Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?

1. 10. 2021 · PharmDr. Hana Vondrušková · 12 minut čtení

V hovorech s přáteli nebo v rodině občas zaslechneme větu typu: „Ten Němec mi zase někam schoval brýle.“ Nebo „to je ta moje skleróza“. Jak u Vašich blízkých rozpoznat, zda se jedná jen o běžné zhoršení paměti související s věkem nebo o nastupující Alzheimerovu chorobu, která bývá stále častěji označována také jako epidemie třetího tisíciletí, vám přiblížíme na následujících řádcích.

Alzheimer – nejčastější příčina demence

Alzheimerova nemoc je progresivní neurodegenerativní onemocnění, při němž dochází k postupnému úbytku nervových buněk v mozku a jeho atrofii. „Alzheimer“ je nejčastější příčinou demence. V roce 1907, kdy tuto chorobu popsal německý lékař Alois Alzheimer, byla považována za velmi vzácné onemocnění. Za uplynulých více než 100 let však výskyt tohoto závažného onemocnění výrazně narostl a trend je bohužel stále na vzestupu. Dnes je právě „Alzheimer“ nejčastější příčinou demence.

Příznaky Alzheimerovy choroby

V praxi znamená tato nemoc úbytek kognitivních funkcí, tedy zhoršení paměti, zhoršení duševních schopností a celkový pokles intelektu u člověka, který byl původně po této stránce zdráv (na rozdíl od mentální retardace, která člověka provází od narození). Lidé s Alzheimerovou chorobou postupně přestávají samostatně zvládat běžné věci, jako dojít nakoupit, uvařit oběd či uklidit byt. V průběhu nemoci pak postupně člověk potřebuje asistenci také s příjmem potravy, hygienou či oblékáním, a stává se tak postupně nesoběstačným. Prognóza Alzheimerovy choroby bohužel není příznivá. Od stanovení diagnózy nemocní přežívají v průměru 7 let.

Příčiny Alzheimerovy choroby aneb co se děje v mozku

Věda zatím nedokáže zcela objasnit příčiny Alzheimerovy nemoci. Jedná se zřejmě o kombinaci  genetických faktorů, životního stylu a vlivu prostředí.  Za rizikové faktory je považován vysoký věk, ženské pohlaví (počet diagnostikovaných žen 2x převyšuje počty mužů), nízké vzdělání, úrazy hlavy, mírná kognitivní porucha, nadměrná konzumace alkoholu, kardiovaskulární onemocnění, Downův syndrom, život v silně znečištěném životním prostředí nebo poruchy spánku, nedostatek pohybu a obezita či kouření. Při vzniku Alzheimerovy choroby může hrát také roli dědičnost – genetické změny, které nemoc vyvolávají, má ale asi jen 1 % nemocných. Je to v obvykle v případě, kdy se nemoc projeví u lidí již ve středním věku (40-50 let).

K mechanismu vzniku nemoci lze říci, že při Alzheimerově chorobě je narušeno správné fungování bílkovin v mozku (beta-amyloid, tau proteiny). Bílkoviny se hromadí a vytvářejí tzv. amyloidní plaky a neurobrilární klubka. Propojení mezi neurony přestává fungovat, buňky nemají dostatek živin a nakonec umírají. Poškození začíná v oblastech mozku, které řídí paměť, a postupně se rozšiřuje do dalších oblastí. Ve finálním stádiu nemoci dochází k atrofii mozku.

Kolik lidí má Alzheimerovu chorobu

Demence je velmi rozšířený problém. Celosvětový počet lidí s demencí podle ADI přesahuje 44 miliónů, v roce 2030 se tento počet pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů, v roce 2050 se počet lidí s demencí odhaduje na 135 miliónů. A kolik pacientů je to v České republice? Podle odhadů České alzheimerovské společnosti to bylo v roce 2020  183 tisíc lidí a předpokládá se, že v roce 2050 by se počet osob s Alzheimerovou demencí mohl blížit ke 400 tisícům.

Příznaky Alzheimerovy choroby

Za první a klíčový projev Alzheimerovy choroby jsou jednoznačně považovány problémy s pamětí. V první fázi nemocný zapomíná události z nedávné minulosti. Jak nemoc postupuje, přidávají se další příznaky – nejdříve psychické, později i tělesné. Člověk s Alzheimerovou chorobou si v počátcích onemocnění potíže s pamětí uvědomuje, při dalším postupu nemoci si progrese všímají již spíše příbuzní a přátelé. 

