Střevní mikrobiom – jak funguje a co mu škodí?

Co je znamená mikrobiom?

Každý z nás je osídlen velmi vysokým počtem mikroorganismů. Především bakteriemi, ale například také kvasinkami a viry. Za normálních okolností s nimi žijeme v symbiotické rovnováze – ze vzájemného soužití máme prospěch jak my, tak mikroorganismy, které nás osídlily. Soubor bakterií, kvasinek, virů a dalších mikrobů, který bychom našli na povrchu kůže a na všech dostupných sliznicích (např. ve střevech), označujeme jako mikrobiota, případně mikroflóra podle dřívější terminologie. Složení mikrobioty je unikátní pro každého z nás podobně jako otisk prstu. Mikrobiom je souhrnným označením nejen pro samotné mikroorganismy, ale také pro jejich genetický materiál. Tento termín se dnes v odborné literatuře používá nejvíce, protože nejlépe odráží vliv mikroorganismů na fungování našeho těla. Nezáleží totiž jen na konkrétních přítomných mikrobiálních druzích, jakož i na genech, kterými tyto druhy na nás (a na sebe vzájemně) působí.

Související kategorie produktů:

Jak ovlivňuje mikrobiom naše tělo?

Dnes již víme, že mikrobiom od narození po celý život ovlivňuje:

• imunitní systém
• trávicí systém
• tvorbu vitaminů skupiny B (přičemž klíčový enzym pro produkci vitaminu B12 se nachází pouze v bakteriích)
• tvorbu vitaminu K
• zpracování některých cizorodých látek
• komunikaci mezi zažívacím traktem a mozkem

Náš organismus hostí desítky až stovky bilionů mikroorganismů. To znamená, že na každou „naši“ lidskou buňku připadá 1-10 mikrobů, které osídlují naši kůži nebo sliznici.

Co je to střevní mikrobiom?

Nejvíce prozkoumaný mikrobiom se nachází v zažívacím traktu, konkrétně v tlustém střevě. Celkové množství mikroorganismů, které se zde vyskytuje, váží 1-2 kg. To mimochodem odpovídá hmotnosti mozku. Během evoluce se stal střevní mikrobiom zcela nepostradatelným pro normální fungování lidského těla. Je důležitý hned od narození, pravděpodobně se začíná vytvářet ještě před porodem v děloze. Během prvních týdnů a měsíců života jeho složení rychle roste, stabilizuje se zhruba ve 3-5 letech. Po celý život však dochází k jeho vývoji, na čemž má nemalý podíl i životní styl. Ve střevě jsou přítomny stovky bakteriálních kmenů. Jaký je jejich význam?

• Funkce imunitního systému.
  Střevní mikrobiom je nedílnou součástí správného fungování imunitního systému. Ovlivňuje jej vícero způsoby (skrze stimulaci nebo regulaci bílých krvinek, mediátorů zánětu, signálních molekul aj.).
• Trávení mateřského mléka.
  Mezi první bakterie, které osídlují střeva novorozenců, patří bifidobakterie, které štěpí živiny obsažené v mateřském mléce, které jsou nezbytné pro zdravý růst.
• Štěpení nestravitelných polysacharidů. Některé bakterie rozkládají polysacharidy, se kterými si lidské trávicí enzymy nedokáží poradit. Výsledkem těchto reakcí jsou mimo jiné mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které slouží jako energie pro lidský organismus. Navíc přispívají k udržení nízkého pH ve střevech, které znemožňuje růst patogenních bakterií jako např. Clostridium difficile.
• Funkce nervového systému. Například více než 90 % serotoninu a 50 % dopaminu – důležitých látek, které se podílejí na přenosu signálů v mozku – vzniká ve střevech, kde jsou vytvářeny především střevní mikrobiotou. Výzkumy poukazují na možnou spojitost mezi střevním mikrobiomem a psychickými poruchami, jako jsou deprese nebo porucha autistického spektra.

Může strava ovlivnit mikrobiotu?

Střevní mikrobiom je ovlivňován a pozměňován v průběhu celého života. Na jeho složení má vliv genetika, způsob porodu, pohlaví, věk nebo přítomné nemoci. Významnou úlohu sehrávají i ovlivnitelné faktory jako působení stresu, užívané léky či právě stravování. Jídelní návyky mají velký vliv na utváření tzv. enterotypu. Jedná se o rozdělení bakteriálního složení střevního mikrobiomu podle převládajících bakteriálních druhů.

Rozlišují 3 základní enterotypy: Bacteroides, Prevotella a Ruminococcus.

