Návrhy některých poslanců ohrožují dostupnost léků v ČR (PŘEVZATÁ ZPRÁVA)

14. 10. 2016 · 6 minut čtení
Poslaneckou sněmovnu čeká 9. listopadu závěrečné projednávání novely zákona o léčivech. Cílem novely má být omezení reexportu a zajištění léků pro české pacienty. Na poslední chvíli však poslanci předložili pozměňovací návrhy, které jejich dostupnost paradoxně ohrožují a zásadně zvyšují riziko jejich paralelního vývozu z ČR.

Představitelé České asociace farmaceutických firem (ČAFF), Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) společně považují za problematické návrhy poslanců Jiřího Běhounka (ČSSD) a Rostislava Vyzuly (ANO 2011), které byly předloženy těsně před druhým čtením, aniž by měly dotčené subjekty možnost se vyjádřit.

Výrobci varují před nedostupností

Pozměňovací návrh Jiřího Běhounka nově zavadí právo distributora požadovat dodávky léků v rozsahu svého tržního podílu a povinnost výrobců této žádosti vyhovět. Ten je definován jako podíl na distribuci všech léčivých přípravků za předminulé čtvrtletí. Ačkoliv proklamovaným cílem návrhu je zajistit dostupnost léků pro české pacienty, výsledek bude zcela opačný.

Podle výkonného ředitele ČAFF Mgr. Martina Mátla může Běhounkův návrh dokonce vést i k vývozu léků za české hranice: „Navzdory obecnému přesvědčení pozměňovací návrh žádným způsobem nestanovuje, že léky dodané distributorovi musí být určeny pro české pacienty. Tím otevírá brány reexportu dokořán.“  Podle Mátla návrh jednostranně zajišťuje práva distributora a zapomíná na potřeby českých pacientů, kteří se tak mohou zvýšenou měrou potýkat s nedostatkem mnohdy životně důležitých léčiv.

Výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček dále vysvětluje: „Problém může nastat v situaci, kdy se z trhu vyveze velké množství léku. Nejčastěji vyváženými léky byly v minulém roce přípravky k léčbě revmatické artritidy, Crohnovy choroby, epilepsie, léky proti srážlivosti krve nebo pálení žáhy. Velká část hojně vyvážených léčivých přípravků, až 25 %, spadá do oblasti onkologie. V některých případech se jedná o specializované přípravky, ke kterým neexistuje alternativa. Může tedy trvat několik dní nebo týdnů, než se podaří výpadek nahradit, což vystavuje naše pacienty riziku ohrožení života.“

Jak zástupci inovativních léčiv, tak představitelé generických společností se navíc shodují, že pozměňovací návrh je i z legislativně-technického hlediska nepropracovaný.

Distributoři a provozovatelé lékáren: také jsme proti

S pozměňovacím návrhem překvapivě nesouhlasí ani ti, kterým má údajně pomoci. „Navržené změny zcela opomíjí základní principy hospodářské soutěže. Navíc jsou vágní a technicky nesrozumitelné. Příkladem za všechny je metodika výpočtu tržního podílu distributora,“ vysvětluje výkonný ředitel AVEL Dr. Tomáš Votruba, CSc., MBA. Jediným subjektem, který těmito daty v ČR disponuje je totiž Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten je však podle stejného zákona nesmí nikomu poskytovat.

Tajemník AVEL PharmDr. Michal Krejsta, MBA dokonce namítá, že: „Návrh totiž vůbec neřeší potřeby uspokojení trhu, pacientů, ani poskytovatelů, řeší pouze roli
a postavení distributora a omezuje obchodní smluvní volnost. Zásadně ohrožuje schopnost plnit závazky z veřejných zakázek. To může zúžit počet uchazečů a přispět k vyšším vysoutěženým cenám.“

Zástupci distributorů jsou přesvědčeni, že na špatné zpracování v konečném důsledku doplatí hlavně pacienti. Předložení návrhu, který nikdo z hlavních distributorů nepodporuje, na poslední chvíli pak vyvolává otázku, komu má vlastně prospět.

