Epilepsie u dětí – příznaky a léčba
Epilepsie a záchvaty se mohou vyvinout u každého člověka v jakémkoli věku a bohužel se běžně vyskytují již u novorozenců. Prodělání záchvatu však ještě nemusí znamenat rozvoj epilepsie. Jak poznat epileptický záchvat? Co může vyvolat epilepsii a jaké jsou zásady správné léčby? Odpovědi na tyto otázky včetně návodu, jak postupovat, pokud jste svědkem epileptického záchvatu u dítěte, jsme pro vás připravili v následujícím článku.
Obsah článku
Obsah článku
Jak vzniká epilepsie?
Při epileptickém záchvatu dochází k tvorbě nadměrných elektrických impulzů, jež se nekontrolovaně šíří a narušují normální činnost mozku. Vzhledem k tomu, že při záchvatu dochází často k poruše vědomí (pacient si záchvat nepamatuje) a děti mají obecně problém takový stav popsat (nerozumí, co se s nimi děje, nebo se stydí), je diagnostika epilepsie u dětí velmi náročná. Nejedná se o jedno onemocnění, rozlišujeme více typů epilepsie. Základní dělení je podle charakteru a rozsahu záchvatu:
- Fokální epilepsie (ložisková nebo částečná) vzniká na podkladě abnormální elektrické aktivity neuronů vycházející z jednoho ložiska v mozkové kůře.
- Generalizovaná epilepsie postihuje obě mozkové hemisféry, bývá provázena ztrátou vědomí, někdy svalovými křečemi.
Co je to epilepsie a epileptický záchvat?
Epilepsie je jedním z častějších neurologických onemocnění v dětském věku. Projevuje se opakovanými záchvaty, které se však od projevů běžných v dospělosti často liší.
Epilepsie v dětském věku
V dětském věku je popisováno okolo třiceti epileptických syndromů. Patří sem zejména rolandická epilepsie, dětská absence, Westův syndrom, Lennoxův-Gastautův syndrom, juvenilní myoklonická epilepsie nebo Landauův-Kleffnerův syndrom. Je epilepsie u dětí vyléčitelná? Přestože se hovoří o chronické epilepsii u dětí, předpokládá se, že až dvě třetiny dětí z onemocnění vyrostou, tzn. že jejich problémy časem odezní.
Příznaky epilepsie u dětí
Největší výskyt epileptických záchvatů je v kojeneckém a batolecím období (zhruba do 2 let věku). Tlumivé mechanizmy v mozku schopné potlačit elektrické impulsy se totiž teprve vyvíjejí. Projevy jsou velmi různorodé, mohou trvat několik sekund nebo i desítky minut. Pro dětský věk je specifické, že motorické projevy mohou být minimální nebo atypické a mohou být snadno přehlédnuty nebo zaměněny za jiný problém. V případě podezření nebo pochybností vždy navštivte dětského lékaře, který vám poradí a případně doporučí návštěvu dětského neurologa.
Příčiny epilepsie u dětí
Zhruba 40 % epilepsií v dětském věku je přičítaná genetickým faktorům, přičemž se nemusí nutně jednat o dědičnost jako takovou, ale může dojít k samovolné mutaci v některém z důležitých genů. Zbylých 60 % případů zřejmě souvisí s abnormalitami mozku, které mohou vzniknout v důsledku:
- poranění nebo vývojových vad vzniklých v těhotenství
- nedostatku kyslíku během porodu
- zneužívání návykových látek matky během těhotenství
- nedostatečné výživy nebo závažného infekčního onemocnění matky během těhotenství
- infekčního onemocnění (např. meningitida)
- vysoké horečky (mohou způsobit tzv. febrilní křeče)
- tumoru nebo cysty v mozku
Rizikové faktory epilepsie
Mezi rizikové faktory, které mohou vyvolat epileptický záchvat, patří stres, nedostatek spánku, světelné záblesky, vynechání jídla nebo hlasitý zvuk (např. zvuk kostelních zvonů). Důležitým rizikovým faktorem jsou počítačové hry.
Existuje také spojení mezi poruchami autistického spektra a rozvojem epilepsie. Přesný důvod není znám, ale až 30 % dětí s autismem trpí epileptickými záchvaty.
Jak se léčí epilepsie u dětí?