• Enterotyp Bacteroides je typický pro stravu bohatou na živočišné bílkoviny, tuky a jednoduché cukry. Přispívá k němu typický jídelníček pro západní civilizaci. Zvyšuje se zastoupení bakterií rodu Firmicutes a Proteobacteria. Při konzumaci velkého množství červeného masa jsou tyto bakterie zodpovědné za tvorbu trimethylaminu, který se dostává do jater, kde je dále přeměňován. Studie ukazují, že vysoké hladiny metabolitů trimethylaminu souvisí s rozvojem zánětu, obezitou a diabetem 2. typu.
• Enterotyp Prevotella je spojován s převažující rostlinnou stravou bohatou na polysacharidy. Typický je pro vegetariány a vegany. Některé studie naznačují, že bakterie převažující u tohoto enterotypu mohou pozitivně ovlivňovat metabolismus tuků a snižovat riziko srdečně-cévních nemocí.
• Enterotyp Ruminococcus je spojován s dlouhodobě vysokým příjmem ovoce a zeleniny. Převažují zde bakterie, které produkují butyrát. Této látce se přisuzují protizánětlivé účinky. Studie naznačují, že tento enterotyp souvisí s nízkým BMI a s příznivější skladbou tuků v krevních cévách.

Jak udržet zdravý mikrobiom?

• Dbejte na rozmanitou stravu. Přispívá k udržení pestré skladby mikrobioty. Zejména luštěniny, ovoce a zelenina obsahují hodně vlákniny, a mohou tak podporovat růst prospěšných bifidobakterií.
• Jezte fermentované potraviny. Jogurty, kvašené mléčné výrobky a kvašená zelenina podporují růst užitečných laktobacilů a potlačují růst nežádoucích druhů.
• Přijímejte potraviny s obsahem prebiotik. Tyto sloučeniny typu oligosacharidů a některých polysacharidů podporují růst prospěšných bakterií, protože jim slouží jako potrava. K prebiotickým potravinám patří například banány, jablka, artyčok, chřest, cibule nebo česnek.
• Vybírejte celozrnné potraviny. Díky vysokému obsahu vlákniny pozitivně ovlivňují střevní peristaltiku a zvýšením četnosti stolice přispívají ke správné funkci střev.
• Zvyšte celkový podíl rostlinných výrobků ve svém jídelníčku a zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na obsah polyfenolů.
• Antibiotika užívejte pouze v nezbytných případech, vždy na doporučení lékaře.

Co je to dysbióza?

V optimálním případě žije člověk se svou mikrobiotou ve vzájemné symbióze. Tato rovnováha může být z nejrůznějších příčin narušena, následně se změní poměr mezi přirozenou mikrobiotou a patogenními bakteriemi. Takový stav označujeme jako dysbióza. K jejím nejčastějším příčinám patří:

• zvýšený příjem živočišných bílkovin, jednoduchých cukrů, ale i ochucovadel a konzervantů
• konzumace chemikálií, např. pesticidů na neumytém ovoci
• nadměrný příjem alkoholu
• užívání antibiotik
• nedostatečná ústní hygiena
• dlouhodobý stres

Jaké mohou být příznaky dysbiózy v trávicím traktu?

• zápach z úst (halitóza). Řešíte-li problém se zápachem z úst, přečtěte si více k tomuto tématu v našem dalším článku.
• žaludeční nevolnost
• zvracení
• průjem
• nadýmání
• zácpa

Dlouhodobá dysbióza je spojována s řadou onemocnění, např. s ekzémem, kvasinkovými infekcemi, obezitou, diabetem, syndromem dráždivého tračníku, Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou, syndromem zvýšené propustnosti střev, kolorektálním karcinomem nebo Parkinsonovou chorobou.

Probiotika a střevní mikrobiom

Intenzivně se zkoumají cesty, které vedou k obnově střevního mikrobiomu. Mezi používané postupy patří změny v dietních opatřeních, užívání probiotik a prebiotik a fekální mikrobiální transplantace.

Probiotika jsou přípravky obsahující přirozené, „přátelské“ bakterie, které se za normálních okolnosti nachází v zažívacím traktu. Pokud se užívají v dostatečném množství a dostatečně dlouhou dobu, ovlivňují příznivě zdravotní stav. Léčivé přípravky s probiotiky se používají k léčbě průjmu, zácpy nebo nadýmání. Jejich užívání může být prospěšné v případě ulcerózní kolitidy, při močových a vaginálních infekcích nebo jako podpůrná terapii při ekzémech. Možné je vybírat také z pestrého množství doplňků stravy s probiotiky nebo prebiotiky.

Fungování lidského mikrobiomu je fascinující téma. Působí na nás jako „z jiného světa“, současně však má přímé, konkrétní dopady na fungování našeho těla a na celkový zdravotní stav. Můžeme si snad dovolit s mírnou nadsázkou napsat, že mikrobiom je dobrý sluha (nebo spíše dobrý kamarád), ale zlý pán. Jak uzdravit mikrobiom? Pamatujme, že skladba mikrobů na kůži a našich sliznicích odráží i náš každodenní životní styl. Pestrý a vyvážený jídelníček, doplňování důležitých látek, omezení stresujícího prostředí, zodpovědný přístup k léčbě nemocí, uvážlivé užívání antibiotik, to vše jsou základní kameny správné péče o přirozené mikrobiální prostředí.

Zdroje:

• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4991899/
• https://www.casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2019/02/05.pdf
• https://www.healthline.com/nutrition/gut-microbiome-and-health#TOC_TITLE_HDR_2
• https://www.healthline.com/health/digestive-health/dysbiosis#causes-and-risk-factors
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/307998
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6478664/
• https://www.sciencedirect.com/topics/immunology-and-microbiology/enterotype