Bolest kolene – příčiny a léčba
Bolest kolene se z různých důvodů vyskytuje napříč všemi věkovými kategoriemi. V některých případech se může jednat jen o dočasnou bolest způsobenou přetížením či drobným zraněním, výjimkou nejsou ale ani závažnější případy zahrnující chronická nebo degenerativní onemocnění. Jaké jsou příčiny bolesti kolene, jak se diagnostikují i léčí a lze bolesti kolene nějak předcházet? Vše se dozvíte v následujícím článku.

Obsah článku
Obsah článku
Koleno – nejsložitější kloub v těle
Pro lidské tělo má kolenní kloub bezesporu klíčový význam, umožňuje chůzi, sed, běh a další pohyby. Pro pochopení příčin bolesti kolene je nejprve nutné základní porozumění jeho stavby. Kolenní kloub je největší a nejkomplexnější kloub v celém těle.
Související kategorie produktů:
Stavba kolenního kloubu
V případě kolena se jedná o tzv. synoviální kloub a uvnitř něj (tedy v kloubním pouzdru) se nachází synoviální tekutina, která pomáhá snížit tření mezi kostmi a chrupavkou v kloubu. Kolenní kloub spojuje stehenní a holenní kost. Přední část kolenního kloubu tvoří čéška. Mezi kostmi se nachází dvě vazivové destičky, tzv. menisky, které tlumí nárazy a vyrovnávají nerovnosti styčných ploch obou kostí. Rozlišujeme meniskus vnitřní a vnější. Dalšími strukturami, které tvoří kolenní kloub, jsou vazy. Stabilitu zajišťují přední a zadní zkřížené vazy a dále vnitřní a vnější kolaterální vazy. Jejich poškození pak bývá často důvodem bolesti právě na vnitřní či vnější straně kolene.
Příčiny bolesti kolene
S ohledem na množství struktur je příčin bolesti kolene celá řada. Je možné je rozdělit do tří základních skupin:
Nejčastějším příznakem přetížení, které je typické pro běžce, cyklisty či již zmiňované děti a mladistvé, je bolest v přední části kolene a kolem čéšky. Bolest kolene často potrápí sportující děti s vyšší fyzickou zátěží v období růstového spurtu. Pacienti pociťují bolest především při různých aktivitách, jako je chůze, zejména do nebo ze schodů, dřepy a například i při dlouhodobém sezení. Bolest pak často ustupuje při klidovém režimu. Řešením této situace je obvykle konzervativní léčba zahrnující klidový režim a rehabilitace. Pokud dochází k přetěžování dlouhodobě, může dojít k rozvoji patelofemorálního syndromu.
Další příčinou bolesti kolene je zranění. Obvykle k poranění struktur dojde při náhlé změně pohybu, kdy dojde k vymknutí, podvrtnutí či dokonce vykloubení kolene. K tomuto dochází například při různých nehodách, sportu nebo i při špatném došlápnutí. V některých případech dojde „pouze“ k natažení kolenních vazů. V horším případě dojde k jejich přetržení či prasknutí menisků. Při poranění obvykle dochází k otoku vlivem nahromadění tekutiny v kloubním pouzdru, která může obsahovat i krev. Při menších otocích je obvykle řešením klidový režim v kombinaci s ledováním. Pokud ale dojde k výraznějšímu otoku, je nutná punkce kolene, kterou provádí lékař. Konkrétní poranění kolenních struktur určuje lékař na základě různých diagnostických metod zahrnujících měření rozsahu pohybu a místě bolesti, magnetickou rezonanci nebo artroskopickou operaci.
Bolest kolene však nemusí být způsobena jen zraněním nebo přetížením, ale také různými genetickými onemocněními či opotřebením. Mezi nejčastější onemocnění patří revmatoidní artritida, která je chronickým zánětlivým onemocněním. Dále pak artróza (osteoartróza), která je degenerativním onemocněním, při němž dochází k úbytku kloubních chrupavek, který může být doprovázený zánětem. O revmatoidní artritidě i artróze se můžete blíže dočíst v našich dalších článcích.
Diagnostika a léčba
Diagnostiku provádí lékař specialista (ortoped) jednak pomocí diagnostických technik zahrnující kontrolu rozsahu pohybu a jednak pomocí zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance, rentgen či přímo pomocí artroskopie. V závislosti na závažnosti problému se aplikuje léčba konzervativní nebo chirurgická. Konzervativní léčba zahrnuje klidový režim, rehabilitace, ledové obklady zmírňující otok a podávání léčiv proti bolesti/zánětu. Lékař může doporučit také lék ze skupiny chondroprotektiv určený pro podporu kloubní chrupavky. V některých případech je vhodná injekční aplikace léčivé látky přímo do kloubu. Další možností je chirurgický zákrok, při kterém lze „opravit“ či nahradit poškozené části kolenního kloubu.
Rizikové faktory a prevence bolesti kolene
Mezi nejčastější rizikové faktory patří samozřejmě fyzická zátěž, zejména při činnostech vyžadujících zvýšenou zátěž kolenních kloubů. Jedná se tedy především o běh nebo zvedání těžkých předmětů. Některé faktory lze jen velmi obtížně ovlivnit. Jedná se především o autoimunitní a degenerativní onemocnění. Částečně lze ale prodloužit bezpříznakové období těchto nemocí.
K tomu, aby nedošlo k přetížení nebo přímo poškození kolenního kloubu, napomáhá posilování okolních svalů, které zajišťují jeho stabilitu. Dále je důležité udržování normální hmotnosti, neboť při nadváze a obezitě jsou kolenní klouby více zatěžovány, a zvyšuje se tak pravděpodobnost jejich poškození. K prevenci poškození kolenního kloubu je dále vhodný správný výběr obuvi. Správná obuv napomáhá k udržení stability, a tím i ke snížení zátěže nejen kolenních kloubů. Zejména je nutné, aby byla obuv pevná a měla podrážku s dostatečnou tloušťkou.
Kloubní výživa
Pro podporu kloubů lze také užívat přípravky z kategorie kloubní výživy. Mezi látky, které napomáhají regeneraci a výživě kloubních struktur, patří kolagen, glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, hyaluronát sodný apod. Tyto potravinové doplňky je možné užívat dlouhodobě.





