Jak poznat a léčit natažený nebo natržený sval?
Ať už jste rekreační nebo profesionální sportovci, pravděpodobně jste se již setkali s některým ze svalových namožení a poranění. Jak poznat a nezaměnit namožený a natržený sval a co je to svalová křeč? A jak je správně zaléčit, aby se svalové zranění nevrátilo?
Obsah článku
Obsah článku
Jak vznikne svalové zranění?
Svaly v našem těle jsou tvořeny svalovými vlákny, která jsou v neustálém napětí, tzv. svalovém tonusu. Pokud je sval při kontrakci vystaven nadměrnému napětí nebo síle, může dojít k poškození jeho vláken. K takovému zranění může dojít ve zlomku sekundy a nemusí se to stát pouze při sportu.
Související kategorie produktů:
Druhy svalových obtíží
V praxi vás mohou potkat lehčí, i když nijak příjemné obtíže, jako je namožený sval. Tento stav nastává nejčastěji po nadměrné či nezvyklé svalové námaze a není svalovým zraněním v pravém slova smyslu.
Zásadnější a velmi nepříjemná je svalová křeč. Ačkoli může být velmi intenzivní a bolestivá, není sama o sobě nebezpečná v zásadě jde totiž o ochrannou reakci před dalším možným poškozením svalu. Svalová křeč patří zčásti (pro mnohé možná překvapivě) pod pojem natažený sval, který v odborné lékařské terminologii neexistuje. Jednoduše řečeno, natažený sval v podstatě představuje svalovou křeč, v horším případě natržení svalu, označovaného také jako svalová ruptura. Stejně jako křeč se projeví ostrou a silnou bolestí, která znemožní pokračování ve sportovní aktivitě. V těžších případech se na místě poranění objeví otok, krevní sraženina a místo je i velmi citlivé na dotek.
Namožené svaly
Namožené svaly představují bolest svalů po cvičení. Někdy se také můžete setkat s dalšími pojmy, jako je svalová horečka, svalovice či DOMS (delayed onset muscle soreness).
Namožený sval se projevuje bolestí jednoho či více svalů, slabostí a ztuhlostí, zejména při zatížení daného svalu. Bolest se obvykle dostaví s časovým odstupem od svalové námahy, například když se máte po odpočinku zvednout z pohovky, když ráno vstáváte nebo třeba když jdete do schodů. V největší intenzitě nás přepadne obvykle 2. až 3. den po zátěži. A ačkoli se nás někdy taková svalová bolest a slabost drží i týden, nejedná se o zranění, ale o přirozenou reakci na nadměrnou či nezvyklou svalovou námahu.
Příčinou svalového namožení je nadměrná zátěž svalu, například při posilování nebo při opakovaném aktivním pohybu, jako je běh, cyklistika, turistika či práce na zahradě. Při nové, nezvyklé či nadměrné zátěži dojde ve svalu ke vzniku nepatrných trhlinek. Ty se v rámci regenerace zacelují, čímž se svaly této nadměrné zátěži přizpůsobují, zesilují a za určitých podmínek i rostou.
Co pomáhá při namožených svalech?
Natažený sval
Jak už jsme uvedli výše, z pohledu fyzioterapie pojem natažený sval neexistuje, vždy jde buď o formu svalové ruptury nebo o svalovou křeč. Laické označení nataženého svalu obvykle označuje jejich mírnější, méně závažné stadium, v případě ruptury může jít o vznik drobných trhlinek, které se za krátkou dobu (v řádu několika dní) zahojí.
K natažení svalů často dochází při prudkém a náhlém pohybu, například při rychlém startu při sprintu, během výskoku nebo při zvedání těžkých břemen. Na vině nemusí být jen nezvyklá nebo prudká pohybová aktivita, k takovému svalovému poranění může dojít i při běžných aktivitách, například můžete špatně došlápnout, podklouznout při chůzi a hned máte natažený lýtkový sval. Vedle toho může dojít také k výronu, kdy jsou nataženy i vazy spojující kosti (např. vyvrknutý kotník).
Natažený sval – co dělat?
Svalová křeč
Svalová křeč je prudký stah svalů doprovázený palčivou ostrou bolestí. Nejčastěji postihuje lýtkové svaly a další intenzivně zatěžované velké svalové skupiny, jako je přední a zadní stehenní sval. Po intenzivní svalové křeči může přetrvávat svalová bolest, slabost či únava. Svalová křeč vzniká především v důsledku přetížení svalů při náročné práci a sportovní aktivitě, vlivem únavy, chladu a často i nedostatkem minerálů (především hořčíku, sodíku a draslíku). Tyto minerály mohou v těle chybět při jejich nedostatečném příjmu stravou, či díky jejich zvýšenému vylučování při pocení, průjmu, horečce nebo při užívání některých léků. Křeče mohou vznikat i následkem nedostatečnosti cévního systému při křečových žilách.
Svalová křeč – co pomáhá?
Natržený sval
Natržení svalu (neboli ruptura) se stejně jako natažení svalu projevuje náhle vzniklou svalovou bolestí. Ta bývá ale intenzivnější a znemožňuje další pokračování v pohybové aktivitě. Kromě bolesti, která je silná a ostrá, se nezřídka objevuje i otok, modřina a v místě natržení může být patrná i vkleslina či jiná nerovnost. Celkově je místo poranění velmi citlivé na pohmat a natržený sval nelze kvůli bolesti zatěžovat ani protahovat. V případě velmi silné bolesti a hmatatelné prohlubni na svalu mohlo dojít k přetržení celého svalu, a proto je nezbytné co nejdříve vyhledat lékaře. Obraťte se na něj také v případě bolesti, která se nemírní ani přes léčbu, stupňuje se a znemožňuje jakýkoli pohyb a zatížení svalu.
K natržení svalu dochází při jeho natažení až za hranice pružnosti. Ve svalu tak vznikají drobné či větší trhliny. V lepším případě dochází k přetržení několika jen několika vláken (= částečně natržený sval), v horším případě dochází k ruptuře celého svalu. K natržení svalu dochází obvykle při sportu, při rychlém a nečekaném pohybu, při prudkém trhnutí, pádu, či při zvedání těžkého břemene. Vyšší riziko vzniku natržení je při nedostatečném zahřátí a rozcvičení před sportem, při dlouhodobém přetěžování a nedostatečné regeneraci, při únavě, dehydrataci a také ve vyšším věku.
Jak dlouho trvá léčba natrženého svalu?
To, jak dlouho bude trvat léčba (a tedy i jak dlouho si nezasportujete), záleží zejména na tom, o jak velké postižení svalu se jedná. Při drobném natržení počítejte s přibližně 2 týdny, obvyklá doba je 4-6 týdnů, při natržení většího rozsahu se léčba může protáhnout i na několik měsíců.
Celý proces můžete ale urychlit vhodnou péčí, regenerací a výživou. Mezi moderní metody patří například ošetření laserem či aplikace rázové vlny. V obou případech se jedná o několikaminutové neinvazivní ošetření, které se doporučuje dle konkrétního stavu několikrát zopakovat. Nic ovšem nelze uspěchat, protože pak byste si mohli svalové poranění snadno obnovit a vše by se nakonec výrazně protáhlo. V případě svalové ruptury platí toto doporučení dvojnásob. Obecně platí, že stejnou dobu, po jakou vám lékař doporučil klidový režim, je dobré věnovat také pozvolnému návratu do původní sportovní zátěže. Návrat do plného tréninku ze dne na den často vede k opakovaným problémům.
