Zarděnky – příznaky a léčba

24. 4. 2022 · PharmDr. Lucie Drábková · 16 minut čtení

Zarděnky jsou typickým infekčním onemocněním provázeným vyrážkou. Do zahájení plošného očkování dětí v 80. let 20. století patřily zarděnky mezi běžné dětské nemoci podobně jako příušnice, spalničky nebo plané neštovice. Pro běžnou populaci zarděnky nepředstavují velké riziko, velkou hrozbou jsou však v těhotenství, protože způsobují těžké poškození plodu nebo potrat. V současnosti je výskyt zarděnek na našem území vzácný, přesto je dobré vědět, jak se zarděnky projevují, jak se léčí a před jakými riziky nás očkování chrání.


Zarděnky jsou virové infekční exantémové onemocnění, které má obvykle mírný průběh. Rizikové je zejména pro těhotné ženy.
Zarděnky jsou nakažlivé virové onemocnění charakterizované zvýšenou teplotou či mírnou horečkou, vyrážkou a zduřením uzlin. Díky povinnému očkování je jeho výskyt takřka minimální.

Co jsou to zarděnky?

Zarděnky neboli rubeola (anglicky rubella nebo German measles) patří mezi běžná infekční onemocnění dětského věku doprovázené vyrážkou (vyrážka se odborně označuje jako exantém, proto se také můžete setkat s označením exantémové onemocnění).

Jedná se o virové onemocnění, jeho původcem je virus zarděnek (rubivirus), který se přenáší především kapénkami a do organismu vstupuje přes sliznici nosohltanu. Poté proniká do lymfatických uzlin a následně se dostává do orgánů včetně kůže, což se projeví vyrážkou. Zarděnky mají obvykle mírný průběh, mnohdy proběhnou zcela bez příznaků. Po prodělání onemocnění zůstává dlouhodobá, pravděpodobně celoživotní imunita.

Zatímco pro běžnou populaci zarděnky nepředstavují závažné riziko, velmi nebezpečné jsou pro těhotné ženy, protože virus se šíří přes placentu na plod a způsobuje jeho závažné poškození. Tzv. vrozený zarděnkový syndrom, (též Greggův syndrom) je charakterizován těžkým postižením zraku, sluchu a vznikem vrozených srdečních vad.


Výskyt zarděnek ve světě a v České republice

Ve vyspělých státech, kde se provádí plošné očkování dětí a mezi něž patří i Česká republika,  je výskyt zarděnek vzácný. V zemích, kde očkování neprobíhá, se s nimi lze setkat častěji, rizikové jsou zejména státy Afriky a jihovýchodní Asie. V posledních letech jsou v ČR  ročně hlášeny jen ojedinělé případy onemocnění. Dle údajů Státního zdravotního ústavu se vyšší počet onemocnění zarděnkami na našem území naposledy vyskytl v letech 1998 a 2002, řádově šlo o tisíce případů. Vrozený zarděnkový syndrom, který se u nás neobjevil více než 30 let, byl na přelomu roku 2011 a 2012 zaznamenán u dvou dětí neočkovaných žen původem z Asie.

Příznaky zarděnek a jak vypadá vyrážka?

Podle způsobu, jak proběhla nákaza, se rozlišují dvě formy zarděnek –  získané zarděnky a vrozené zarděnky. Získané zarděnky vznikají přenosem nákazy vzdušnou cestou, inkubační doba je 12-23 dní, průměrně 18 dní od kontaktu s nemocným. Období nakažlivosti začíná asi 1 týden před výsevem vyrážky a končí minimálně 4 dny po výsevu. Vrozené zarděnky vznikají v těhotenství přenosem viru na plod přes placentu, podrobněji dále oddíl Zarděnky v těhotenství. Ve 25-50 % případů je průběh získaných zarděnek velmi mírný nebo zcela bez příznakový. Pokud se příznaky projeví, připomínají běžnou virózu, která je doprovázena výsevem vyrážky.


