Soustředění a podpora paměti
Hledáte klíče nebo mobil? Stojíte přede dveřmi a nevíte, pro co jste se vrátili? Občasné zapomínání je při dnešním rychlém životním stylu zcela běžné. S přibývajícím věkem dochází k přirozenému zhoršení krátkodobé paměti a ke snížené schopnosti učit se novým věcem. Kdy by měl člověk zpozornět a poruchy paměti a soustředění začít u sebe či svých blízkých řešit? A jak zlepšit soustředění u dětí? Odpovědi na tyto otázky i další zajímavé informace jsme pro vás připravili v tomto článku.
Soustředění a podpora paměti
Paměť hraje klíčovou roli v učení, schopnostech plnit úkoly a orientovat se v okolním světě. Významným způsobem utváří naši osobnost. Nedílnou součástí paměti je na(ne)štěstí i zapomínání. Zvláště neochotně si mozek vybavuje paměťové stopy, které vyhodnotí jako nepotřebné (málo využívané), chybné nebo které vyvolávají negativní emoce.
Aby vznikla paměťová stopa, musí nejdřív událost či informace naši pozornost zaujmout. Čím je informace složitější nebo abstraktnější, tím vyšší jsou nároky na mozek, aby se soustředil a nenechal se rozptýlit jinými vjemy. Schopnost soustředit se proto zvyšuje šanci, že si mozek informaci zapamatuje.
Paměťové a jiné problémy s myšlením mají mnoho možných příčin, včetně deprese nebo vedlejších účinků léků . Často lze kognitivní funkce podpořit a zlepšit. Jindy je za problémem vážnější porucha mozku, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, o nichž podrobněji informujeme v samostatném článku.
Poruchy soustředění
Paměť a soustředění může nepříznivě ovlivnit celá řada faktorů. K těm nejvýznamnějším patří:
- vyšší věk
- stres a psychické vypětí
- nedostatek spánku
- nevhodná životospráva (kouření, obezita, užívání návykových látek)
- některá onemocnění (snížená funkce štítné žlázy, deprese)
- postcovidový syndrom
- úrazy v oblasti hlavy
- léky (např. na spaní a uklidnění)
S přibývajícím věkem dochází k častějšímu zapomínání, zhoršuje se například vybavování slov. „Mít něco na jazyku“ představuje častou situaci, která přichází právě ve vyšším věku. Pokud si za určitou dobu na slovo vzpomeneme, či se nám vybaví v určité souvislosti či s nápovědou, není třeba se příliš znepokojovat. Pokud ale dochází k výraznému zhoršování zejména krátkodobé paměti a ke snížené schopnosti učit se novým věcem, měli bychom tomu již věnovat pozornost. Nejmírnější forma problémů s pamětí se nazývá mírná kognitivní porucha neboli lehká porucha poznávacích funkcí. Ta se projevuje zapomínáním, které není jen občasné. K dalším příznakům patří ztráta motivace, mohou se vyskytovat i potíže se spánkem a depresivní příznaky.
Poruchy paměti mohou však být rovněž příznakem vážnějších stavů a mohou signalizovat počáteční fázi onemocnění způsobujících demenci, jako jsou Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba. Kromě poruch paměti jsou tato neurodegenerativní onemocnění často provázena změnami nálady, sníženou schopností chápání, sníženou orientací v čase a prostoru a poruchami řeči, což narušuje a postupně znemožňuje samostatné fungování. Vůči poměrně rozšířenému názoru, že u starých osob musíme s nějakou mírou demence počítat, je namístě se vždy ohradit. Demence k přirozenému stáří nepatří, je důležité ji léčit (nebo alespoň zpomalovat její rozvoj), a to v kterémkoliv věku. Při častém zapomínání, problémech s vybavováním slov nebo častějších výkyvech nálad proto nic nepodceňujte a konzultujte situaci s lékařem. To samé přirozeně platí i v situaci, pokud vnímáte uvedené příznaky u blízké osoby.
Pokud člověk či jeho okolí pozorují poruchy paměti, je důležité se bez zbytečného odkladu obrátit na odborné pracoviště a vyhledat zde radu a pomoc.
