Opotřebení kloubů a vznik artrózy

2. 11. 2021 · Mgr. Radka Grec · 10 minut čtení
  • Bolest kloubů
  • Klouby

K opotřebení kloubů dochází při jejich nadměrném přetěžování a přirozeně také v důsledku stárnutí. Kloubní chrupavka s věkem ztrácí pevnost i pružnost, ztenčuje se a objevuje se bolest kloubů. Nejvíce takto trpí velké klouby – kolena, kyčle a ramena. Bolest a otok kloubů se může objevit i náhle, vlivem přetížení, úrazu či zánětu. V takovém případě je vždy nezbytné lékařské vyšetření.


Opotřebení kloubů a vznik artrózy
Artróza je nejčastější kloubní onemocnění, které po 50. roce věku postihuje až 80 % populace.

Co je to artróza?

Termín artróza je souhrnným názvem pro poškození kloubů různého původu (zánětlivá i nezánětlivá). Artróza postihuje buď jeden kloub, nebo více kloubů zároveň. Existuje asi 100 typů artrózy, které mají obdobné příznaky, ale liší se příčinou i způsobem léčby. Nejčastější příčinou artrózy je opotřebení kloubů. Tento typ artrózy se nazývá osteoartróza – jedná se o velmi běžné postižení kloubů, trpí jím až 80 % osob starších 50 let.

Mezi další onemocnění kloubů, která se v populaci vyskytují nejčastěji, patří revmatoidní artritida, dna či psoriatická artritida. V těchto případech se jedná o zánětlivá onemocnění kloubů.

Vznik artrózy a věk

Artróza se obvykle rozvíjí pomalu, degenerativní změny kloubních chrupavek a dalších kloubních struktur probíhají postupně v průběhu let. Výraznější příznaky se obvykle začínají projevovat mezi 50. a 60. rokem, u žen to může být i po čtyřicítce. Dřívější projevy jsou typické také u lidí s nadváhou, u nichž jsou klouby dlouhodobě přetěžovány, u sportovců či osob těžce fyzicky pracujících.  


Příznaky artrózy

V počátku jsou klouby více citlivé např. na chlad a jejich bolestivost se objevuje ráno, na začátku pohybu či po intenzivní pohybové aktivitě. Postupně se bolest kloubů stává trvalou, objevuje se i během noci a snižuje se rozsah hybnosti kloubu. Potíže se zpravidla projevují nejdříve jednostranně.

Typickými příznaky artrózy jsou:

  • Bolesti kloubů při nebo po námaze, nejčastěji bolesti kolenního kloubu, bolest kyčelního kloubu, bolesti ramene, páteře nebo bolesti kloubů na rukou
  • Klouby mohou být citlivé na dotek, otoky a zarudnutí obvykle nejsou přítomny.
  • Ranní ztuhlost kloubů trvá zpravidla 15-30 minut, než se kloub rozhýbá.
  • Omezení hybnosti kloubu, která se po rozcvičení zlepšuje.
  • Zvukové fenomény, tj. vrzání, křupání apod.
  • Svalová slabost v okolí kloubu
  • Pocit nestability, podlamování nohou (např. při postižení kolenních kloubů
  • Deformity kloubů (v pokročilejších stádiích)

Artróza vs. revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů autoimunitního původu, nesouvisí tedy s opotřebení kloubů. Revmatoidní artritida se vyskytuje asi 10x méně často než osteoartróza. Zatímco osteoartróza jednoznačně souvisí s věkem, artritidou lze onemocnět v jakémkoliv věku. Nástup onemocnění bývá rychlý. Léčba revmatoidní artritidy je odlišná od léčby osteoartrózy, a proto je při bolestech kloubů velmi důležité správné určení diagnózy.

Pro revmatoidní artritidu jsou typické tyto příznaky:

  • Ranní ztuhlost kloubů je výrazně delší než u artrózy, zpravidla 30-60 minut a více.
  • Bolesti postihují více kloubů najednou, často symetricky na pravé i levé straně těla.
  • Jako první bývají postiženy drobné klouby na rukou a nohou.
  • Je přítomen otok kloubů.
  • Mohou být přítomny i celkové příznaky, jako je únava nebo zvýšená teplota.
  • Při laboratorním vyšetření je v krvi přítomen revmatoidní faktor (RF) a další protilátky (CCP, ANA), hodnoty ukazatelů zánětu (CRP, sedimentace) jsou zvýšené.

