Kdy přichází období vzdoru a jak zvládat záchvaty vzteku

5. 7. 2022 · 6 minut čtení
  • Babyclub

Drobný konflikt odstartuje záchvat vzteku. Dítě se válí po zemí, kope nohama a křičí takovým způsobem, že to musí slyšet úplně všichni v okruhu jednoho kilometru. Vám už také nabíhá žilka na čele a schyluje se k nepěkné scéně. Jak s vaším potomkem v takové chvíli jednat a co v období vzdoru vaše dítě vlastně prožívá? Přečtěte si a inspirujte se v našem článku.



První období vzdoru.
Vzdor malých dětí je důsledkem nezralé osobnosti a nevyspělého nervového systému, který ještě nedokáže vyhodnotit změnu situace.

Malé děti a první puberta

Záchvaty vzteku dítěte jsou přesně tím momentem, kdy si každý bezdětný člověk říká – takhle se moje děti nikdy chovat nebudou. A pak člověk děti má a – najednou se to děje. Obvykle kvůli hloupostem, třeba dítě dostane žluté brčko, zatímco toužilo po červeném. Nebo v situaci, kdy potřebujete dojít pro pár věcí do obchodu a vaše ratolest chce jedině opačným směrem na hřiště. V nadsázce můžeme říct, že mateřství je důkladný trénink trpělivosti, a když zvládnete vychovat dítě, tak už vás jen tak něco nerozhází.

Období vzdoru buduje vlastní "já"

Období vzdoru přichází nejčastěji mezi druhým a třetím rokem. V tomto období si podle řady psychologických teorií prochází dítě obdobím autonomie, kdy si začíná uvědomovat vlastní "já". Najednou mu dochází, že se může rozhodnout jít nejen doprava, ale i doleva nebo že si může rozhodnout, co bude a nebude jíst.

V tomto věku často uslyšíte "já sám/sama", pokouší se být samostatné jak v pozitivním, tak negativním smyslu slova. Kolem třetích narozenin se obvykle definitivně utváří osobnost dítěte a náročná etapa vzdorování pomalu ustupuje.


Krok za krokem - Jak rozehranou scénu správně zvládnout, abyste z toho vyšli vítězně vy i dítě?

Berte náš návod rámcově a orientačně. Příčiny konfliktu mohou být různé a nikdy nelze použít jeden univerzální postup, jak scény důstojně a účinně řešit. Přinášíme však několik tipů, jak na to.


Neřešte záchvat z pozice síly

Dejte dítěti na výběr

Lehce se to řekne, hůř se to udělá. Když dítě běsní kvůli úplné maličkosti a není s ním řeč, každý rodič má nervy na pochodu. Okřiknutí, výhružka nebo plácnutí sice mohou záchvat ukončit, ale pro dítě je to další rána k původnímu zdroji záchvatu vzteku, někdy je kontraproduktivní a konflikt stupňuje.

Pro červené brčko se můžeme vrátit do obchodu, nebo se půjdeme podívat na autobusy, které každou chvíli jezdí za rohem.

Neustupujte

Projevte empatii ke vzteku dítěte a vysvětlujte

Povolit mantinely, nepřetahovat se s dítětem a prostě se vrátit pro červené brčko, je to nejsnazší řešení. Ale není správné. Dítě, které nemá žádné hranice, je bohužel dítě, které je ztracené ve světě dospělých, a když včas hranice nezíská, budou ho v životě provázet potíže s překračováním nepsaných hranic, které však necítí.

Fakt, že se již nelze vrátit pro červené brčko, berte jako přírodní jev. Dejte dítěti najevo, že vás mrzí, že červené brčko dnes nevyšlo a že se příště musíte včas na barvu brčka podívat. Ujistěte dítě, že ho máte rádi, ale že vztekání bylo zbytečné a situaci je příště lepší řešit jinak.

Nedělejte výjimky

Buďte konzistentní

Tak ještě dnes se vrátíte pro červené brčko, ale příště odmítnete rovnou pití koupit, aby zase nebyl řev kvůli brčku.