Vyrážka u zarděnek mívá růžové až červené zbarvení a obvykle nesvědí.
Zarděnky se projevují drobně skvrnitou červenavou vyrážkou: nejprve v obličeji, později i na trupu i na celém těle.

Typickými příznaky zarděnek jsou:

  • Zvýšená teplota, bolest v krku, rýma, únava, bolesti hlavy, kloubů – vše před výsevem vyrážky, typické spíše u dospělých.
  • Drobně skvrnitá, plochá, růžová až nafialovělá, nesplývající vyrážka, která začíná na obličeji a šíří se na trup a končetiny, na končetinách je méně nápadná.
  • Forscheimerovy skvrny –  skvrnky se mohou objevit  také na sliznici ústní dutiny, typickou lokalizací je měkké patro.
  • Vyrážka mizí obvykle do 5 dní (průměrně 3 dny), poté se kůže někdy začne olupovat v šupinkách.
  • Vyrážka při zarděnkách může, ale nemusí svědit.
  • Vyrážku obvykle  doprovází zvětšení lymfatických uzlin zejména na šíji a za ušima.

Komplikace onemocnění jsou vzácné, patří mezi ně bolesti a záněty kloubů (spíše u mladých žen, postiženy jsou drobné klouby), dále onemocnění krve, jater či velmi vzácně encefalitida (zánět mozku).


Zarděnky v těhotenství – závažná hrozba pro plod

Zarděnky v těhotenství představují velmi závažnou hrozbu pro plod. Platí, že zarděnky v prvních 3 měsících těhotenství s vysokou pravděpodobností (až 100%) vedou k potratu nebo k těžkému postižení dítěte. Při onemocnění zarděnkami v pozdějších fázích těhotenství je riziko postižení plodu o něco nižší, rozhodně však ne zanedbatelné. Postižení dítěte v důsledku zarděnek v těhotenství se označuje jako Greggův syndrom podle australského očního lékaře Normana McAlistera Gregga, který určité vývojové vady poprvé spojil se zarděnkami - bylo to v roce 1941.

Syndrom vrozených zarděnek má tyto tři hlavní projevy:

  • postižení oka (typicky šedý zákal, zelený zákal, poruchy pigmentace)
  • hluchota
  • vrozené srdeční vady

Ostatní možné následky:

  • postižení centrální nervové soustavy
  • anomálie zubů
  • vícečetná modrofialová ložiska na kůži (blueberry muffin baby)
  • někdy přítomna žloutenka
  • mentální i tělesná retardace
  • později diabetes mellitus
  • poruchy štítné žlázy a další

U vrozeného zarděnkového syndromu vylučují nemocné děti virus zarděnek v hltanovém sekretu a v moči měsíce po narození, výjimečně v průběhu celého prvního roku života, v případě šedého zákalu až do tří let věku. Jsou tedy také silným potenciálním zdrojem nákazy.


Očkování proti zarděnkám se u nás provádí povinně a dvojfázově.
Druhá dávka očkovací látky se aplikuje od dosažení pátého roku dítěte do dovršení šestého roku dítěte.

Léčba zarděnek a očkování

Specifický lék k léčbě zarděnek neexistuje. Jak jsme zmínili, onemocnění má zpravidla lehký průběh a není třeba žádné léky užívat. Léčba spočívá v odpočinku a dostatečném příjmu tekutin, jako při jiných běžných virózách. Při teplotě nebo bolestech kloubů lze k úlevě užít paracetamol. Důležité je, že nemocného je třeba izolovat od vnímavé populace.

Očkování proti zarděnkám bylo u nás zavedeno v roce 1982 u 12letých dívek, od roku 1986 se očkují všechny děti, a to kombinovanou očkovací látkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám Vakcína se označuje zkratkou MMR podle anglických názvů nemocí Mumps-Measles-Rubella. Očkování zanechává dlouhodobou, pravděpodobně celoživotní imunitu. První dávka MMR vakcíny se podává nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce věku dítěte. Druhá dávka MMR vakcíny se podává od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte. V pozdějším věku i v dospělosti je možné přeočkování jednou dávkou v závislosti na aktuálním výskytu onemocnění, možném kontaktu s nakaženými osobami nebo v souvislosti s cestováním do rizikových oblastí. Přestože pravděpodobnost nákazy není vysoká, měly by si ženy plánující těhotenství ověřit, zda očkování proti zarděnkám v dětství v pořádku absolvovaly.


