Stres – jaké má příznaky a jak mu předejít?

Co je to stres?

Při různých situacích, které lidské tělo vyhodnotí jako potenciálně ohrožující, dochází k reakcím organismu, které by měly napomoci se s tímto nebezpečím vypořádat. Tyto reakce označujeme obecně jako stres. Je těžké definovat, které konkrétní situace tento adaptační mechanismus vyvolají, neboť velmi záleží na duševní odolnosti každého jedince.

Související kategorie produktů:

Pozitivní a negativní stres

Stres v průběhu života pociťuje každý z nás, ale jeho míra a reakce organismu na něj se napříč populací liší. Nemusí být vždy jen negativní. Z psychologického hlediska rozlišujeme tzv. distres,  tedy negativní stres a eustres – pozitivní stres. Pozitivní stres zažíváme například před důležitými životními okamžiky (například svatba nebo cestování), a pokud nepůsobí dlouhodobě, je pro organismus prospěšný. Zároveň nám pomáhá se s těmito pozitivními, avšak mnohdy náročnými situacemi, vypořádat. 

Přirozenou reakcí organismu na stres je sekrece některých hormonů (noradrenalin, kortizol), které při nadměrném působení na organismus působí negativně. 

Jaké jsou příznaky stresu?

Příznaky stresu mohou být psychické, jako je úzkost a neklid, fyzické, například zrychlený tlukot srdce, vyčerpání, problémy se spánkem, třes, zažívací obtíže, ztráta libida či problémy s erekcí a také behaviorální, tedy výbušnost, agresivita, netrpělivost apod. Velmi často vede stres ke špatné životosprávě, která problémy může krátkodobě potlačit, avšak z dlouhodobého hlediska výrazně zhoršit (pití alkoholu, kouření cigaret). Proto pokud se jedná o přetrvávající stav, je nutné co nejdříve zahájit léčbu.

Jak zvládat stres a jak stresu předejít?

Existuje mnoho metod zvládání stresu. Protože je ale stres těžko měřitelný a jeho prožívání velmi individuální, je potřeba obvykle vyzkoušet více technik.

• Zlepšete životosprávu, cvičte a vyhýbejte se nadměrné konzumaci nezdravého jídla a alkoholu.
• Neklaďte na sebe příliš vysoké nároky a při řešení náročných úkolů se soustřeďte jen na daný problém.
• Provádějte relaxační aktivity, například jógu, plavání, běh, chůzi nebo dechová cvičení.

Volně prodejné přípravky při stresu

V obdobích zvýšeného stresu mohou pomoci také některé volně prodejné přípravky s obsahem bylinných extraktů (meduňka lékařská, kozlík lékařský, mučenka pletní, třezalka tečkovaná, levandule lékařská) či některý z adaptogenů, např. ženšen, ashwagandha či schizandra. Bližší informace o adaptogenech jsme pro vás připravili v samostatném článku.

Neméně důležitý je dostatečný přísun hořčíku a vitaminů skupiny B pro podporu normální funkce nervového systému. Pokud žádná z výše uvedených technik a žádný z volně prodejných přípravků nepřinese úlevu, je třeba navštívit psychologa či psychiatra.

Stres v těhotenství

Těhotenství s sebou přináší řadu změn, se kterými se i s ohledem na výkyvy hormonálních hladin mnohdy není snadné vypořádat. Stres v prvním trimestru souvisí s nově nastalou situací, ve druhém trimestru se většinou nastávající maminka zklidňuje, a větší míru stresu opět začne zažívat ve třetím trimestru, kdy již očekává porod a s určitými obavami myslí na rizika, která může přinést.

Nadměrný stres v těhotenství může negativně ovlivnit nenarozené dítě, a proto je potřeba tento problém začít řešit hned v počátku. Typickými příznaky stresu v těhotenství jsou úzkost, poruchy spánku, zvýšená tepová frekvence, vztek či bolest hlavy.  Při stresu dochází k vyššímu uvolňování některých hormonů (adrenalin, noradrenalin). To vede k vazokonstrikci (stažení cév), a tím také ke snížení zásobování plodu krví. Reakcí placenty na snížené zásobování krví je zvýšení uvolňování hormonu kortikoliberinu, které může vést k potratu či předčasnému porodu. Podle některých lékařů je toto riziko související se stresem největší v prvním trimestru. Ke zvládání stresu v těhotenství i po porodu mohou napomoci také některé z výše zmíněných technik, návštěva prenatální poradny či kurzu.

Se zvýšenou opatrností je potřeba postupovat i v případě užívání bylin s uklidňujícími účinky. U většiny z nich totiž není jejich bezpečné užívání při těhotenství ověřeno, a tak je nutné se o jejich užívání poradit s lékařem. V případě přetrvávajícího stresu či jiných obtíží spojených s mentálním zdravím je nutná návštěva specialisty (psycholog, psychiatr).

Stres a kojení

A co stres a kojení? Stres působí negativně i po porodu, zejména krátce po něm. Jeho vlivem může dojít ke snížení produkce mateřského mléka. Neuspokojivě probíhající kojení pak vyvolává další vlnu stresu a novopečená maminka se dostává do začarovaného kruhu, z něhož se těžko vystupuje. V tomto případě je na místě porada s laktační poradkyní.

Stres u dětí

Dlouhodobý nadměrný stres u dětí může vést k rozvoji různých závažnějších duševních poruch, jako jsou deprese, bipolární porucha či sklon k užívání návykových látek. Zároveň některé studie naznačují, že dlouhodobý stres může negativně ovlivnit mozkový vývoj dítěte, podobně jako vývoj kognitivních funkcí. Je tedy velmi důležité se o jejich mentální zdraví zajímat od útlého věku, a to jak doma (rodiče, zákonný zástupce), tak ve školách a školkách (odborné poradenství). 

Duševní poruchy související se stresem

Stres může být příčinou nebo naopak následkem různých duševních poruch. Řadí se mezi ně například posttraumatická stresová porucha (PTSD), adaptační porucha nebo přechodné psychotické poruchy způsobené akutním stresem. V takovém případě je často nutné zahájit podpůrnou psychoterapii v kombinaci s užíváním anxiolytik (léků proti úzkosti), antipsychotik či antidepresiv.

Zdroje:

• https://www.medicalnewstoday.com/articles/how-much-stress-is-too-much-when-pregnant#managing-stress
• https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2004/01/12.pdf