Epilepsie – příznaky, projevy a léčba

6. 1. 2023 · Mgr. Lukáš Novotný · 10 minut čtení

Výpadek vědomí, náhlá ztuhlost nebo záškuby. To jsou některé z možných projevů epileptického záchvatu. Jaké mohou být další příznaky epilepsie a epileptického záchvatu a co je může vyvolat? Jak správně pomoci člověku s epileptickými záchvatem a jakými opatřeními může epileptik podpořit zavedenou léčbu, vám poradíme v našem článku.

Co je to epilepsie a čím je vyvolán epileptický záchvat?

Při epileptickém záchvatu seskupení nervových buněk vytváří nadměrné elektrické impulzy, které se nekontrolovaně šíří a ochromují normální činnost mozku. Postiženy mohou být smysly, hybnost, chování nebo vědomí.

Co je to epilepsie a jak vznikne epileptický záchvat?

Záchvaty pozorované u epilepsie jsou způsobené problémy s elektrickou a chemickou aktivitou mozku.

Epilepsie je čtvrtou nejčastější neurologickou poruchou na světě. Onemocnění je obvykle diagnostikováno po dvou epileptických záchvatech, které neměly zjevnou příčinu (jako by mohla být např. intoxikace alkoholem, vedlejší účinek některých léků nebo příliš nízká hladina cukru v krvi). Nečekaný záchvat může vést k nebezpečným komplikacím. Hrozí například autonehoda, pád, utonutí, ale také emocionální potíže nebo sociální komplikace. U některých lidí probíhá epilepsie ve spánku.

Epilepsie se může objevit kdykoli v průběhu života. Záchvaty začínající poprvé u lidí starších 65 let jsou téměř stejně časté jako u dětí. Epilepsii u dětí se věnujeme podrobně v samostatném článku.

Související kategorie produktů:

Jaké jsou typy epilepsie a epileptických záchvatů?

Fokální epilepsie. Epileptické záchvaty mají ložiskový neboli částečný charakter. Abnormální elektrické impulsy vycházejí z jedné oblasti mozku. Fokální záchvaty se mohou dělit na jednoduché (bez poruchy vědomí) a komplexní (s poruchou vědomí).
Generalizovaná epilepsie. Epileptické záchvaty zahrnují všechny oblasti mozku. Postiženy jsou obvykle obě hemisféry.

Jaké jsou příznaky při epileptickém záchvatu?

Epileptické záchvaty mají řadu podob i různou intenzitu. U fokálního záchvatu má vliv umístění ložiska v mozku, odkud se elektrické impulsy šíří.

Při záchvatu u fokální epilepsie se velmi často objevují tzv. automatizmy, např. bezúčelná manipulace s předměty, žvýkání, polykání, olizování si rtů, grimasy. Někdy je přítomna tzv. aura neboli předzvěst záchvatu. Ta se projevuje nepříjemným pocitem v břiše nebo nadbřišku, který se postupně šíří vzhůru. Mohou být přítomny pocity již prožitého (déjà vu), smyslové halucinace, záškuby nebo brnění rtů, zamrznutí pohybu, pohled do prázdna, netečnost, někdy může být postižena řeč (nesrozumitelnost, nesmyslnost mluvy).

Při generalizovaném záchvatu dochází zpravidla k poruše vědomí, tzv. absenci. Tento projev je běžný zejména u dětských a dospívajících epileptiků. K dalším projevům patří myoklonie, kdy dochází ke krátkým a zpravidla symetrickým záškubům končetin (v důsledku toho mohou vypadávat předměty z rukou, dochází k podklesnutí v kolenou). Tonicko-klonické záchvaty patří k dramatickým projevům epilepsie, kdy dochází ke křeči, často následované škubáním a pádem. Křečí může být postiženo i dýchací svalstvo, což vede k promodrání, chrčivému dýchání a pěně u úst. Tento záchvat se označuje také jako grand mal a pro epileptika je nebezpečný.

Kdy zpozornět a vyhledat lékaře, pokud se s epilepsií zatím neléčíte?

přechodná netečnost
krátké výpadky paměti nebo zmatenost
ztráta vědomí
náhlá ztuhlost nebo náhlé upadnutí bez zjevného důvodu
náhlý záchvat bezdůvodného mrkání nebo žvýkaní
záškuby rukou, nohou nebo těla
křeče bez přítomnosti horečky

Epileptický záchvat první pomoc

Jakmile se rozvine epileptický záchvat, existuje několik možností, jak pomoci. Při mírném záchvatu zachovejte klid a pokuste se postiženého dostat na bezpečné místo a zůstat s ním po celou dobu trvání potíží. Jakmile záchvat přejde, sdělte mu, co se přihodilo, protože si to asi nebude pamatovat. V případě tonicko-klonických křečí, které se projevují nekontrolovaným třesem nebo škubáním, dostaňte z dosahu epileptika nebezpečné předměty (včetně jeho brýlí). Pokud je to možné, položte postiženého na zem, podložte mu hlavu a pokuste se mu uvolnit oblečení (límeček, kravata), které by mohlo bránit dýchání. Nikdy se nesnažte epileptika držet, dávat mu cokoliv do úst a třást s ním.

Pokud trvají křeče déle jak 5 minut, volejte záchrannou službu. Pomoc volejte v případech, že se jedná o těhotnou ženu nebo diabetika.

