Výživa dětí – probiotika, vláknina a trávicí potíže
Správná výživa hraje zásadní roli ve vývoji, růstu a zdraví dítěte. Jak by v prvních letech života měl vypadat jídelníček, aby vaše děťátko rostlo jako z vody a dělalo vám jen samou radost? Přečtěte si náš článek a dozvíte se, jaká jsou základní pravidla zdravé výživy u kojenců a batolat, proč jsou důležitá probiotika nebo vláknina nebo jak souvisí výživa s nejběžnějšími trávicími obtížemi malých dětí.
Obsah článku
Obsah článku
Výživa a kojení
Správná výživa je pro zdravý růst i psychický vývoj dítěte velmi důležitá. V prvních šesti měsících života je pro miminko dostačující výlučně mléčná výživa. Nejvhodnějším, nejpřirozenějším i nejpraktičtějším způsobem výživy dítěte v tomto období je samozřejmě kojení, protože mateřské mléko obsahuje všechny důležité živiny pro růst a vývoj děťátka (bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, voda, vitaminy, minerály), navíc pozitivně posiluje vztah mezi maminkou a miminkem. V případě, že kojení není možné, se podává náhradní kojenecká výživa, a to vždy s ohledem na konkrétní potřeby miminka.
Související kategorie produktů:
Od přechodné výživy k normální stravě
Zhruba od poloviny prvního roku života se začínají podávat mixované/tekuté nemléčné příkrmy, které postupně nahrazují část mléčné výživy – toto období označujeme jako přechodnou výživu. Přesný termín začátku zavádění příkrmu je individuální a je třeba ho probrat s pediatrem (standardně po ukončeném 6. měsíci, dle nejnovějších poznatků o tzv. imunologickém okně již od 4. do 6. ukončeného měsíce života). Po dovršení prvního roku života se již přechází na tzv. rodinnou stravu. Děťátko je již schopno přijímat pevnější stravu ve formě hrubších kousků, které ho nutí ke žvýkání. Mění se vzhled i konzistence jídla.
Do věku tří let se strava postupně přibližuje běžné rodinné stravě, dítě se postupně učí i sociálním návykům spojeným s jídlem.
Pravidla výživy u dětí do 3 let
Správná výživa kojenců a batolat by měla být vyvážená, pestrá, ale též chutná. Klíčový je správný podíl základních živin, obsah vitaminů, minerálů, vlákniny a tekutin. Základní pravidla pro sestavování jídelníčku těch nejmenších jsou následující:
Trávicí potíže u malých dětí
Trávicí problémy u dětí kojenců a dětí do tří let jsou poměrně běžné a patří mezi časté příčiny návštěv u pediatra. S jakými trávicími potížemi se můžete u svého miminka nejčastěji setkat?
- Koliky – u nejmenších miminek jsou typické tzv. kojenecké koliky. Kolika je stav charakterizovaný opakujícími se epizodami intenzivního a neztišitelného pláče u kojenců. Příčina koliky není zcela objasněna, souvisí patrně s nezralostí trávicího systému, event. i složením střevní mikrobioty. Tyto potíže postupně většinou samy od sebe vymizí přibližně kolem 4. měsíce života.
- Ublinkávání (reflux/regurgitace) – je stav, kdy se žaludeční obsah miminku vrací zpět do jícnu a úst. U miminek souvisí zpravidla s nezralostí horní části trávicího traktu. Při závažnější problémech, kdy ublinkávání ohrožuje stav výživy dítěte, se podávají antirefluxní mléka (značená AR), která mají hutnější konzistenci. Postupem času se potíže zmírňují.
- Zácpa – o zácpě hovoříme, pokud má dítě obtíže s vyprazdňováním, stolice je tvrdá a suchá. Zácpa může souviset s nesprávnou stravou, nedostatečným příjmem vlákniny nebo tekutin. Více informace o zácpě u dětí uvádíme v našem samostatném článku.
- Průjem – je nejčastěji infekční (viry, bakterie). Může jej vyvolat i dietní chyba, jako je přejedení či nevhodná volba/kombinace potravin. Dlouhodobější potíže mohou upozornit na potravinovou alergii (mléčné výrobky, pšenice, sója,…) nebo na závažnější onemocnění trávicího traktu. Akutní průjem u kojenců a batolat může být z důvodu rychlé dehydratace velmi nebezpečný. Průjem u dětí je téma našeho dalšího samostatného článku.
- Nechutenství – nechutenství u miminek může upozornit na růst zoubků nebo na jiný problém (horečka, viróza, jiné systémové onemocnění).
Příčiny zácpy u dětí
Zácpa u miminek může být způsobena různými faktory. Je to například:
- Nedostatečný přísun vlákniny – u novorozenců, kteří jsou krmeni výlučně mléčnou stravou, může chybět vláknina, která pomáhá regulovat střevní pohyby.
- Nevhodný typ mléka – podávání kojeneckých mlék, které neodpovídají věku nebo zdravotnímu stavu dítěte, může vyvolat trávicí problémy včetně zácpy.
- Nedostatečný příjem tekutin je obecně jednou z nejčastějších příčin zácpy.
- Zavádění příkrmů – zavádění tuhé stravy může někdy způsobit zácpu. Zvláště některé potraviny mohou k zácpě přispívat – rýže, banány, mrkev, bílá mouka, čokoláda. Zácpu může souviset i s nadměrnou konzumací mléčných výrobků.
- Některé léky – např. antibiotika narušují složení střevní mikrobioty, což se může projevit zácpou či průjmem.
