Soustředění a podpora paměti

1. 10. 2022 · Mgr. Lukáš Novotný · 10 minut čtení
  • Paměť

Hledáte klíče nebo mobil? Stojíte přede dveřmi a nevíte, pro co jste se vrátili? Občasné zapomínání je při dnešním rychlém životním stylu zcela běžné. S přibývajícím věkem dochází k přirozenému zhoršení krátkodobé paměti a ke snížené schopnosti učit se novým věcem. Kdy by měl člověk zpozornět a poruchy paměti a soustředění začít u sebe či svých blízkých řešit? A jak zlepšit soustředění u dětí? Odpovědi na tyto otázky i další zajímavé informace jsme pro vás připravili v  tomto článku.


Soustředění a podpora paměti
Poruchy paměti a soustředění mohou signalizovat nástup demence.

Soustředění a podpora paměti

Paměť hraje klíčovou roli v učení, schopnostech plnit úkoly a orientovat se v okolním světě. Významným způsobem utváří naši osobnost. Nedílnou součástí paměti je na(ne)štěstí i zapomínání. Zvláště neochotně si mozek vybavuje paměťové stopy, které vyhodnotí jako nepotřebné (málo využívané), chybné nebo které vyvolávají negativní emoce.

Aby vznikla paměťová stopa, musí nejdřív událost či informace naši pozornost zaujmout. Čím je informace složitější nebo abstraktnější, tím vyšší jsou nároky na mozek, aby se soustředil a nenechal se rozptýlit jinými vjemy. Schopnost soustředit se proto zvyšuje šanci, že si mozek informaci zapamatuje

Paměťové a jiné problémy s myšlením mají mnoho možných příčin, včetně deprese nebo vedlejších účinků léků . Často lze kognitivní funkce podpořit a zlepšit. Jindy je za problémem vážnější porucha mozku, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, o nichž podrobněji informujeme v samostatném článku.


Poruchy soustředění

Paměť a soustředění může nepříznivě ovlivnit celá řada faktorů. K těm nejvýznamnějším patří:

  • vyšší věk
  • stres a psychické vypětí
  • nedostatek spánku
  • nevhodná životospráva (kouření, obezita, užívání návykových látek)
  • některá onemocnění (snížená funkce štítné žlázy, deprese)
  • postcovidový syndrom
  • úrazy v oblasti hlavy
  • léky (např. na spaní a uklidnění)

S přibývajícím věkem dochází k přirozenému zhoršení krátkodobé paměti a ke snížené schopnosti učit se novým věcem. Nejmírnější forma problémů s pamětí se nazývá kognitivní dysfunkce neboli lehká porucha poznávacích funkcí. Ta se projevuje zapomínáním jmen nebo toho, co jste právě chtěli udělat. K dalším častým příznakům patří ztráta motivace, potíže se spánkem a depresivní příznaky.

Poruchy paměti mohou však být rovněž příznakem vážnějších stavů, jako jsou „stařecká demence“, Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba. Kromě poruch paměti jsou tato neurodegenerativní onemocnění často provázena změnami nálady, sníženou schopností chápání, sníženou orientací v čase a prostoru a poruchami řeči, což narušuje a postupně znemožňuje samostatné fungování. Vůči poměrně rozšířenému názoru, že u starých osob musíme s nějakou mírou demence počítat, je namístě se vždy ohradit. Demence k přirozenému stáří nepatří, je důležité ji léčit (nebo alespoň zpomalovat její rozvoj), a to v kterémkoliv věku. Při častém zapomínání, problémech s vybavováním slov nebo častějších výkyvech nálad proto nic nepodceňujte a konzultujte situaci s lékařem. To samé přirozeně platí i v situaci, pokud vnímáte uvedené příznaky u blízké osoby.



 

Jak podpořit paměť a soustředění?

