příznaky, které mohou provázet akutní apendicitidu, patří:
- nechutenství
- nevolnost, zvracení
- mírný průjem
- zrychlený tep a dechová frekvence
- zvýšená teplota (vysoká horečka bývá jen vzácně)
Zánět slepého střeva u dětí
Při podezření na zánět slepého střeva u malého dítěte se vždy poraďte s lékařem. Před návštěvou ordinace můžete použít jednoduchý domácí test: požádejte dítě, aby poskočilo a dopadlo na obě paty nebo aby seskočilo z nízké stoličky (nikoliv skákat na jedné noze). Pokud dopad nevyvolává bolest, pak je riziko slepého střeva menší.
Diagnostika jaká vyšetření vás čekají u lékaře
Při podezření na akutní zánět slepého střeva lékař nejdříve provede fyzikální vyšetření (puls, tlak, teplota, dechová frekvence), dále následuje vyšetření břicha pohmatem, poklepáním a poslech střevních pohybů. Provádí se také vyšetření per rectum. Poté je pacient zpravidla odeslán na ultrazvukové vyšetření břicha, méně častěji se provádí CT nebo běžný rentgen. Dále je proveden odběr krve k potvrzení probíhajícího zánětu a pro vyloučení infekce močových cest může být proveden i rozbor moči.
Léčba zánětu slepého střeva
Na domácí rozhánění slepého střeva raději zapomeňte. Léčba akutní apendicitidy vyžaduje rychlý chirurgický zákrok při zanedbání léčby hrozí perforace apendixu a zánět pobřišnice či vznik abscesu. Existuje sice možnost antibiotické léčby slepého střeva, ta je ovšem využívána jen velmi zřídka. Operace slepého střeva se není třeba obávat, jedná se o jeden z nejčastějších zákroků, při nekomplikovaném průběhu trvá jen několik minut a rekonvalescence bývá bez obtíží. Odstranění zaníceného apendixu se provádí dvěma způsoby buď při klasické otevřené operaci nebo šetrnějším laparoskopickým zákrokem, kdy jsou operační nástroje vsunuty do břišní dutiny pouze třemi malými otvory. Typ metody volí lékař a záleží také na konkrétním chirurgickém pracovišti.
Rekonvalescence po slepáku
Délka rekonvalescence je individuální, po klasické operaci činí 6-8 týdnů, po laparoskopické 2-3 týdny, závisí ovšem také na typu zaměstnání a na tom, jak se subjektivně budete cítit. Se sportem vyčkejte 6 týdnů, dokud nebude břišní stěna zcela zhojená do formy se postupně můžete dostávat prostřednictvím pravidelných zdravotních vycházek. Jizvu (i drobné jizvičky po laparoskopii) můžete ošetřovat lokálními přípravky k podpoře hojení jizev.
Po operaci lékaři na 3-4 týdny doporučují šetřící dietu začít pouze kašovitou stravou s nízkým obsahem vlákniny, nekonzumovat dráždivé potraviny, smažená jídla apod. Jídla by neměla být příliš studená ani horká. Samozřejmostí je omezení alkoholu a kouření.
Prevence zánětu slepého střeva
Zaručená metoda, jak předejít zánětu slepého střeva, bohužel neexistuje. V některých částech Asie a Afriky onemocnění prakticky neexistuje a z tohoto faktu odborníci vyvozují, že absence onemocnění souvisí s tamější stravou, která je velmi bohatá na vlákninu. Jako prevenci lze doporučit celkové dodržování pravidel zdravé životosprávy s důrazem na správnou funkci trávení. Z přípravků pro podporu trávení můžeme doporučit již zmíněnou vlákninu (doporučená denní dávka vlákniny je 20-40 g), která je důležitá pro střevní peristaltiku a prevenci zácpy. Dále můžete obohatit střevní mikrobiotu pomocí probiotických přípravků. Pro zdravé trávení je nepostradatelný pravidelný pohyb a také dostatek tekutin.
Zdroje:
https://www.fnol.cz/pdf/pacientske_brozurky/1CHIR_Operace%20slepeho%20streva.pdf
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/08/06.pdf
https://www.nzip.cz/clanek/628-akutni-zanet-slepeho-streva-u-deti
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/appendicitis/diagnosis-treatment/drc-20369549