Na vzniku zácpy se mohou podílet i nesprávné stravovací návyky, jako je rychlé polykání nebo nedostatečné žvýkání. Citlivější děti mohou trpět zácpou při psychické zátěži nebo při změně prostředí, např. na cestách, v jeslích apod.
Jak pomoci při zácpě u dítěte?
Zácpa je pro děti stejně nepříjemná jako pro dospělé, a proto je třeba udělat maximum, aby bylo trávení vašeho děťátka co nejdříve v pořádku. Z výše uvedených příčin zácpy vyplývají některá základní opatření:
- Dohlédněte, aby dítě dostatečně pilo. Voda pomáhá změkčit stolici a usnadňuje její průchod střevy.
- Nezapomínejte na vlákninu. Zahrňte do jídelníčku celozrnné obilniny, syrové ovoce a zeleninu.
- Pečujte o střeva – pokud je střevo osídlené správnými bakteriemi, funguje vše, jak má. Rovnováhu ve střevě můžete podpořit probiotiky a/nebo prebiotiky.
- Dbejte na pravidelnost – pravidelné jídlo a důsledný stravovací režim mohou pomoci udržet trávicí systém dítěte ve správném rytmu.
- Pohyb a cvičení – podporujte jakoukoliv fyzickou aktivitu dítěte. Pohyb a cvičení mohou stimulovat střevní činnost a pomoci v prevenci zácpy.
- Omezte potraviny, které způsobují zácpu, např. těstoviny, rýže a banány.
- Vyvarujte se nadměrné konzumaci mléčných výrobků – u některých dětí může nadměrná konzumace mléčných výrobků způsobovat zácpu.
Na podporu střevní mikroflóry a změkčení stolice u dětí je možné využít potravinové doplňky obsahující vlákninu.
Praktická lékařka pro děti a dorost
Funkční zácpa se řeší v první řadě režimovými opatřeními (pravidelná defekace v klidném prostředí) a navýšením příjmu tekutin (upřednostnit vodu či neslazený čaj před sladkými nápoji či mlékem). Dále také doporučujeme vysokozbytkovou stravu (tj. jídla s vysokým podílem vlákniny, např. zelenina, ovoce).
Pro zlepšení konzistence stolice lze vyzkoušet také potravinové doplňky obsahující vlákninu. Některé přípravky obsahují navíc i prebiotickou složku (fruktooligosacharidy z ovoce či galaktooligosacharidy z mléka), která mimo jiné podporuje růst přirozené střevní mikroflóry. Ke změkčení stolice je vhodné použít glycerinový čípek. Pokud je účinek výše uvedených doporučení nedostatečný, pak je vhodné použít tzv. osmotická laxativa (projímadla) vyžadující lékařský předpis. Je nutné je užívat v dostatečném množství dle příbalového letáku či doporučení lékaře.
Malé děti a projímadla
Klasická projímadla nejsou pro malé děti se zácpou vhodná. V případě nutnosti lze po poradě s lékařem použít sirup laktulózu nebo glycerinový čípek. Pokud dítě trpí zácpou opakovaně či dlouhodobě, je na místě porada s pediatrem.
Probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy, bakterie nebo kvasinky, které přirozeně osidlují střevo a jejich přítomnost je pro hostitele celkově prospěšná. Tyto „přátelské“ mikroorganismy se nacházejí v přirozeně fermentovaných potravinách, jako jsou jogurty, kysané zelí, kimči, kefír a další. Probiotika jsou k dostání rovněž ve formě doplňků stravy.
Hlavním úkolem probiotik je udržovat nebo obnovovat rovnováhu mikroorganismů v trávicím traktu. Ta může být narušena různými faktory, např. užíváním antibiotik, infekčním onemocněním střev nebo nevyváženou stravou. Vyvážená střevní mikrobiota je důležitá nejen pro správné trávení (probiotika pomáhají rozkládat potravu a zlepšují vstřebávání živin), ale rovněž pro imunitní systém, jehož hlavním sídlem jsou právě střeva. Mezi nejběžnější probiotika řadíme laktobacily a bifidobakterie.
Prebiotika
Prebiotika jsou specifické druhy vlákniny, které slouží jako potrava pro prospěšné bakterie a další mikroorganismy ve střevech. Podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií střevní mikrobioty.
Hlavní funkcí prebiotik je posilovat střevní mikrobiotu. Pomáhají udržovat zdravou rovnováhu mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi ve střevech. Na vlákninu jsou bohaté ovoce a zelenina, celozrnné cereálie či luštěniny. Mezi nejběžnější prebiotika, s nimiž se můžeme setkat ve formě doplňků stravy řadíme inulin (čekanková vláknina), fruktooligosacharidy (FOS) z ovoce či galaktooligosacharidy (GOS) z mléka.
Prebiotika/probiotika pro děti
Střevní mikrobiota (dříve mikroflóra) dítěte se utváří v průběhu prvních 1000 dní života – od početí asi zhruba do druhých narozenin. V té době je možné její složení ovlivnit, poté již zůstává víceméně celý život stejná. Složení střevní mikrobioty je důležité nejen pro správnou funkci střev, ale i pro imunitu (až 80 % buněk imunitního systému se nachází ve střevech), a tím pádem i pro celkové zdraví. Probiotika (laktobacily, bifidobakterie) a prebiotika (GOS/FOS) jsou proto v současnosti často přidávána i do kojeneckých mlék. Prebiotika i probiotika lze doplňovat také formou doplňků stravy. Pro děti od narození do dvou let jsou nejvhodnější probiotické kapky, které lze přidat do mléka, na lžičku či nakapat na prs před kojením. Děti od 3 let mohou děti užívat žvýkací či běžné tablety.
