Demence – příznaky a léčba

Demence je v současnosti ve světě sedmou nejčastější příčinou úmrtí mezi všemi nemocemi a jednou z hlavních příčin invalidity starších lidí. Ovlivňuje paměť, myšlení, orientaci, porozumění, schopnost učení, jazyk a úsudek. A především narušuje každodenní život dotyčného i jeho rodiny a okolí. Lze demenci předcházet, nebo je nevyhnutelným důsledkem stárnutí? A existuje v současnosti účinná léčba? Dozvíte se v našem článku.

Jaké jsou nejčastější příčiny demence?

U neurodegenerativních demencí dochází k poruchám tvorby některých bílkovin, k jejich nežádoucímu ukládání v mozkové tkáni a k jejich degradaci. Z tohoto důvodu jsou někdy označovány také jako proteinopatie (termín můžeme přeložit jako „poruchy bílkovin“). Proč k těmto změnám dochází, není zcela jasné, předpokládá se, že roli mají jak dědičné předpoklady a věk, tak životní styl a přidružená onemocnění. Na nahromaděné abnormální bílkoviny reaguje imunitní systém. Ten spustí kaskádu reakcí, v jejichž důsledku dojde k poškození nervových buněk. Snižuje se nejen jejich počet, ale také tvorba propojení mezi nervovými buňkami. Tyto typy demencí se objevují obvykle ve vyšším věku a mají plíživý charakter s postupným zhoršováním v průběhu několika let. Neurodegenerativní demence tvoří většinu všech demencí. Spadá mezi ně:

• Alzheimerova choroba. Způsobuje až 70 % všech demencí. Ačkoliv přesný mechanismus není zcela objasněn, vědci se přiklánějí k teorii, že dochází k tvorbě amyloidních plaků (shluky bílkoviny beta-amyloidu) a neurofibrilárních klubek (vláknité struktury tvořené bílkovinou tau). Dochází k poškození mezibuněčných spojení (synapsí) a nervových buněk (neuronů). Nejtypičtějším projevem je poškození až ztráta krátkodobé paměti.
• Demence s Lewyho tělísky. V mozku vznikají ložiska s nahromaděnou bílkovinou alfa-synuklein. K charakteristickým projevům patří kromě poruch paměti a myšlení také zejména zrakové halucinace, kolísání funkčního stavu a různé motorické projevy a změny hybnosti.
• Parkinsonova choroba. V mozku se vyskytují také Lewyho tělíska, ale kognitivní funkce jsou postiženy až v pozdějším stádiu choroby. Nejprve dochází k poškození motoriky.
• Frontotemporální demence. Jsou charakteristické rozpadem nervových buněk a mezibuněčných propojení v čelním a spánkovém laloku mozku. Tyto oblasti jsou obecně spojené s osobností, chování a jazykem. Běžné příznaky postihují chování (Pickova choroba), typické jsou také nedostatky taktu a empatie a poruchy řeči.

Cévně podmíněné neboli vaskulární demence jsou způsobeny změnami průtoku krve mozkem (ať už ve smyslu krvácení nebo naopak nedokrvení). Na rozdíl od neurodegenerativních demencí probíhají vaskulární demence rychleji a zhoršují se skokově. Rizikovými faktory pro jejich rozvoj jsou vysoký krevní tlak a diabetes.

U celé řady stavů dochází ke smíšeným demencím, kdy se projevují jak neurodegenerativní změny, tak cévní poruchy. Rozlišují se také sekundární demence, jejichž příčinami jsou stavy a onemocnění mimo mozkovou tkáň (nedostatek vitaminu B12, nízká funkce štítné žlázy, hypoglykemická komplikace cukrovky, úraz, alkoholismus). Tyto demence jsou méně časté. Patří k nim také stavy, které jsou způsobeny užíváním návykových látek.

Jaké jsou příznaky demence?