Reakce po očkování proti zarděnkám

Vakcína MMR se liší od jiných očkovacích látek tím, že je tzv. živá, tedy obsahuje oslabené původce spalniček, příušnic a zarděnek. Má o něco vyšší riziko reakce než jiné vakcíny. Nejčastěji se po první dávce na 2-3 dny objeví zvýšená teplota až horečka, a to v průběhu až 10-14 dnů (!) po očkování, po očkování je relativně běžné rovněž zarudnutí, bolestivost a otok v místě vpichu. Výjimečně se může objevit i reakce připomínající onemocnění spalničkami, zarděnkami či příušnicemi. Při druhé dávce této očkovací látky většinou reakce nejsou přítomny. Během 14 dní po očkování se vyhněte místům, kde hrozí riziko jiné infekce (rodinné nebo kulturní akce, apod.) – dětský organismus je po očkování náchylnější i k dalším infekčním onemocněním.

Při horečce, tedy při tělesné teplotě nad 38 ˚C, lze použít některý z přípravků ke snižování teploty, např. paracetamol či ibuprofen ve formě sirupu nebo čípku. Bolestivé místo vpichu lze zklidnit chladivým obkladem nebo gelovým polštářkem.

Pokud se objeví vyrážka, není třeba ji ničím natírat, odezní sama.

Nejste-li si jisti zdravotním stavem svého dítěte, obraťte se na svého dětského lékaře.


Zarděnky a spalničky – jaký je rozdíl?

Zarděnky a spalničky patří mezi infekční onemocnění provázená vyrážkou, v některých projevech se ale liší. Podívejme na se na srovnání typických znaků:


Zarděnky

Spalničky

Vyrážka (exantém)

Plochá, nesplývavá, růžová (až nafialovělá), nejdříve na obličeji, poté na trupu a mírně na končetinách

Vystouplá, splývající, sytě červená, začíná za ušima, na zátylku, později se šíří na trup a končetiny

Poškození plodu

ANO

NE

Inkubační doba

Průměrně 18 dní

Průměrně 10 dní

Zduření uzlin

Za ušima a na za dní straně krku

Pod spodní čelistí

Další typický příznak

Forscheimerovy skvrny na patře

Koplikovy skvrnky na ústní sliznici na tváři v úrovni stoliček

Tělesná teplota

Jen mírně zvýšená

Horečka



Články k tématu Zarděnky – příznaky a léčba

  • Děti stonají poměrně často. Kromě toho jsou děti velmi náchylné k drobným poraněním a pofoukání bohužel vždy nestačí. Co by měla dětská lékárnička ideálně obsahovat, abyste byli připraveni zareagovat v momentě propuknutí nemoci nebo při drobném úrazu?
  • Pátá a šestá nemoc patří do skupiny méně známých virových dětských nemocí projevující se běžnými projevy nachlazení (teplota, únava, aj.) a kožní vyrážkou. Právě kožní vyrážka vyděsí většinu rodičů, ale není třeba panikařit. Jedná se sice o velmi infekční onemocnění, ale průběh je zvladatelný symptomatickou léčbou a dítě se stává po prodělané nemoci imunní.
  • Plané neštovice jsou virové infekční onemocnění, které se projevuje malými puchýřky naplněnými tekutinou a dalšími příznaky. Většina z nás se s planými neštovicemi setkala v dětském věku, značně víc může infekce potrápit neočkované dospělé, kteří se s ní do té doby nepotkali. Co na neštovice v první fázi upozorní, jak dlouho je nakažená osoba infekční i jak ulevit od nepříjemného svědění, vám...
O autorovi
PharmDr. Lucie Drábková
PharmDr. Lucie Drábková
Číst více od autora
O autorovi
PharmDr. Lucie Drábková
PharmDr. Lucie Drábková
Číst více od autora