Pásový opar – příznaky a léčba
Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice. Vir, který je způsobuje, totiž v těle zůstává v tzv. „spící“ formě a může se za určitých okolností probudit. Jak se pásový opar projevuje a jak se léčí?

Obsah článku
Obsah článku
Příznaky pásového oparu
K typickým příznakům pásového oparu patří výsev červené vyrážky s puchýřky naplněnými čirou tekutinou. Vyrážka je obvykle uspořádána v pruhu nebo v pásu, zpravidla jen na jedné straně těla. Častým místem výsevu je hrudník a krk, tj. pásový opar na zádech nebo pod prsy, ale ani pásový opar na rukou nebo na nohou není výjimkou. Pokud se vir šíří podél obličejových nervů, objevuje se pásový opar v obličeji a může se objevit i v puse nebo v oku. Výsevu puchýřků na kůži obvykle předchází brnění či bolest v místě budoucího výsevu. Obvykle jsou přítomny i celkové příznaky, jako je bolest hlavy, malátnost a zvýšená únava. Výjimečně postihuje párový opar i vnitřní orgány (vnitřní pásový opar), v takovém případě se projevuje zažívacími obtížemi.
Nejčastější komplikace pásového oparu
Mezi nejčastější komplikace pásového oparu patří přetrvávající bolest postižené oblasti. Projevuje se zvýšenou citlivostí na jakékoliv podněty, brněním, palčivou nebo záchvatovitou bolestí. K dalším komplikacím patří bakteriální infekce puchýřků a tvorba jizev.
Nakažlivost pásového oparu
Nakažlivost pásového oparu je sice nižší než u planých neštovic, nicméně na pozoru by se měli mít lidé, kteří dosud neprodělali plané neštovice a těhotné ženy. Pro přenos infekce musí dojít ke styku s nakaženou kůží a nemocný je infekční po dobu výsevu puchýřků naplněných tekutinou. K rizikovým spouštěcím faktorům patří především oslabení imunity, fyzický i psychický stres, infekční onemocnění, poranění či operace. Více jak 2/3 nemocných jsou lidé starší 50 let, přesto se pásový opar může objevit v každém věku.
Pásový opar u dětí
Pásový opar se může objevit i u dětí, i když to není zcela běžné. Riziko v porovnání s dospělými nad 60 let je 10x nižší. K náchylnějším skupinám patří děti s oslabenou imunitou, děti užívající léky na potlačení imunity a děti, jejichž matka se nakazila neštovicemi v posledních třech týdnech před porodem. Ve všech případech jde o děti, které v mladším věku prodělaly plané neštovice.
Kdy k lékaři, léčba pásového oparu
Léčba pásového oparu patří vždy do rukou lékaře. Velké riziko představuje nemoc pro těhotné ženy a pro osoby s porušenou imunitou a dalšími doprovodnými onemocněními, např. diabetes.
V léčbě pásového oparu se využívají léky působící proti virové infekci, tzv. antivirotika. Tyto léky na pásový opar jsou ve formě tablet vázány na lékařský předpis. Masti na pásový opar s antivirotiky jsou volně prodejné, jejich efekt je ale jen doplňkový. Při bolesti můžete sáhnout po lécích na bolest s obsahem paracetamolu či ibuprofenu. K těm je vhodné přidat i vysoké dávky vitaminů skupiny B (B-komplex), které jsou důležité pro normální činnost nervové soustavy. K ošetření puchýřků lze použít tekutý pudr, či ještě lépe hojivé masti (s obsahem zinku), které zmírňují svědění a podporují hojení puchýřků.
Vyrážka s puchýřky by měla dýchat. Proto ji nijak nepřelepujte, maximálně ji překryjte gázou a noste volné a vzdušné oblečení. Ještě dlouhou dobu po zhojení puchýřků je kůže zranitelnější. Z tohoto důvodu je vhodné ji pravidelně promazávat a také chránit před sluníčkem opalovacími přípravky s vysokou hodnotou SPF, nejlépe SPF 50+.
Režimová a preventivní opatření
Pro hojení kůže je nutná dostatečná hydratace kůže, k čemuž se hodí termální voda ve spreji bohaté na minerály. Důležitou roli v hojení má i vyvážená strava, ta by měla být bohatá na vitamin C, zinek a omega-3 mastné kyseliny. Rozhodně je dobré podpořit imunitu, protože pásový opar je příznakem jejího oslabení.
Další možností prevence pásového oparu je očkování. A to buď vakcínou proti planým neštovicím, nebo variantou působící pouze na pásový opar, která je vhodná pro osoby starší 50 let.
Často kladené otázky
K typickým příznakům pásového oparu patří výsev červené vyrážky s puchýřky naplněnými čirou tekutinou. Vyrážka je obvykle uspořádána v pruhu nebo v pásu, zpravidla jen na jedné straně těla.
Pásový opar v první polovině těhotenství je velmi rizikový, protože v tomto období může dojít k přenosu viru přes placentu a k poškození plodu. Pokud se nemoc projeví těsně před porodem, může se při porodu miminko nakazit.
Pásový opar se obvykle hojí 2 - 4 týdny. Bolest může bohužel zůstat i po zhojení vyrážky, Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie a přetrvává i několik měsíců až let. Vhodným doplňkem jsou vitaminy skupiny B.
Nakažlivost pásového oparu je nižší než u planých neštovic. Pro přenos infekce musí dojít ke styku s nakaženou kůží a nemocný je infekční po dobu výsevu puchýřků naplněných tekutinou.
Pokud se virus šíří podél obličejových nervů, může zasáhnout i oči nebo ústa. Pokud zasáhne oči, hrozí závažné komplikace. Při výsevu puchýřků na kůži je proto třeba co nejdříve vyhledat lékaře, který nasadí antivirovou léčbu včas, aby se předešlo šíření viru do očí.
Nejčastějším místem výsevu vyrážky při pásovém oparu jsou záda a hrudník. Vyrážka je uspořádána v pruhu nebo v pásu, zpravidla jen na jedné straně těla. Jejímu výsevu předchází svědění a brnění kůže.
Neléčený pásový opar může způsobit dlouhodobé komplikace, jako je postherpetická neuralgie, tedy chronická bolest v místech, kde byla přítomna vyrážka. Rizikem jsou také sekundární bakteriální infekce.