O demenci se hovoří v případě, že jsou postiženy minimálně 2 mozkové funkce zároveň:

• paměť
• myšlení
• komunikace
• orientace
• úsudek
• chování

K varovným signálům nepochybně patří opakované pokládání stejné otázky, obtížné vybavování slov a problémy s artikulací, špatná orientace v čase a prostoru, problémy s počítáním nebo nakládání s penězi, neschopnost plánovat běžné aktivity nebo změny nálad.

Léčba demencí

Při léčbě demencí je klíčové určit správnou příčinu, a hlavně začít s terapií včas. Pokud jsou kognitivní poruchy navozeny v důsledku onemocnění nacházejícího se mimo mozkovou tkáň (poruchy štítné žlázy, intoxikace), dochází po nasazení vhodné léčby k výraznému zlepšení stavu a někdy až k návratu do normálu. V případě neurodegenerativních a vaskulárních demencí léčba cílící na příčinu onemocnění zatím neexistuje. Farmakoterapie je v těchto případech symptomatická, má za úkol zmírnit některé příznaky, eventuálně zpomalit rozvoj onemocnění a umožnit pacientovi být co nejdelší dobu soběstačný.

Léky, které se používají v terapii demence, označujeme jako kognitiva. Zlepšují paměť, pozornost a zpomalují progresi onemocnění. Využívají se zejména v terapii demencí Alzheimerova typu nebo u demencí s Lewyho tělísky. V lehkých a středně těžkých stádiích demence se upřednostňují tzv. inhibitory acetylcholinesterázy – nejčastěji donepezil, eventuálně rivastigmin nebo galantamin. Zvyšují hladinu mediátoru acetylcholinu v určitých částech mozku, kterého je ho při neurodegenerativních demencích nedostatek. K léčbě středně těžké a těžké demence se používá memantin (antagonista NMDA receptorů), a to buď samostatně nebo v kombinaci s výše zmíněnými léky.

Při demenci se často vyskytuje deprese, nespavost nebo poruchy chování. K léčbě těchto příznaků jsou k dispozici antidepresiva, hypnotika, antipsychotika a v neposlední řadě také nefarmakologické postupy. Důležitá je rovněž léčba dalších přidružených nemocí (vysoký krevní tlak, diabetes atd.)

Režimová opatření

Veškeré pochody v těle, a tedy i pozornost, do značné míry ovlivňuje stravování a dostatečný pitný režim.

• Do jídelníčku bychom měli zařadit dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin je olej z mořských ryb.

• Poruchy paměti a soustředění často souvisejí s únavou a vyčerpáním. K normální funkci nervové soustavy a k podpoře psychické činnosti přispívá hořčík. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7, B12 a vitamin C). Dostatek vitaminů a minerálů nalezneme zejména v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.

• Některé studie také popisují příznivý vliv kávy a čaje a flavonoidů (například resveratrolu) obsažených v některých rostlinách či koření (kurkuma).
• Žádná z výše uvedených složek stravy ale nepůsobí sama o sobě, důležitá je pestrá a zdravá strava bohatá na vitaminy a další zdraví příznivé látky.

Existuje prevence vzniku demence?

Zaručený způsob, jak zabránit demenci, bohužel neexistuje. Na druhou stranu zdravý životní styl s dostatkem pohybu, vyváženou stravou, normální tělesnou hmotností, pravidelnou psychickou, ale také společenskou aktivitou snižují riziko rozvoje demence až o třetinu. Vhodný je bezesporu také trénink mozku – nejlépe podle doporučení psychologa či materiálů České alzheimerovské společnosti, ale také křížovky, sudoku, šachy, skládání puzzle, drobné manuální činnosti. Při jakýchkoliv pochybnostech si nenechávejte své potíže pro sebe a poraďte se svým ošetřujícím lékařem. Včasné odhalení problémů a dobře nastavená léčba prodlouží kvalitní život bez výrazných omezení.