Léčiva, která se v terapii epilepsie využívají, se nazývají protizáchvatové léky nebo antikonvulziva. Někdy se označují také jako neuromodulační léčiva, protože vedle léčby epilepsie se uplatňují také v terapii deprese či bolestivých stavů jako je migréna nebo neuropatická bolest. Jsou to látky, které ovlivňují vznik, šíření a trvání epileptické aktivity. Musí se užívat přesně podle instrukcí lékaře. K nejběžnějším zástupcům patří léčivé přípravky s obsahem účinné látky levetiracetam, lamotrigin, gabapentin, pregabalin, valproát, karbamazepin nebo topiramát.
Pro zvládnutí akutních stavů se někdy podávají benzodiazepiny (např. čípky s diazepamem), v případě febrilních křečí se při delším výskytu horečky uplatňují léky na snížení horečky (ibuprofen, paracetamol).
Z nefarmakologických přístupů se využívá také vagová stimulace, neurochirurgické zákroky v mozku či ketogenní dieta, která je u dětí poměrně úspěšná.
Důležitým aspektem v léčbě epileptických záchvatů u dětí je zdravá životospráva s pravidelným režimem a s dostatkem spánku.
Léčbu dětských pacientů je vždy nutné „šít na míru“ potřebám a požadavkům daného dítěte i celé rodiny.
Centrum pro epilepsie Motol
Zahájení léčby protizáchvatovými léky je nezbytné v situacích, kdy je riziko opakování záchvatu vysoké. Cílem léčby je kompenzace záchvatů lékem s minimem nežádoucích účinků tak, aby byla zachována vysoká kvalita života pacientů. Pokud se nepodaří ovlivnit záchvaty pomocí léků, je na místě časné zvážení dalších možností léčby, jakými jsou chirurgické ovlivnění epilepsie či stimulační metody. Významnou součástí léčby epilepsií jsou faktory, které jsou z velké části ovlivnitelné pacientem, jako jsou režimová opatření, např. pravidelný spánek, racionální strava či dostatek pohybu. Zejména u dětí má ve vybraných případech klíčovou roli speciální dieta s vysokým podílem tuků, tzv. ketogenní dieta.
U řady pacientů má význam i tzv. záchranná léčba, která ukončí dlouhotrvající záchvat či zabrání jeho rozvoji, pokud se ji podaří včas a správně aplikovat. Po dlouhá léta byl takovým lékem pouze rektální diazepam. V současné době je k dispozici bukálně aplikovaný midazolam, který má rychlejší nástup účinku a formou aplikace je pro pacienta méně stigmatizující.
Užívání doplňků stravy, podpůrných prostředků či vitamínů je vždy dobré konzultovat s ošetřujícím neurologem, abychom předešli možným interakcím s protizáchvatovými léky či nežádoucímu vlivu na výskyt záchvatů.
Epileptický záchvat u dětí první pomoc
Přestože některé epileptické záchvaty vypadají dramaticky, dítě naštěstí ve většině případů neohrožují. Základem je zachovat chladnou hlavu.
Pokuste se dítě dostat na bezpečné místo a zůstaňte s ním po celou dobu trvání potíží. Jakmile záchvat přejde, v klidu mu řekněte, co se přihodilo, protože si to nebude pamatovat. V případě tonicko-klonických křečí, které se projevují nekontrolovaným třesem nebo škubáním, se pokuste dostat z dosahu dítěte všechny nebezpečné předměty, kterými by si mohlo ublížit. Pokud je to možné, položte ho na zem a na bok, podložte mu hlavu a pokuste se uvolnit oblečení, které by mohlo bránit dýchání. Nikdy se nesnažte dítě s epilepsií držet, dávat mu cokoliv do úst a třást s ním.
Pokud trvají křeče déle jak 5 minut, přetrvávají dýchací obtíže nebo dítě promodrává, volejte záchrannou službu.
Jak dále dětem pomoct?
Jak dále dětem pomoct?
Epilepsie patří mezi častější neurologická onemocnění, se kterým se může dítě setkat. I když mohou epileptické záchvaty vypadat dramaticky, ve skutečnosti ve většině případů dítě neohrožují a často po určité době vymizí. Epilepsie může však pro dítě představovat emocionální potíže nebo sociální komplikace. Je důležité proto dbát na důslednou léčbu a další důležité zásady, ale také být vždy nablízku. Při správné léčbě a naší podpoře může dítě prožívat stejně krásné a veselé dětství jako v plném zdraví.
Zdroje:
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/327288#epilepsy-and-children
- https://www.healthline.com/health/epilepsy-in-children#causes
- https://www.healthline.com/health/epilepsy/nocturnal-seizures
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/baby-seizure
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/8947#symptoms
- https://epilepsysociety.org.uk/about-epilepsy/information-parents/epilepsy-childhood