Ke zlepšení (s věkem souvisejících) zhoršených kognitivních funkcí a kvality života při mírné demenci se používá také standardizovaný extrakt z Ginkgo biloba. Obsahují jej rostlinné léčivé přípravky Gingio 40 mg, Gingio 80 mg a Gingio 120 mg. Maximální denní dávka je 240 mg extraktu, rozložená do více dávek během dne. Léčba by měla trvat nejméně 8 týdnů. Pokud po 3 měsících nedojde ke zlepšení příznaků nebo pokud patologické příznaky zesílí, je potřeba zkontrolovat, zda je pokračování v léčbě nadále odůvodněné. O vhodnosti užívání je vhodné se předem poradit s lékařem nebo lékárníkem, důležité je posoudit možné riziko interakce s léky na ředění krve. Užívání přípravků s extraktem z Ginkgo biloba by mělo vysazeno 3-4 dny před plánovaným chirurgickým zákrokem. Léčivé přípravky Gingio jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Gingio 40 mg potahované tablety: Jedna tableta obsahuje Ginkgo extractum siccum raffinatum et quantificatum (35-67:1), extrahováno acetonem 60 % (V/V) 40 mg (odpovídá 8,8 – 10,8 mg flavonových glykosidů a 2,16 – 2,64 mg terpenolaktonů – gingkolidů a bilobalidu).

Gingio 80 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje Ginkgo extractum siccum raffinatum et quantificatum (35 – 67 : 1), extrahováno acetonem 60% V/V 80 mg (odpovídá 17, 6 - 21,6 mg flavonových glykosidů a 4,32 - 5,28 mg terpenolaktonů - gingkolidů, bilobalidu).

Gingio 120 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje Ginkgo extractum siccum raffinatum et quantificatum (35 – 67 : 1), extrahováno acetonem 60% V/V 120 mg (odpovídá 26, 4 - 32,4 mg flavonových glykosidů a 6, 48 – 7,92 mg terpenolaktonů - ginkgkolidů, bilobalidu).

Léčivé přípravky Gingio 40 mg, Gingio 8 mg a Gingio 120 mg jsou léčivé přípravky k vnitřnímu užití. Pečlivě čtěte příbalovou informaci. 

Reklama na léčivé přípravky.

 



Veškeré pochody v těle, a tedy i pozornost do značné míry ovlivňuje stravování a příjem některých látek.

  • Do jídelníčku bychom měli zařadit dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin je rybí olej nebo lněná semínka.

  • Poruchy paměti a soustředění často souvisejí s únavou a vyčerpáním. K normální funkci nervové soustavy a k podpoře psychické činnosti přispívá hořčík. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B (B1, B2, B3, B6, B7, B12 a vitamin C). Dostatek vitaminů a minerálů nalezneme zejména v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.

  • Lecitin je v našem těle součástí téměř každé buňky. Lecitin obsahuje cholin, který se v našem těle přemění na acetylcholin. Tato látka přenáší v mozku impulsy mezi nervovými buňkami. Lecitin najdeme v potravinách jako játra, vaječné žloutky, sójové boby a ořechy.
  • Stoupající oblíbenost si mezi lidmi získávají adaptogeny. Patří mezi ně bylinka ashwagandha, která příznivě ovlivňuje koncentraci a přispívá ke zdravému spánku a relaxaci, nebo rozchodnice růžová, která podporuje nervový systém.

  • Ke krátkodobému zvýšení výkonu a soustředění lze použít i přípravky s obsahem kofeinu či guarany. S nimi ale opatrně nemocech srdce a cév.


Jak se lépe soustředit?
Ne náhodně dostaly šachy přívlastek „gymnastika mozku“ – zlepšují paměť i soustředění.

Jak se lépe soustředit?

Pokud chcete zlepšit soustředění, dopřejte si dostatečný odpočinek a spánek. Důležitou roli má pravidelný trénink mozku. Doporučují se zejména křížovky, sudoku, šachy, skládání puzzle nebo čtení. Co konkrétně se rozumí pravidelným tréninkem? Řada výzkumů doporučuje tyto aktivity provádět 5 dní v týdnu po dobu minimálně 15 minut. Vhodné je tu a tam svůj mozek trochu potrápit a nehledat hned žádané informace na internetu, ale snažit se informaci vybavit i za cenu toho, že vám to bude trvat delší dobu. Buďte organizovaní – veďte si diář, zapisujte si povinnosti.

Dbejte na zdravou životosprávu, na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění. Doplňujte tekutiny – dostatečný pitný režim je důležitý pro fungování mozku. Opomíjet by se neměla ani dostatečná fyzická aktivita a společenský život – komunikace s lidmi stimuluje nejen mozek, ale napomáhá i k psychickému uvolnění.