Chovejte se v podobných situacích podle stejného rámce. Dítě pochopí (možná ne na poprvé) zákonitosti vašeho jednání, bude mu připadat smysluplné a přijme jej za dané. Typicky to platí třeba u cukrovinek nebo pohádek. Když vy sami budete dodržovat pravidlo, že ráno se pohádky nepouštějí a po večeři se žádné cukrovinky nepodávají, časem je ani nenapadne to vyžadovat.

Nepřehlížejte vyhrocené situaci

Vysvětlujte

Ignorovat záchvat obvykle vede k jeho eskalaci. Dítě má pocit, že je nevyslyšeno.

Vysvětlovat něco dvouletému dítěti není snadné. Také se občas může zdát, že to není příliš efektivní. Ale věřte, že to efektivní je. Děti mají velmi plastickou a robustní psychiku, jsou nesmírně vnímavé a rychle se učí.

Ani naše schéma nelze úspěšně použít v každé situaci, ukazuje však princip komunikace s dítětem.


Proč se tak vzteká zrovna moje dítě?

Není to tím, že by to byl prvotní projev jeho pozdější špatné povahy. Je to období vzdoru. Přichází obvykle mezi druhým a třetím rokem. Jde o vývojové období, kdy rozvoj nervové, intelektové a povahové oblasti rychle postupuje, současně se ale tyto sféry spolu příliš nepotkávají. Dítě už má širokou paletu emocí, ale ještě nechápe zákonitosti lidské komunikace v plné šíři. Záchvat vzteku je reakce na situaci, kterou neumí jinak vyřešit, pokud mu s řešením (tak, aby dopadlo v jeho prospěch) nepomůže rodič. Také berte v potaz, že každé dítě má odlišný temperament a osobnost.

Záchvat vzteku v kostce: Dítě něco chtělo, ale zklamalo se.

To je poměrně komplexní emoce, kterou neumí ani vyjádřit, ani řešit. Proto se vzteká. Primárně kvůli původní záležitosti, sekundárně proto, že se nesetkává s pomocnou rukou rodiče. Proto velmi dobře funguje výběr ze dvou možností, klíčem k řešení je poskytnout dítěti v rámci jeho současného intelektu možnost, jak vyhrát. 

Velmi také pomůže změnit kulisy. V domácím prostředí je možné odejít do jiné místnosti a nechat dítě chvilku o samotě. Někdy stačí, aby dítě „ztratilo diváky“. Další možností je tzv. terapie pevným objetím, kdy dítě v záchvatu vzteku pevně obejmeme a klidně na něj mluvíme.

Přišlo „to“ na tebe, už je „to“ zase pryč

Malý trik, jak se s dítětem usmířit, že nebude mít pocit, že je v jádru zlý člověk a že se na něj zlobíte. Když prodiskutujete celou situaci, najdete řešení a možná i poučení pro příště, o záchvatu vzteku můžete mluvit jako o něčem, co se objevilo a zase ustoupilo. Pomůže to dítěti, ale nejspíš i vám, lépe zpracovat emoce.

Předcházejte konfliktům

Kromě rodičovské role má každý z nás v životě další role, ať už je to zaměstnání, partnerské role, nebo starost o domácnost a potřeba sociálního kontaktu. To všechno se musí v životě rodiče vejít vedle sebe. A někdy se může stát, že zrovna v tu chvíli, kdy vás dítě nutně potřebuje, vy potřebujete dodělat něco jiného. Je to normální.

Vždy se snažte dítěti naslouchat, udělat si na něj čas, věnovat mu svou pozornost a zajímat se o jeho problémy. I tak si nejspíš nějaký ten vzdor a záchvat vzteku vysloužíte, ale lépe je zvládnete, protože máte své dítě „načtené“ a víte, že brčko musíte brát vždycky červené, protože tahle barva je teď u vašeho potomka v kurzu.