Gerontologické centrum Praha 8 - Kobylisy
Poruchy paměti se vyskytují častěji zejména ve vyšším věku. Je důležité je brát vážně, protože mohou být prvními příznaky různých onemocnění, ale zdaleka se nemusí jednat o příznaky Alzheimerovy nemoci nebo jiných neurodegenerativních onemocnění způsobujících demenci. Proto doporučujeme zejména lidem starším 60 let, aby tyto příznaky konzultovali s lékařem nebo poradnou pro poruchy paměti, kontaktním místem České alzheimerovské společnosti či jiným pracovištěm, které se touto problematikou zabývá.
Jedním z prvních kroků k vyloučení či potvrzení poruchy paměti a kognitivních funkcí je otestování. Máme k dispozici mnoho testů, které používají různé profese odborníků, kteří se problematikou demence zabývají. Může jít o orientační testy (například test hodin, MMSE, MoCA test, MiniCog a další), ty používají zejména lékaři v praxi a pro klinickou diagnostiku i nastavení léčby jsou dostačující. V některých případech je však nutné další podrobnější vyšetření – takže lékař zpravidla indikuje vyšetření neuropsychologem, který používá zpravidla cíleně baterii testů tak, aby co nejúplněji postihl komplexní obraz kognitivních a dalších mentálních funkcí daného člověka.
Jak podpořit paměť?
Hledáte klíče nebo mobil? Stojíte přede dveřmi a nevíte, pro co jste se vrátili? Občasné zapomínání je při dnešním rychlém životním stylu zcela běžné. I v takových případech je však vhodná podpora paměti a soustředění. Jak nastartovat mozek a podpořit paměť?
Veškeré pochody v těle, a tedy i pozornost do značné míry ovlivňuje stravování a příjem některých látek. Důležitá je pestrá strava s dostatečným množstvím živin, vlákniny i vitaminů. Pamatovat bychom měli i na následující:
Do jídelníčku bychom měli zařadit dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou ryby, zejména jejich tuk.
Poruchy paměti a soustředění často souvisejí s únavou a vyčerpáním. K normální funkci nervové soustavy a k podpoře psychické činnosti přispívá hořčík. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7, B12 a vitamin C). Dostatek vitaminů a minerálů nalezneme zejména v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.
- Některé studie také popisují příznivý vliv kávy, čaje, flavonoidů (například resveratrolu) obsažených v některých rostlinách či koření (kurkuma).
Ke krátkodobému zvýšení výkonu a soustředění lze použít i přípravky s obsahem kofeinu či guarany. S nimi ale opatrně nemocech srdce a cév.
Jak se lépe soustředit?
Pokud chcete zlepšit soustředění, dopřejte si dostatečný odpočinek a spánek. Důležitou roli má pravidelný trénink mozku, řešení úkolů, které nám přináší běžný život, a ve volném čase zejména křížovky, sudoku, šachy, skládání puzzle nebo čtení. Co konkrétně se rozumí pravidelným tréninkem? Řada výzkumů doporučuje tyto aktivity provádět 5 dní v týdnu po dobu minimálně 15 minut. Vhodné je tu a tam svůj mozek trochu potrápit a nehledat hned žádané informace na internetu, ale snažit se informaci vybavit i za cenu toho, že vám to bude trvat delší dobu. Buďte organizovaní – veďte si diář, zapisujte si povinnosti.
Dbejte na zdravou životosprávu, na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění. Doplňujte tekutiny – dostatečný pitný režim je důležitý pro fungování mozku. Zvláště důležité jsou zejména dostatečná fyzická aktivita a společenský život – komunikace s lidmi stimuluje nejen mozek, ale napomáhá i k psychickému uvolnění a pohodě.
Nezapomínejte ani na dostatečný spánek. Přílišná únava může zpomalit vaše reflexy a schopnost soustředit se bude o to náročnější.