Nezapomínejte ani na dostatečný spánek. Přílišná únava může zpomalit vaše reflexy a schopnost soustředit se bude o to náročnější.


Porucha soustředění u dětí

Poruchy soustředění nemusí být spojeny jen s vyšším věkem. Stále častěji se s nimi setkáváme i u dětí, u kterých nepříznivě ovlivňují studijní výsledky. Ztížené možnosti soustředění u dětí mohou být vyvolány:

  • nevhodnou stravou s vysokým obsahem cukrů a nezdravých tuků
  • nedostatkem spánku
  • strachem a úzkostí
  • neadekvátním časem stráveným u obrazovky
  • výkyvem v hladinách některých hormonů (štítná žláza, pohlavních hormony)

V neposlední řadě je nesoustředěnost základním projevem hyperkinetické poruchy u dětí (ADHD) nebo poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD). Diagnostika a léčba patří do rukou odborníka a následně vyžaduje širší spolupráci (rodiče, učitel, speciální pedagog atd.).


Jak zlepšit soustředění u dětí?

Ztížené soustředění nemusí znamenat, že dítě má některou z výše uvedených poruch. Pozornost se vyvíjí v průběhu celého dětství, vhodnými způsoby je navíc možné ji trénovat. Vedle úpravy nevhodných režimových návyků jsou doporučené cvičení na soustředění pro děti. Patří mezi ně nejrůznější skládačky, stavebnice, karetní hry, omalovánky nebo interaktivní knížky. Dítě by se mělo soustředit vždy na jeden úkol a teprve po jeho dokončení přejít k dalšímu úkolu. Nejlepší samozřejmě je, pokud se na těchto cvičeních mohou podílet spolu s dítětem také rodiče nebo prarodiče.

Moderní doba nám v leckterých denních situacích usnadnila život. Dnes již málokdo používá papírovou mapu, jezdí následně autem v cizím prostředí bez navigace, stejně jako málokdo dnes dělá výpočty s tužkou a papírem. Zdlouhavé a zpravidla i méně jisté postupy měly nicméně často výhodu v bezvadném tréninku naší paměti. Aby i v dnešní době mozek nelenivěl, stojí za to se mu věnovat. Dostupné jsou osvědčené i moderní aktivity pracující s pamětí, soustředěním, trpělivostí a zručností. Stejně tak je důležité klást důraz na odpočinek, sport a zdravé stravování. Pokud se však výpadky paměti opakují, jsou nápadné okolním lidem nebo je doprovází zmatenost či jiné příznaky, měli bychom zpozornět. V takových situacích je totiž vždy na místě odborná pomoc.



Články k tématu Soustředění a podpora paměti

  • Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?

    Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?

    · 8 minut čtení
    • Paměť
    • Senioři
    Alzheimerova choroba je závažné onemocnění, při němž dochází k postupnému úbytku nervových buněk v mozku. Jedná se o nejčastější formu demence. Postihuje zejména seniory, kteří vlivem nemoci přichází o soběstačnost. Jak život s Alzheimerem zvládnout?
  • Demence – příčiny, příznaky a léčba

    Demence – příčiny, příznaky a léčba

    · 11 minut čtení
    • Paměť
    Demence je v současnosti ve světě sedmou nejčastější příčinou úmrtí mezi všemi nemocemi a jednou z hlavních příčin invalidity starších lidí. Ovlivňuje paměť, myšlení, orientaci, porozumění, schopnost učení, jazyk a úsudek. A především narušuje každodenní život dotyčného i jeho rodiny a okolí. Lze demenci předcházet, nebo je nevyhnutelným důsledkem stárnutí? A existuje v současnosti účinná léčba?
  • Nočním spánkem ke zdravějšímu životu

    Nočním spánkem ke zdravějšímu životu

    · 3 minuty čtení
    • Zdraví a prevence
    • Paměť
    V dětských pokojích našich babiček visíval obrázek anděla strážného, jak se sklání nad spícím dítětem a chrání je. Moderní věda existenci tohoto ochránce potvrdila: jmenuje se melatonin. Jedná se o „spánkový“ hormon tvořící se ve žláze epifýze (šišince neboli nadvěsku mozkovém), a to téměř výhradně během tmavé části dne.