Mononukleóza - příznaky, komplikace a léčba

Co je to infekční mononukleóza?

Infekční mononukleóza je virové onemocnění, jeho nejčastějším původcem je EB virus (EBV), tedy virus Epsteina a Barrové. Vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, nezabírají na něj antibiotika (i když i ta mohou, jak zjistíte dále, přijít ke slovu). Až 95 % dospělých má proti EBV protilátky, to znamená, že infekci v minulosti prodělali. K prvotní infekci většinou dochází v dětství a často proběhne zcela nepozorovaně nebo jako běžná viróza. Virus se pak v průběhu života občas reaktivuje obvykle při jiném onemocnění, a v právě v této době se dotyčný stává zdrojem infekce pro ty, kteří protilátky nemají. EBV se přenáší převážně slinami a nemusí jít nutně jen o líbání, k přenosu infekce může dojít i při sdílení nejrůznějších předmětů denní potřeby (skleničky, lahev s vodou, příbory, rtěnka nebo jídlo)

Proti EBV bohužel neexistuje očkování. V minulosti byla infekce EBV spojována taktéž s rozvojem chronického únavového syndromu, tento vztah však nebyl potvrzen.

Koho infekční mononukleóza nejčastěji postihuje?

Infekční mononukleóza je onemocnění především dospívajících a mladých dospělých ve věku 15-24 let. U starších dospělých je vzácná, stejně jako u malých dětí do jednoho roku, kteří jsou chránění protilátkami získanými od matky. Je třeba podoktnout, že EBV není zdaleka tak nakažlivý jako třeba běžná rýma a pravděpodobnost, že se infekce EBV projeví jako infekční mononukleóza, je asi 50 %.

Příznaky infekční mononukleózy

Příznaků infekční mononukleózy je celá řada, nemusejí být přítomny všechny najednou. Inkubační doba infekční mononukleózy je 4 až 6 týdnů a prvními příznaky je obvykle velká únava, slabost, vyčerpanost až schvácenost. Dále se objevují horečka, zimnice a silné bolesti v krku s obtížným polykáním, madle jsou viditelně zvětšení a potažené. Dalšími příznaky, které pacienti subjektivně pociťují, jsou bolesti hlavy, výrazně zvětšené a bolestivé uzliny na krku a v podpaží, vyrážka, drobné tečky (petechie) na měkkém patře a bolesti břicha. Akutní příznaky obvykle vymizí do 2-3 týdnů, ostatní projevy, např. výrazná únava nebo zvětšení uzlin přetrvávají ještě déle, zcela zdrávi se pak pacienti cítí třeba po 2 až 3 měsících.

Komplikace spojené s mononukleózou

Infekční mononukleóza se někdy může zkomplikovat to ovšem platí o všech onemocněních. Při mononukleóze často dochází ke zvětšení jater a sleziny a jednou z nejzávažnějších komplikací je prasknutí sleziny, které se projevuje velmi silnou bolestí v levém nadbřišku. Jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitý lékařský zásah. Při infekční mononukleóze může proběhnout také mírný zánět jater, který se projeví žloutenkou (zažloutlá kůže a bělma). Další komplikací může být tak silný otok mandlí, že znemožňuje dýchání. Riziko komplikací je vyšší u lidí s oslabenou imunitou, nicméně ani jinak zdraví jedinci by neměli onemocnění podceňovat a dopřát si klid a dostatečně dlouhou dobu na plné uzdravení.

Jak se infekční mononukleóza léčí?

Léčba infekční mononukleózy je symptomatická, to znamená, že se zaměřuje na mírnění příznaků. Léky s antivirovým účinkem se nepodávají. Užívají se léky proti horečce a bolesti nebo léky a jiné přípravky ulevující od bolesti v krku (kloktadla, pastilky). U dětí a mladistvých do 15 let se ke snížení horečky a proti bolesti nesmějí užívat léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (aspirin).

K léčbě sekundární bakteriální infekce, která se může v průběhu onemocnění rozvinout (zánět hltanu a mandlí, zánět vedlejších nosních dutin), lékař předepisuje antibiotika. Jako podporu při rekonvalescenci můžete doplňovat vitamínové přípravky. Vzhledem k tomu, že virová mononukleóza představuje zátěž pro játra, můžete se s lékařem poradit o užívaní léků pro ochranu jater (hepatoprotektiva) nebo doplňků stravy podporujících normální jaterní funkci.

Další opatření při infekční mononukleóze

Kromě léků a dalších farmaceutických produktů je při léčbě mononukleózy důležitý klidový režim, dostatek tekutin a pestrá vyvážená strava, která dodá dostatek energie pro uzdravení. Několikaměsíční přísná dieta bez obsahu tuku, která se dříve doporučovala, je aktuálně považována za nevhodnou a zastaralou metodu. Na druhou stranu netřeba játra zatěžovat např. přepálenými tuky a konzumace alkoholu je také zcela nevhodná. Sportovci by měli vědět, že po uzdravení je třeba ještě nějaký čas necvičit naplno a zátěž navyšovat postupně konkrétní postup doporučí ošetřující lékař.

Zdroje:

• http://solen.cz/artkey/ped-201404-0002_Infekcni_mononukleoza-racionalni_pristup_k_diagnostice_a_lecbe.php
• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/mononucleosis/symptoms-causes/syc-20350328
• https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/13974-mononucleosis