10 příznaků Alzheimerovy choroby

  • Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly
  • Problémy s abstraktním myšlením
  • Zakládání věcí na nesprávná místa
  • Problémy s řečí
  • Změny osobnosti
  • Změny nálad
  • Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
  • Problémy s abstraktním myšlením
  • Problémy s vykonávám běžných činností
  • Ztráta iniciativy

Typické situace v běžném životě způsobené Alzheimerovou demencí 

  • Neustálé opakování stejných otázek
  • Zapomínání na schůzky, rozhovory, události – dotyčný si neuvědomuje, že události vůbec proběhly nebo že jsou v plánu
  • Pravidelné umísťování věci na místa, kam vůbec nepatří
  • Bloudění na známých místech
  • Neschopnost pojmenovat předměty správnými jmény, vyjádřit jasně myšlenku nebo se aktivně účastnit rozhovorů
  • Neschopnost zvládnout více úkolů najednou
  • Nezvyklé reakce v běžných sociálních situacích
  • Nošení oblečení, které neodpovídá počasí nebo ročnímu období
  • Problémy při řízení vozidla – potíže řešit běžné dopravní situace
  • Zapomínání jmen členů domácnosti
  • Změna spánkového režimu
  • V pozdějších fázích se pro nemocného stává náročným naplánovat a provést nejběžnější aktivity – uvařit oběd, dojít nakoupit, zahrát si oblíbenou hru. Postupně se přidávají problémy s oblékáním a osobní hygienou
  • Změny osobnosti a změny chování související s Alzheimerovou chorobou jsou: deprese, apatie, uzavírání se do sebe, výkyvy nálad, nedůvěřivost, podrážděnost až agresivita, ztráta zábran, utkvělé představy, že něco bylo ukradeno apod.

Jak se Alzheimerova choroba diagnostikuje?

Správně diagnostikovat Alzheimerovu chorobu i jiné typy demencí je poměrně složité. Odborné zdroje uvádějí, že správně je diagnostikováno jen 20 až 30 % nemocných. Žádný univerzální test, který by 100 % diagnózu potvrdil, bohužel neexistuje. Správnou diagnózu může určit pouze lékař, který má s problematikou Alzheimerovy choroby zkušenosti. Jaká vyšetření nemocného čekají?

Diagnostické testy a klinická vyšetření

  • Prvním krokem je samozřejmě důkladný pohovor s nemocným, event. s jeho příbuznými, V jeho průběhu se vyhodnotí změny v chování pacienta v posledních měsících či letech.
  • Diagnostické testy – existuje celá řada diagnostických testů a dotazníků, které pomohou ohodnotit stav pacienta, především MMSE nebo 7minutový test, test hodin a další.
  • Klinické vyšetření včetně laboratorních testů k vyloučení jiné příčiny obtíží.
  • CT a magnetická rezonance mozku

TIP:  Jeden z nejjednodušších testů při diagnostice Alzheimerovy choroby je tzv. test hodin. Testovaný je požádán, aby nakreslil hodinový ciferník se všemi číslicemi a ručičkami na za 5 minut 12. 

Léčba Alzheimerovy nemoci

Léčba Alzheimerovy nemoci je svízelná, k dispozici jsou pouze léky, které zmírňují průběh choroby tak, aby člověk zůstal co nejdéle soběstačný. Lék, který by dokázal Alzheimerovu nemoc zcela vyléčit, bohužel zatím neexistuje. Vzhledem k přibývajícímu počtu výskytu této choroby se věnuje velká pozornost výzkumu a vědecké týmy po celém světě pracují na vývoji dalších léčiv. Aktuálně jsou v České republice k léčbě Alzheimerovy choroby schváleny 2 typy léků. Jedná se o inhibitory cholinesterázy a látku s názvem memantin.

Inhibitory cholinesterázy

Jedná se látky, které pomáhají zvyšovat hladinu důležitého neurotransmiteru acetylcholinu tím, že blokují enzym, který jej štěpí. Léky tohoto typu jsou určeny pro pacienty s mírně až středně pokročilou Alzheimerovou nemocí. Podávají se ve formě tablet, ale také jako náplasti.

Memantin 

Tato látka funguje na jiném principu než inhibitory cholinesterázy a je určena pro léčbu středně pokročilé až pokročilé Alzheimerovy choroby. Někdy se používá v kombinaci s inhibitory cholinesterázy.

Další podpůrná léčba

Kromě výše uvedených léčiv může lékař v některých případech předepsat také antidepresiva. V souvislosti s poruchami paměti se hodně hovoří o ginkgo biloba. Pro podávání léků s extrakty s ginkga při Alzheimerově chorobě však neexistuje dostatek vědeckých důkazů, ale jejich užívání není také zcela vyloučeno. Podobně se hovoří o významu vitaminu E.  O případném užívání volně prodejných přípravků se však vždy poraďte s ošetřujícím lékařem.

Výživa v nemoci

U chronicky nemocných je obecně vždy důležitá dostatečná výživa – v případě, že má nemocný potíže s příjmem potravy, jsou vhodným doplňkem či náhradou běžné stravy tzv. nutridrinky – tekutá strava určená k popíjení. Péči o nemocného s Alzheimerovou chorobou, zejména v pozdním stádiu, usnadní dále celá řada zdravotnických pomůcek (inkontinenční pomůcky, podložky, speciální kosmetika apod.)

Nedílnou součástí léčby Alzheimerovy choroby jsou nefarmakologické postupy jako kognitivní stimulace a rehabilitace. Dále je doporučována pracovní terapie, která pomáhá zlepšit soběstačnost pacientů a snížit nároky na pečující.

