Zarděnky – příznaky a léčba

Zarděnky jsou typickým infekčním onemocněním provázeným vyrážkou. Do zahájení plošného očkování dětí v 80. let 20. století patřily zarděnky mezi běžné dětské nemoci podobně jako příušnice, spalničky nebo plané neštovice. Pro běžnou populaci zarděnky nepředstavují velké riziko, velkou hrozbou jsou však v těhotenství, protože způsobují těžké poškození plodu nebo potrat. V současnosti je výskyt zarděnek na našem území vzácný, přesto je dobré vědět, jak se zarděnky projevují, jak se léčí a před jakými riziky nás očkování chrání.

Výskyt zarděnek ve světě a v České republice

Ve vyspělých státech, kde se provádí plošné očkování dětí a mezi něž patří i Česká republika,  je výskyt zarděnek vzácný. V zemích, kde očkování neprobíhá, se s nimi lze setkat častěji, rizikové jsou zejména státy Afriky a jihovýchodní Asie. V posledních letech jsou v ČR  ročně hlášeny jen ojedinělé případy onemocnění. Dle údajů Státního zdravotního ústavu se vyšší počet onemocnění zarděnkami na našem území naposledy vyskytl v letech 1998 a 2002, řádově šlo o tisíce případů. Vrozený zarděnkový syndrom, který se u nás neobjevil více než 30 let, byl na přelomu roku 2011 a 2012 zaznamenán u dvou dětí neočkovaných žen původem z Asie.

Příznaky zarděnek a jak vypadá vyrážka?

Podle způsobu, jak proběhla nákaza, se rozlišují dvě formy zarděnek –  získané zarděnky a vrozené zarděnky. Získané zarděnky vznikají přenosem nákazy vzdušnou cestou, inkubační doba je 12-23 dní, průměrně 18 dní od kontaktu s nemocným. Období nakažlivosti začíná asi 1 týden před výsevem vyrážky a končí minimálně 4 dny po výsevu. Vrozené zarděnky vznikají v těhotenství přenosem viru na plod přes placentu, podrobněji dále oddíl Zarděnky v těhotenství. Ve 25-50 % případů je průběh získaných zarděnek velmi mírný nebo zcela bez příznakový. Pokud se příznaky projeví, připomínají běžnou virózu, která je doprovázena výsevem vyrážky.

Zarděnky v těhotenství – závažná hrozba pro plod

Zarděnky v těhotenství představují velmi závažnou hrozbu pro plod. Platí, že zarděnky v prvních 3 měsících těhotenství s vysokou pravděpodobností (až 100%) vedou k potratu nebo k těžkému postižení dítěte. Při onemocnění zarděnkami v pozdějších fázích těhotenství je riziko postižení plodu o něco nižší, rozhodně však ne zanedbatelné. Postižení dítěte v důsledku zarděnek v těhotenství se označuje jako Greggův syndrom podle australského očního lékaře Normana McAlistera Gregga, který určité vývojové vady poprvé spojil se zarděnkami - bylo to v roce 1941.

Syndrom vrozených zarděnek má tyto tři hlavní projevy:

• postižení oka (typicky šedý zákal, zelený zákal, poruchy pigmentace)
• hluchota
• vrozené srdeční vady

Ostatní možné následky:

• postižení centrální nervové soustavy
• anomálie zubů
• vícečetná modrofialová ložiska na kůži (blueberry muffin baby)
• někdy přítomna žloutenka
• mentální i tělesná retardace
• později diabetes mellitus
• poruchy štítné žlázy a další

U vrozeného zarděnkového syndromu vylučují nemocné děti virus zarděnek v hltanovém sekretu a v moči měsíce po narození, výjimečně v průběhu celého prvního roku života, v případě šedého zákalu až do tří let věku. Jsou tedy také silným potenciálním zdrojem nákazy.

Reakce po očkování proti zarděnkám

Vakcína MMR se liší od jiných očkovacích látek tím, že je tzv. živá, tedy obsahuje oslabené původce spalniček, příušnic a zarděnek. Má o něco vyšší riziko reakce než jiné vakcíny. Nejčastěji se po první dávce na 2-3 dny objeví zvýšená teplota až horečka, a to v průběhu až 10-14 dnů (!) po očkování, po očkování je relativně běžné rovněž zarudnutí, bolestivost a otok v místě vpichu. Výjimečně se může objevit i reakce připomínající onemocnění spalničkami, zarděnkami či příušnicemi. Při druhé dávce této očkovací látky většinou reakce nejsou přítomny. Během 14 dní po očkování se vyhněte místům, kde hrozí riziko jiné infekce (rodinné nebo kulturní akce, apod.) – dětský organismus je po očkování náchylnější i k dalším infekčním onemocněním.

Při horečce, tedy při tělesné teplotě nad 38 ˚C, lze použít některý z přípravků ke snižování teploty, např. paracetamol či ibuprofen ve formě sirupu nebo čípku. Bolestivé místo vpichu lze zklidnit chladivým obkladem nebo gelovým polštářkem.

Pokud se objeví vyrážka, není třeba ji ničím natírat, odezní sama.

Nejste-li si jisti zdravotním stavem svého dítěte, obraťte se na svého dětského lékaře.

Zarděnky a spalničky – jaký je rozdíl?

Zarděnky a spalničky patří mezi infekční onemocnění provázená vyrážkou, v některých projevech se ale liší. Podívejme na se na srovnání typických znaků: