Cestovní trombóza – co by měl vědět každý zkušený cestovatel

1. 9. 2018 · 4 minuty čtení
  • Zdraví a prevence
  • Křečové žíly

O souvislosti mezi dlouhými cestami v dopravních prostředcích a žilní trombózou se ví již od 50. let minulého století, kdy lidé začali cestovat letadly na dlouhé vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že pasažéři, které trombóza při cestování postihla, obvykle cestovali levnější třídou (tzv. „economy class“ ) nechvalně proslulou nedostatkem prostoru, dostal tento zdravotní problém přezdívku „syndrom ekonomické třídy“.


Co je to trombóza?

Jako žilní trombózu označujeme stav, kdy v žíle v důsledku zpomaleného toku krve vznikne krevní sraženina. Projevuje se jednak bolestí v postižené oblasti, jejím otokem či pocitem napětí. Daná partie leckdy získává modravý nádech, nicméně zůstává teplá. Nejčastěji bývají postiženy žíly dolních končetin.

Na vzniku trombózy se mohou podílet v podstatě všechny faktory, které průtok krve žilami zpomalují. U cestovatelské trombózy je ale jasnou hlavní příčinou nedostatek pohybu, resp. imobilita. Riziko je nejvyšší u letů nebo cest jinými dopravními prostředky, které trvají déle než 4 hodiny. Nečinné sezení či pospávání vsedě vede k poklesu svalového napětí končetin a tím opětovně ke zpomalení žilního proudu.

Další rizikovou okolnost představuje při delším cestování nedostatečný přísun tekutin, což způsobuje zahuštění krve a zvýšení krevní srážlivosti. Stejně tak na zvýšení hustoty tělních tekutin působí (nejen) na palubě letadla konzumace alkoholu.

V neposlední řadě zvyšuje riziko žilní trombózy v kabině letadla nižší obsah kyslíku ve vzduchu a nízká vlhkost vzduchu.


Je cestovní trombóza nebezpečná?

Velmi nebezpečnou komplikací cestovní trombózy je vznik plicní embolie, kdy se krevní sraženina uvolní a přesune se do plic. Jedná se o život ohrožující stav, kdy je okamžitě nutný zásah lékaře. Mezi najčastější příznaky plicní embolie patří: obtížné dýchání, bolest na hrudi, která se zvyšuje při nádechu či zakašlání, závrať, mdloby, zrychlený pulz a vykašlávání krve. Pokud pociťujete některý z těchto projevů, zejména dušnost, dejte okamžitě vědět personálu ve vašem letadle. 

Proč vzniká cestovní trombóza?

Jak už bylo řečeno, cestovní trombóza souvisí se zpomaleným tokem krve. Zpomalený tok krve v letadle je způsoben nedostatkem pohybu (nezapojuje se svalová pumpa, která je důležitá pro tok krve směrem k srdci) a často také dehydratací zmíněným nedostatkem tekutin. Podmínky v kabině letadla ovlivněné vysokou nadmořskou výškou vedou k fyziologickému rozšíření průsvitu všech cév včetně žil na dolních končetinách a tím ke zpomalení proudu krve v žilním řečišti. Pokud se tyto popsané okolnosti spojí s některými rizikovými faktory žilní trombózy, která pacient již má, riziko žilní trombózy během delšího cestování výrazně stoupá. Zároveň je dobré mít na paměti, že ke vzniku hluboké žilní trombózy může dojít i se zpožděním, postihnout vás se může až 14 dnů po absolvování letu.


Kdo je cestovní trombózou nejvíce ohrožen?

Jaké jsou rizikové faktory u samotných cestujících, které se na vzniku zánětu žil při cestování mohou spolupodílet? 

  • Obezita
  • Věk nad 60 let
  • Vysoký vzrůst
  • Kouření
  • Těhotenství
  • Užívání hormonální antikoncepce, hormonální substituční léčba nebo injekce na oddálení menstruace
  • Prodělaná trombóza hlubokých žil v minulosti
  • Operace pánve a dolních končetin nebo úrazy proběhlé v nedávné době
  • Křečové žíly na končetinách, proběhlé povrchové záněty žil
  • Kardiovaskulární onemocnění, Crohnova nemoc atd.

Co můžete proti cestovní trombóze udělat?

Patříte-li do některé z výše uvedených rizikových skupin a plánujete-li dlouhou cestu, neměli byste nic ponechávat náhodě a poradit se se svým lékařem. Ten vám v případě potřeby může předepsat nízkomolekulární heparin ve speciálně upravených injekcích, který se aplikuje 2-4 hodiny před odletem. Z dalších opatření jmenujme například použití kompresních punčoch a dostatečný příjem tekutin (ne alkoholu) během cesty. A nakonec vyzdvihněme to nejdůležitější – v průběhu dlouhé cesty se alespoň 1 x za hodinu jděte projít po palubě! (Z praktického pohledu vám to jistě usnadní sedadlo do uličky). Není-li „procházka“ z nějakého důvodu možná, provádějte alespoň 20 x za hodinu jednoduchý cvik – opakovaně zvedejte paty od země, tím do jisté míry můžete simulovat chůzi.
Pokud jste zaslechli o preventivním užívání kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) během letu, vězte, že nebylo neprokázáno jako účinné. Tato látka totiž sice působí protisrážlivě, nicméně výhradně v tepenném řečišti, nikoliv v řečišti žilním. 


Články k tématu Cestovní trombóza – co by měl vědět každý zkušený cestovatel

  • Metličky jsou nejlehčí formou křečových žil

    Metličky jsou nejlehčí formou křečových žil

    · 6 minut čtení
    • Křečové žíly

    Metličky, tedy drobné červené až fialové rozšířené žilky na nohou jsou běžným ženským problémem. Odborně se metličky označují jako mikrovarixy a jedná se o nejlehčí formu křečových žil. Co dělat, aby se z kosmetického problému nestal problém zdravotní?

  • Co pomáhá na oteklé nohy?

    Co pomáhá na oteklé nohy?

    · 6 minut čtení
    • Křečové žíly

    Oteklé nohy překvapivě trápí zhruba polovinu dospělé populace. I když se tento problém objevuje hlavně v teplém létě, neznamená to, že jeho příčina musí nutně souviset s horkým počasím. Co s otoky nohou dělat, abyste se jich zbavili, poradíme v článku.

  • Křečové žíly – nejen estetický problém

    Křečové žíly – nejen estetický problém

    · 5 minut čtení
    • Křečové žíly

    Nevzhledné, vystouplé, rozšířené a klikaté promodralé žíly na lýtkách? Známý problém. Křečové žíly neboli varixy jsou patrně nejběžnější poruchou cévního systému a za jejich vznikem stojí oslabení žilní stěny.