Život s Alzheimerem

Život s Alzheimerovou chorobou je náročný jak pro pacienta samotného, tak samozřejmě i pro jeho blízké. V domácnosti je důležité nastavit pravidelný režim a minimalizovat úkoly náročné na paměť. Zde je několik tipů, jak si život s Alzheimerem usnadnit a vytvořit prostředí, kde se bude nemocný cítit bezpečně:

  • Předměty denní potřeby (klíče, peněženka, mobil) dávejte vždy na stejné místo.
  • Léky uložte na bezpečné místo, vytvořte si rozpis užívání léků, pořiďte dávkovač léků.
  • Zjednodušte finance - ve všech případech, kdy je to vhodné, nastavte nemocnému trvalé platby.
  • Nemocnému s Alzheimerovou chorobou pořiďte do mobilu aplikaci s lokalizací pro případ, že by bez ohlášení odešel z domova.
  • Pravidelné události, např. návštěvy lékaře, kadeřníka nebo rehabilitace, plánujte vždy na stejný den a stejnou hodinu.
  • Vytvořte denní rozvrh podobně jako pro školáky, kontrolujte s nemocným provedené úkoly.
  • Na schodiště a do koupelny nainstalujte pevná madla.
  • Nemocný by měl i doma nosit pohodlnou, spíše pevnou obuv (ne pantofle) s protiskluzovou podrážkou.
  • Pozor na zrcadla – pro pacienty s Alzheimerovou chorobou může být vlastní odraz v zrcadle matoucí nebo dokonce děsivý.
  • Nemocný by měl mít u sebe vždy doklady nebo jinou identifikaci, např. náramek neb kartičku s  kontaktními údaji na pečovatele.
  • V domácnosti rozmístěte fotografie rodiny a přátel nebo další drobnosti, které mají pro nemocného pozitivní význam.
  • Skříňky nebo zásuvky můžete označit cedulkami.

Nebojte se požádat o pomoc s péčí

Péče o nemocného s Alzheimerovou chorobou je velmi náročná fyzicky i psychicky. Proto není v žádném případě selháním, pokud se rodina rozhodne pro ústavní péči. Můžete se obrátit např. na Českou alzheimerovskou společnost, která vám s výběrem vhodného zařízení pomůže. Existují specializované domovy pro seniory s touto nemocí – tzv. Alzheimer centra, kde je vše přizpůsobeno pacientům s touto diagnózou. Variantou jsou také služby domácí péče.

Co k Alzheimerově chorobě říci na závěr? Určitě nezapomínejme na to, že i lidé trpící touto nemocí mohou pozitivně vnímat blízkost druhého člověka a s určitými omezením žít alespoň v počátcích onemocnění relativně normální život. Proto jim buďte oporou.

 

Články k tématu Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?

  • Nočním spánkem ke zdravějšímu životu

    Nočním spánkem ke zdravějšímu životu

    · 4 minuty čtení
    V dětských pokojích našich babiček visíval obrázek anděla strážného, jak se sklání nad spícím dítětem a chrání je. Moderní věda existenci tohoto ochránce potvrdila: jmenuje se melatonin. Jedná se o „spánkový“ hormon tvořící se ve žláze epifýze (šišince neboli nadvěsku mozkovém), a to téměř výhradně během tmavé části dne.
  • Poruchy pozornosti u dětí

    Poruchy pozornosti u dětí

    · 3 minuty čtení
    Soustřeď se trochu! Seď klidně! Jak to, že si to nepamatuješ? Takové příkazy a otázky slyší každou chvíli děti, které mají poruchy pozornosti. Jejich rodiče a okolí mají pocit, že to děti dělají schválně. Že když by chtěly, mohou se soustředit bez větších problémů.
  • Nespavost

    Nespavost

    · 4 minuty čtení
    Nespavost je nejčastější poruchou spánku. Je definována jako neschopnost usnout nebo spát (časté a časné probouzení) spolu s pocitem, že spánek nebyl posilující.
O autorovi
PharmDr. Hana Vondrušková
PharmDr. Hana Vondrušková
Jsem absolventkou magisterského studijního oboru Farmacie na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Jelikož se farmacie stala kromě budoucího povolání zároveň i mým koníčkem, pokračovala jsem po „státnicích“ ve studiu dále a po složení rigorózní zkoušky v roce 2018 jsem získala akademický titul PharmDr. Poradenství v lékárně považuji za nedílnou součást zdravotní péče. Často se v lékárnách setkávám se situacemi, kdy pacient se svými zdravotními obtížemi nechce/nemůže navštívit lékaře. A v tuto chvíli zastoupí odborné poradenství lékárníci. Můžeme tak pomoci zachytit nejen rané počátky onemocnění, ale též poradit s efektivní samoléčbou tak, aby v lehčích případech ani žádná lékařská pomoc nebyla nutná.
Číst více od autora
Zpátky na výpis
O autorovi
PharmDr. Hana Vondrušková
PharmDr. Hana Vondrušková
Jsem absolventkou magisterského studijního oboru Farmacie na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Jelikož se farmacie stala kromě budoucího povolání zároveň i mým koníčkem, pokračovala jsem po „státnicích“ ve studiu dále...
Číst více od autora

Obsah článku