Artróza je důsledkem opotřebení a progresivní ztráty kloubní chrupavky.
Artróza kolene je častější u žen a u lidí, kteří měli v minulosti zranění či operaci kolene.

Jak poznat artrózu kolene?

Jak už jsme uvedli, artróza nejčastěji postihuje kolenní kloub. Artróza kolenního kloubu se odborně nazývá gonartróza. Příznaky jsou omezeny pouze na kloub, nejsou přítomny celkové projevy (zvýšená teplota, únava apod.) Bolest kolene je nejdříve tupá, zhoršuje se při pohybu, později jsou bolesti výraznější, i klidové, často závislé na počasí. Koleno má tendenci v klidu tuhnout, při pohybu jsou patrné různé zvukové projevy (praskání, lupání, vrzání). Pacient může pociťovat svalovou slabost v okolí kloubu, nestabilitu při chůzi, podlamování končetiny.

Kdo je artrózou více ohrožen?

  • Starší lidé
  • Lidé s nadváhou
  • Lidé s jednostranným pohybem, ale i s nedostatkem pohybu
  • Lidé s vadným držením těla, kloubními deformitami, po poranění či po operaci v oblasti kloubů

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

  • Bolest kloubu po úrazu
  • Náhle vzniklá intenzivní bolest kloubů
  • Červené, horké, oteklé klouby (zejména drobné klouby, např. na rukou), deformity na kloubech
  • Přetrvávající bolest kloubů po prodělané infekci (chřipka)
  • Při současném výskytu horečky, zvracení, závratí

Léčba artrózy

Léčba artrózy zahrnuje jednak medikamentózní léčbu, která bývá doplněna rehabilitací a fyzikálními metodami. V závažných případech přichází ke slovu léčba chirurgická (abraze chrupavky, částečná nebo totální endoprotéza, tj. náhrada kloubu protézou).

Léčiva užívaná k léčbě artrózy

K úlevě od bolesti kloubů se používají analgetika – v první řadě paracetamol, který je šetrný k žaludku. Dále se používají léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik a antiflogistik (NSA), které kromě bolesti potlačují zánět a případný otok. NSA je možné užívat jak systémově, tak místně ve formě gelů či mastí. Dlouhodobé systémové užívání NSA s sebou však přináší riziko nežádoucích účinků na trávicí trakt, a proto by se měly užívat co nejkratší možnou dobu. Šetrnější léky z této skupiny vám může předepsat lékař, jedná se o tzv. specifické COX-2 inhibitory (např. Nimesulid).

V závažnějších případech lze přímo do kloubu injekčně aplikovat kortikosteroidy – účinek této léčby trvá asi 1 měsíc.

Své nezastupitelné místo při léčbě artrózy mají chondroprotektiva, tedy léčiva, která zmírňují postup dalšího poškozování kloubní chrupavky. Do této skupiny léčiv patří glukosamin sulfát, chondroitin sulfát nebo kyselina hyaluronová. Účinek lze očekávat po 1-3 měsících terapie. Kyselinu hyaluronovou lze rovněž aplikovat injekčně přímo do kloubu.

V léčbě osteoartrózy se objevují další nové a nové trendy, např. využití krevní plazmy nebo kmenových buněk.


Nezapomínejte na kloubní výživu

V rámci péče o klouby lze doporučit některý z přípravků kloubní výživy, jejichž výběr na trhu je skutečně široký.

Kvalitní kloubní výživa zpravidla obsahuje tři základní složky – kolagen, glukosamin a chondroitin. Všechny tyto látky jsou tělu vlastní. Kolagen je bílkovina vláknité struktury, která je základní stavební složkou kostí, chrupavek a vaziva. Glukosamin je součástí makromolekul tvořících amorfní složku mezibuněčné hmoty chrupavky, chondroitin je přirozenou součástí pružné mezibuněčné hmoty chrupavky.