Porucha soustředění u dětí
Poruchy soustředění nemusí být spojeny jen s vyšším věkem. Stále častěji se s nimi setkáváme i u dětí, u kterých nepříznivě ovlivňují studijní výsledky. Ztížené možnosti soustředění u dětí mohou být vyvolány:
- nevhodnou stravou s vysokým obsahem cukrů a nezdravých tuků
- nedostatkem spánku
- strachem a úzkostí
- neadekvátním časem stráveným u obrazovky
- výkyvem v hladinách některých hormonů (štítná žláza, pohlavních hormony)
V neposlední řadě je nesoustředěnost základním projevem hyperkinetické poruchy u dětí (ADHD) nebo poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD). Diagnostika a léčba patří do rukou odborníka a následně vyžaduje širší spolupráci (rodiče, učitel, speciální pedagog atd.).
Jak zlepšit soustředění u dětí?
Ztížené soustředění nemusí znamenat, že dítě má některou z výše uvedených poruch. Pozornost se vyvíjí v průběhu celého dětství, vhodnými způsoby je navíc možné ji trénovat. Vedle úpravy nevhodných režimových návyků jsou doporučené cvičení na soustředění pro děti. Patří mezi ně nejrůznější skládačky, stavebnice, karetní hry, omalovánky nebo interaktivní knížky. Dítě by se mělo soustředit vždy na jeden úkol a teprve po jeho dokončení přejít k dalšímu úkolu. Nejlepší samozřejmě je, pokud se na těchto cvičeních mohou podílet spolu s dítětem také rodiče nebo prarodiče.
Moderní doba nám v leckterých denních situacích usnadnila život. Dnes již málokdo používá papírovou mapu, jezdí následně autem v cizím prostředí bez navigace, stejně jako málokdo dnes dělá výpočty s tužkou a papírem. Zdlouhavé a zpravidla i méně jisté postupy měly nicméně často výhodu v bezvadném tréninku naší paměti. Aby i v dnešní době mozek nelenivěl, stojí za to se mu věnovat. Dostupné jsou osvědčené i moderní aktivity pracující s pamětí, soustředěním, trpělivostí a zručností. Stejně tak je důležité klást důraz na odpočinek, sport a zdravé stravování. Pokud se však výpadky paměti opakují, jsou nápadné okolním lidem nebo je doprovází zmatenost či jiné příznaky, měli bychom zpozornět. V takových situacích je totiž vždy na místě odborná pomoc.
Zdroje:
- http://www.alzheimer.cz
- http://pfyziolmysl.upol.cz/?p=4495
- https://www.solen.cz/pdfs/neu/2018/88/05.pdf
- https://www.solen.cz/pdfs/med/2018/88/06.pdf
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28707602/
- https://www.healthline.com/health/how-to-improve-memory#2.-Repeat-and-retrieve
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/320165
- https://www.healthline.com/nutrition/ginkgo-biloba-benefits#TOC_TITLE_HDR_15
- https://www.healthline.com/health/adhd/supplements#what-supplements-help
Články k tématu Soustředění a podpora paměti
Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?
· 12 minut čteníAlzheimerova choroba je závažné onemocnění, při němž dochází k postupnému úbytku nervových buněk v mozku. Jedná se o nejčastější formu demence. Postihuje zejména seniory, kteří vlivem nemoci přichází o soběstačnost. Jak život s Alzheimerem zvládnout?
Nočním spánkem ke zdravějšímu životu
· 4 minuty čteníV dětských pokojích našich babiček visíval obrázek anděla strážného, jak se sklání nad spícím dítětem a chrání je. Moderní věda existenci tohoto ochránce potvrdila: jmenuje se melatonin. Jedná se o „spánkový“ hormon tvořící se ve žláze epifýze (šišince neboli nadvěsku mozkovém), a to téměř výhradně během tmavé části dne.
Poruchy pozornosti u dětí
· 3 minuty čteníSoustřeď se trochu! Seď klidně! Jak to, že si to nepamatuješ? Takové příkazy a otázky slyší každou chvíli děti, které mají poruchy pozornosti. Jejich rodiče a okolí mají pocit, že to děti dělají schválně. Že když by chtěly, mohou se soustředit bez větších problémů.
