Artritida – typy, příznaky a léčba

Revmatoidní artritida je autoimunitní nemoc, při které buňky imunitního systému napadají vlastní pojivovou tkáň. Značný vliv na rozvoj nemoci mají genetické vlohy. Přímým spouštěčem onemocnění může být například prodělaná infekce, stres nebo úraz. Revmatoidní artritida postihuje více kloubů zároveň, a to symetricky na obou stranách těla (zápěstí, klouby na prstech rukou nebo nohou). Typická je ranní ztuhlost, která trvá více jak 30 minut, noční bolesti a výskyt celkových příznaků (únava, zvýšená teplota). Imunitní systém může napadnout i jiné tkáně (kůže, plíce, oči nebo srdce). Při revmatoidní artritidě se častěji objevuje Sjögrenův syndrom, při kterém dochází k postižení slzných a slinných žláz, což vede k závažné suchosti očí a úst.

Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je další autoimunitní (revmatická) forma artritidy. Postihuje klouby spodní části páteře a oblast, kde se páteř spojuje s kyčlemi, tzv. sakroiliakální (SI) skloubení. V důsledku zánětu, který vzniká v místě úponu šlachy nebo vazu do kosti, postupně dochází k propojení (srůstu) obratlů a k deformaci páteře, což výrazně ovlivňuje její pohyblivost. Mezi časné příznaky patří bolest a ztuhlost v dolní části zad v nočních a ranních hodinách. Nemoc se může u některých lidí projevit v kyčlích nebo v mimokloubních oblastech (záněty duhovky, střevní záněty, kožní projevy, únava).

Na rozvoji onemocnění má významný vliv dědičnost. Antigen HLA-B27 je přítomen u 90 % osob s Bechtěrevovou nemocí, přitom se vyskytuje pouze u 5-8 % české populace. Antigen se předává z generace na generaci, pravděpodobnost přenosu genu z rodiče na dítě je 50 %. Přítomnost antigenu HLA-B27 výrazně zvyšuje náchylnost k rozvoji Bechtěrevovy nemoci, přesto se u 90 % osob s přítomným antigenem nemoc neobjeví.

Psoriatická artritida je autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje při lupénce (psoriáze). Kožní a kloubní projevy se nemusí objevit současně. Artritida se až v 75 % případů projeví zhruba 10 let po prvních kožních příznacích. I v tomto případě imunitní systém chybně vyhodnocuje vlastní zdravé buňky jako cizí a vytváří proti nim protilátky. Nejčastěji jsou postiženy klouby prstů na rukou a nohou, přičemž potíže bývají jednostranné. Až v polovině případů se objevuje tzv. klobásovitý prst s růžovým zabarvením a poškození nehtů. Nemoc může postihnout také oči nebo páteř (projevy podobné Bechtěrevově nemoci), častěji se objevuje únava, deprese nebo úzkost.

Tento typ artritidy se vyskytuje při poruše metabolismu kyseliny močové (dně), kdy jsme svědky příliš vysoké tvorby nebo příliš pomalého vylučování této látky. Za normálních okolností je kyselina močová vylučována z těla močí. Vysoké množství kyseliny močové v krvi ledviny nestíhají odvádět a mikrokrystaly s touto látkou se ukládají v kloubech. Tam je napadnou buňky imunitního systému a rozvíjí se zánět.

Dnavá artritida se může projevovat záchvatovými bolestmi, které vznikají náhle, často v noci a jsou velmi intenzivní, doprovázené otokem kloubu a zarudnutím kůže. Nejčastěji je postižen kloub palce u nohou, při opakovaných záchvatech může být zasaženo více kloubů nebo mimokloubní tkáně – krystaly kyseliny močové se typicky hromadí v ušním boltci nebo loketním výběžku. Rizikovými faktory pro rozvoj dny jsou vysoký krevní tlak, obezita a nezdravý životní styl s nedostatkem pohybu, vysokou konzumací tučných jídel a alkoholu.

Při infekční artritidě je zánět kloubu komplikací bakteriální, virové nebo mykotické infekce, která se přímo dostane do kloubu (např. při zranění nebo jako komplikace chirurgického zákroku, jako je výměna kolenního nebo kyčelního kloubu). Při septické artritidě se mikroorganismy do kloubu rozšíří krví z jiného ložiska. Příznaky infekční a septické artritidy se objevují náhle a zahrnují bolest, horečku a zimnici. Vysoká intenzita projevů je způsobena tím, že se mikroorganismy nacházejí v poměrně uzavřeném prostoru kloubu, kde se mohou rychle dělit a způsobovat vážné poškození tkáně.

Zatímco při infekční a septické artritidě jsou příčinou zánětu patogenní mikroorganismy, u reaktivní artritidy způsobuje potíže imunitní systém, který nepřiměřeně reaguje na infekci probíhající v jiných tkáních. Spouštěčem narušené funkce imunitního systému bývají nejčastěji pohlavně přenosné infekce (chlamydie) nebo střevní infekce z kontaminovaného jídla nebo vody (salmonela, shigella).

Osteoartróza je zdaleka nejběžnější nemocí, při které je v kloubech přítomný zánět. Dlouhou dobu se osteoartróza považovala za nemoc způsobenou výhradně opotřebením chrupavky z nadměrného zatěžování kloubu, ať už nadváhou, nadměrnou pohybovou zátěží nebo úrazem. Dnes se odborníci přiklání k názoru, že i zánět sehrává při této nemoci hraje důležitou úlohu a výrazně přispívá – spolu s výše zmíněným nadměrným opotřebováním – k rozvoji nemoci. Přesto se osteoartróza ze skupiny artritid zpravidla vyděluje a zdůrazňuje se především degenerativní povaha této nemoci.

Postihnout může téměř jakýkoliv kloub, nejčastěji je však diagnostikována u kolenního kloubu, kyčelního kloubu a zápěstí. Chrupavka se nachází na konci kostí v kloubním spojení, kde tlumí tření a nárazy při pohybu. Za normálních okolností jde o pružnou, hladkou tkáň. Při osteoartróze však vrstva chrupavky ztenčuje, hrubne, nebo dokonce rozpadá. To způsobí, že se o sebe začnou kosti třít, kloub se následně většinou zanítí a je bolestivý. Prvním příznakem je častá bolestivost kloubu po velké zátěži. Často se objevuje i ranní ztuhlost, která po několika minutách odeznívá. O osteoartróze si můžete přečíst více v našem dalším článku.