Běhounkův návrh nepodporují ani všichni provozovatelé lékáren. Podle APLS je pozměňovací návrh jednostranný. Nejistota ohledně toho, komu mají být léky určeny, zvyšuje riziko reexportu a tím i nedostupnosti léků. „Případná úprava by měla zajistit, aby se lék dostal k českému pacientovi a výrobce dodával lékárnám za stejných podmínek. Pozměňovací návrh pana poslance Běhounka neřeší ani jedno, a proto ho ve stávající podobě nemůžeme podpořit“ dodává Ing. Daniel Horák, předseda představenstva APLS.

Nízké ceny, prázdné sklady

Ceny léků v České republice jsou dlouhodobě nejnižší mezi členskými státy EU. Dokonce jsou levnější než v některých balkánských státech. Jsou to však právě příliš nízké ceny, které podporují reexport a tím razantně zvyšují riziko nedostupnosti léčivých přípravků. Podle údajů z léta 2016 chybělo v ČR více než 300 léků a u téměř 70 z nich neexistovala buď žádná, nebo pouze jedna možná náhrada.

Pozměňovací návrh, který předložil předseda Výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO 2011), situaci ještě více komplikuje. „Navrhované snížení maximálních cen opět pouze zvyšuje riziko nedostupnosti léků na českém trhu a zvyšuje jejich atraktivitu pro přeprodej v zahraničí,“ zdůrazňuje výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvoráček.

Stejného názoru je i výkonný ředitel ČAFF Mgr. Martin Mátl: „Snížení cen u biosimilars oddálí jejich vstup na trh. V konečném důsledku tak na navrhované úpravě bude nejvíce tratit tuzemský pacient.

Tajemník AVEL PharmDr. Michal Krejsta, MBA dodává: „V prostředí, kde klíčovým zdrojem příjmu jak pro distributory, tak pro provozovatele lékáren je marže závislá na ceně léků, je další snižování již tak nízkých cen ekonomicky neudržitelné a zvyšuje riziko nedostupnosti léků pro české pacienty“

Stejně jako v předešlém případě i návrh poslance Vyzuly byl předložen až těsně před druhým čtením. V  tomto případě se navíc jedná o typický přílepek, který v zákoně o léčivech upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Podobný postup v legislativním procesu byl přitom již dříve Ústavním soudem označen za nepřípustný. 

Poznámka: Společnost Česká lékárna holding je jako provozovatel sítě Dr. Max členem APLS

ČAFF: Každý druhý lék, který denně pomáhá pacientům v České republice, dodávají firmy sdružené v České asociaci farmaceutických firem. Asociace sdružuje 22 hlavních výrobců generických a biosimilárních léků, kteří  v ČR zaměstnávají více než 4 400 lidí a každoročně dodají  na trh v průměru 119 miliónů lékových balení. Všechny členské firmy a jejich zaměstnanci se ve své práci řídí Etickým kodexem ČAFF, který je v mnoha ohledech přísnější než příslušná legislativa. Hlavním cílem ČAFF je zajišťovat maximální dostupnost léků pro pacienty v ČR  a udržitelnost zdravotního systému.

 

AIFP: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu v České republice sdružuje 33 společností, které dokáží vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. Je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Aktivně komunikuje nejen s odbornými společnostmi a jejich zástupci, ale také s představiteli státní správy, pacientskými organizacemi a dalšími zainteresovanými subjekty.

 

AVEL: Je volným sdružením velkodistributorů léčiv a zdravotnického materiálu založeným v roce 1993 za účelem ochrany a podpory společných zájmů svých členů. V současné době sdružuje tři velkoobchodní farmaceutické společností, které se významně podílejí na celkovém objemu léčiv, distribuovaných v České republice.

 

APLS: Předmětem činnosti Asociace provozovatelů lékárenských sítí, která sdružuje lékárny Benu, Devětsil a Dr. Max, je vytváření optimálních podmínek pro rozvoj lékárenství v České republice. Členové Asociace podnikají všechny nezbytné aktivity a usilují o vytvoření základních spravedlivých a rovných podmínek pro hospodářskou soutěž v oblasti lékárenství. APLS hájí společný zájem svých členů při jednání s představiteli vlády, politických stran a hnutí, odbory, zájmovými skupinami, státní a místní správou (samosprávou), národními a mezinárodními institucemi.

Zpátky na výpis