U lidí náchylných k rozvoji epilepsie zvyšuje riziko stres, nedostatek spánku, podvýživa, alkoholismus a zneužívání návykových látek.

Co způsobuje epilepsii?

Až u poloviny lidí nemusí mít epilepsie žádnou zjištěnou příčinu. Mezi rizikové faktory epilepsie však patří:

dědičnost
úraz hlavy (např. dopravní nehoda)
závažné infekce (meningitida, HIV, virová encefalitida)
cévní mozková příhoda
mozkový nádor nebo cysta
demence (včetně Alzheimerovy choroby)
autismus

Je epilepsie dědičná? Vědci identifikovali více jak 500 genů, jejichž mutace souvisí s rozvojem epilepsie. Některé typy epilepsie častěji postihují ty osoby, kteří mají v rodině příbuzného s epilepsií. Vyšší riziko dědičnosti je u generalizovaných záchvatů než u fokální epilepsie. Celkově se dědičnost pohybuje kolem 30 %.

Léčba a léky na epilepsii

Léčba epilepsie je dlouhodobá, v ideálním případě trvá minimálně dva roky. Po dvouletém bezzáchvatovém období lze v některých případech medikaci postupně pod dohledem lékaře vysazovat, v jiných případech je potřeba dlouhodobá, někdy celoživotní, léčba. Léčiva, která se v terapii epilepsie využívají, se nazývají antiepileptika nebo antikonvulziva. Někdy se označují také jako neuromodulační léčiva, protože vedle léčby epilepsie se uplatňují také v terapii deprese či bolestivých stavů, jako je migréna nebo neuropatická bolest. Jsou to látky, které ovlivňují vznik, šíření a trvání elektrických impulsů v mozku.

K běžně využívaným zástupcům antiepileptik patří léčivé přípravky s účinnou látkou levetiracetam, zonisamid, lamotrigin, gabapentin, pregabalin, valproát, karbamazepin nebo topiramát. Pro akutní léčbu nacházejí využití také benzodiazepiny (diazepam a midazolam). Z nefarmakologických přístupů se využívá vagová stimulace, neurologické zákroky v mozku či ketogenní dieta.

V prevenci epileptických záchvatů se uplatňují relaxační postupy, které snižují stres (jóga, relaxační cviky, aromaterapie). Důležitý je také dostatek spánku.

Epilepsie a dieta

Efektivní prevencí vzniku epileptického záchvatu je také úprava jídelníčku. Uplatňuje se zejména ketogenní dieta nebo upravená dieta podle Atkinse, přičemž v obou případech se zjednodušeně řečeno zvyšuje příjem tuků a snižuje příjem sacharidů a proteinů. Zatímco ketogenní dietu je nutné konzultovat s dietním specialistou, Atkinsonova dieta je o něco méně přísná.

Do jídelníčku by měl být zařazen dostatek omega-3 mastných kyselin. DHA je esenciální omega-3 mastná kyselina přispívající k udržení normální činnosti mozku. Příznivého účinku se dosáhne při přívodu 250 mg DHA denně. Bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin je rybí olej nebo lněná semínka.
K normální funkci nervové soustavy a k podpoře psychické činnosti přispívá hořčík. Pozitivní vliv na nervovou soustavu mají také vitaminy ze skupiny B a vitamin C. Dostatek vitaminů a minerálů je v čerstvém ovoci a zelenině, ale také v ořeších, celozrnných obilovinách a luštěninách.

Nevhodné potraviny při epilepsii?

Neexistuje přesvědčivý důkaz, že by některé potraviny spouštěly epileptický záchvat. Výjimkou jsou tzv. reflexní epileptické záchvaty. K takovýmto typům záchvatů patří blikající světlo nebo nadměrný hluk. Někteří epileptici mohou být podobně citliví na specifickou chuť nebo vůni potravin, která může spustit záchvat.

Co se nesmí při epilepsii, daleko častěji ovlivňuje léčba, tedy užívání některých antiepileptik. K potravinám, kterým je vhodnější se vyhnout, patří pomela, grapefruity, grapefruitová šťáva, třezalkový čaj, silně kořeněná jídla a nápoje nebo potraviny s kofeinem (káva, černý čaj, čokoláda aj.). Mohou ovlivnit rychlost odbourávání antiepileptik v těle, což může vést ke snížení jejich účinku a ke zvýšení rizika vzniku záchvatu. Epilepsie a alkohol také nejdou k sobě, třebaže se odborníci již odklonili od nutně přísné abstinence.

U některých epileptiků může být spouštěčem záchvatu příliš vysoká nebo naopak nízká hladina cukru v krvi. V takových případech je namístě omezit konzumaci potravin s vysokým obsahem jednoduchých cukrů, jako jsou sladkosti, zákusky, kompotované ovoce, slazené limonády apod.

Informujte své okolí o nemoci a o zásadách první pomoci. Pokud máte epilepsii, docházejte na pravidelné kontroly, dodržujte léčbu i zásady zdravého životního stylu. Lze epilepsii vyléčit? Přibližně v 70 % případů se záchvaty podaří zcela potlačit za pomocí léčiv. Pokud záchvaty přetrvávají a komplikují život pacienta, je možné přistoupit k operaci. Běžné epilepsie není třeba se obávat, dá se účinně léčit a je možné žít stejně plnohodnotný a hezký život jako v plném zdraví.

Zdroje: