Probiotika, prebiotika a symbiotika.
Probiotika, prebiotika a synbiotika
Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být ovlivněno řadou faktorů ‒ bakteriální infekce, užívání antibiotik, cestování, stres aj. V přímém důsledku narušení střevní biocenózy se pak objevují průjmy, zácpa, nadýmání či syndrom dráždivého tračníku apod.
Kde se bere a jak vypadá střevní flóra?
Trávicí trubice novorozence je sterilní (tj. bez přítomných bakterií) ‒ střevní mikrobiom se formuje až po narození. Charakter osídlení ovlivňuje způsob porodu (přirozený vs. porod císařským řezem), složení mikrobiomu matky, mikrobiální osídlení vnějšího prostředí a složení stravy. Výsledné procentuální zastoupení jednotlivých bakterií je velmi individuální, přičemž mezi bakteriemi panuje dynamická rovnováha ‒ výsledný mikrobiom převyšuje 500 různých bakteriálních druhů ‒ převažují bakteroidy (30 % ‒ 56 %), eubakterie (14 % ‒ 26 %) a bifidobakterie (4 % až 11 %) následované peptostreptokoky, fusobakteriemi, ruminokoky, laktobacily, streptokoky, klostridii a dalšími. Střevní mikroflóra svým složením výrazně ovlivňuje nejenom proces trávení a vstřebávání, ale současně zajišťuje i ochrannou bariéru střeva a podporuje naši nespecifickou imunitu. Střevní bakterie rovněž poskytují živiny (vitaminy B a K, mastné kyseliny s krátkým řetězcem aj.).
Spíše pro zajímavost uveďme, že jejich celková hmotnost odpovídá až 1 kg. Poměr bakteriálních buněk k buňkám lidského těla je 10 : 1 a ještě výraznější je poměr bakteriálního genomu vůči genomu lidskému, a sice 100 : 1. Uvádí se, že spotřebují až okolo 10 % denního energetického výdeje.
Probiotika
Probiotikem rozumíme živé mikroorganismy s příznivými účinky na zdraví hostitele v případě, že jsou podávány v přiměřených množstvích. Dostupné jsou zejména v potravinách a doplňcích stravy (nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, existují rozdíly ve kvalitě), méně pak i jako léčivé přípravky.
Z hlediska ovlivnění lidského zdraví je akcentován nejenom jejich příznivý vliv na imunitu, ale i schopnost produkovat bílkoviny štěpící enzymy či již zmíněná tvorba vitaminů a mastných kyselin. Potlačením růstu a množení patogenů ve střevech brání jejich usídlení a přemnožení ve střevě, což je klíčové v prevenci a léčbě průjmu. Současně podporují pasáž a obecně podporují proces trávení.
Užívaná probiotika je možné spolehlivě detekovat ve stolici po dobu jejich užívání. Obvykle nekolonizují střevo trvale, ve stolici zůstávají prokazatelné nanejvýš 1 až 4 týdny po ukončení kúry. Navozují tedy pouze přechodné změny střevního mikrobiomu, proto je možné je užívat i kontinuálně po celé období, kdy je žádoucí jejich účinek. Mezi probiotika přitom vedle uváděných bakterií řadíme mj. též některé druhy kvasinek (Saccharomyces boulardii).
Cílené podávání probiotik se prokázalo být účinné u akutních infekčních průjmů, postantibiotických průjmů (zejm. po užívání širokospektrých antibioticích ‒ cefalosporiny, ampicilin, klindamycin aj.), některými autory je popisován též účinek u jiných typů průjmu ‒ cestovatelský, poradiační (následně po ozařování), průjem u syndromu dráždivého tračníku apod.
Prebiotika
Prebiotika jsou složky potravy, které navozují specifické změny ve složení a aktivitě střevní flóry, zejména pak podporují růst a množení našemu tělu prospěšných střevních bakterií, čímž jsou přínosné pro svého hostitele. Vesměs jde o vlákninu, jejíž doporučený denní příjem pro dospělého člověka se pohybuje v rozmezí od 25 do 40 g. V zásadě rozlišujeme vlákninu nerozpustnou (celulóza, hemicelulóza, lignany, vosky, rezistentní škrob) a rozpustnou (pektin, inulin, oligosacharidy ‒ glukany, fruktany, glukomanan, galaktomanan, dextrin a gumy).
Synbiotika
Synbiotika (též symbiotika) jsou takové přípravky, které obsahují probiotikum i prebiotikum současně. Příznivé účinky obou uvedených skupin se tak vzájemně potencují.
Další čtení
1. https://nccih.nih.gov/health/probiotics/introduction.htm
2. http://www.nutraingredients.com/content/search?SearchText=probiotics
Články k tématu Probiotika, prebiotika a symbiotika.
Cestovní průjem je nejběžnějším zdravotním problémem na cestách. Čím blíže k rovníku a čím méně civilizovaná země, tím větší je riziko, že vás průjem připraví o pár dní dovolené. Co dělat, aby právě tohle nebyl váš případ a jak postupovat, když přece jen onemocníte?
Chystáte se odejít z domu, když v tom vás náhle zastaví akutní potřeba navštívit toaletu? Stolice má neobvyklý vzhled a nutkání na stolici je častější než je zdrávo? Nebo naopak méně častá? Příčin takovýchto stavů jistě může být více a ne vždy se je podaří objasnit. Mimo jiné by se však mohlo jednat o tzv. syndrom dráždivého tračníku (angl. irritable bowel syndrome, IBS), který v průběhu života postihne...
Průjem, podobně jako zácpa, nemá jasnou definici. Nejčastěji je průjem definován jako změna normálního vyprazdňování s odchodem stolice řidší až vodnaté konsistence (zvýšený obsah vody). O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 14 dní. Akutní průjem trvá obvykle jen několik dní. Jeho příčiny jsou obvykle infekční nebo alimentární (tj. chyba stravování), eventuálně jako následek užívání...