Z dalších složek používaných pro výživu kloubů zmiňme hyaluronan sodný, který se ve velkém množství nachází v synoviální tekutině, vyniká vlastností vázat na sebe vodu, a  je proto zásadní pro hydrataci chrupavek, a dále MSM (methylsulfonylmethan) obsahující organicky vázanou síru, která je přítomná v příčných vazbách kolagenu odpovědných za pevnost a stabilitu kolagenních molekul. Zatímco kolagen je důležitý pro pevnost vazů a šlach, jejich pružnost a schopnost navracet se do původního tvaru podpoří bílkovina elastin. Kloubní preparáty často obsahují vyváženou kombinaci uvedených složek.

V kloubní výživě hrají důležitou roli také vitaminy a minerály. Zcela klíčovou úlohu má vitamin C, který přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí a chrupavek a zároveň chrání buňky před oxidačním stresem. Antioxidační vlastnosti mají také selen, mangan a měď.



Kinesiotaping neboli tejpování kolenní kloub postižený artrózou "odlehčí" a stabilizuje při pohybu.
Tejpování (kinesiotaping) pomůže bolavý kolenní kloub při pohybu stabilizovat.

Režimová a preventivní opatření při artróze

Důležitým aspektem léčby artrózy nosných kloubů dolních končetin je spolupráce pacienta v rámci zdravého životního stylu. Mezi nejdůležitější patří úprava pohybového režimu a redukce hmotnosti.

  • Při silné bolesti zachovejte klidový režim.
  • Po odeznění silné bolesti se vraťte k přiměřené pohybové aktivitě – ta je nezbytná pro správnou výživu chrupavky.
  • Při bolesti kolene vhodně posilujte okolní svaly.
  • Při pohybu můžete bolavý kloub stabilizovat, a zmírnit tak jeho zátěž ortézou, bandáží či tejpy.
  • Při sportu dbejte na správnou techniku provedení pohybu.
  • V případě únavy a vyčerpání buďte při sportu opatrní – zvyšuje se riziko úrazu. Dbejte i na dostatečnou regeneraci po sportu.
  • Pozor na jednostranný pohyb. Zařaďte i kompenzační cvičení, protahování, posilování (např. jóga).
  • V případě nadváhy snižte tělesnou hmotnost. 

Logo

Nenašli jste v článku odpověď? Zeptejte se lékárníka.

Internetová poradna nenahrazuje osobní konzultaci s ošetřujícím lékařem či lékárníkem, ani vyšetření ve zdravotnickém zařízení.

Články k tématu Opotřebení kloubů a vznik artrózy

  • Tenisový loket – příčiny, projevy a léčba

    Tenisový loket – příčiny, projevy a léčba

    · 4 minuty čtení
    • Bolest kloubů
    Bolest lokte dokáže znepříjemnit sportovní aktivity. Označení tenisový nebo golfový loket napovídá, že nejčastěji si toto zranění přivodí tenisté nebo milovníci golfu. Poradíme vám, co s bolestí lokte dělat, abyste byli brzy zpět ve formě.
  • Zdraví nohou ovlivní celé tělo

    Zdraví nohou ovlivní celé tělo

    · 3 minuty čtení
    Nohy jsou nejvíce namáhanými končetinami lidského těla. Tvoří člověku oporu po celý den a jsou pro nás základním dopravním prostředkem. Jakmile s nimi není něco v pořádku, dávají to najevo nejen pořádnou bolestí, ale problémy se dál promítají do celého těla.
  • Zlomenina – jak se pozná a jak se léčí

    Zlomenina – jak se pozná a jak se léčí

    · 7 minut čtení
    Zlomenina neboli fraktura je stav, při němž došlo k narušení celistvosti kosti. Bez ohledu na to, o jaký typ zlomeniny jde, je vždy nezbytné lékařské ošetření. Obvykle vzniká následkem úrazu, třeba při pádu nebo sportovní aktivitě. Zlomenina však může být důsledkem některých zdravotních stavů nebo opakované nadměrné zátěže. Jak se zlomená kost pozná a za jak dlouho sroste?