Noční děsy u dětí – příznaky a prevence

I když je to náročné, protože sami možná prožíváte velmi intenzivní emoce plné obav, tak klid rodiče pomáhá dítěti nejvíc.

Díky tomu se vám může podařit dítě ukonejšit, a tak přejít do spánku. Můžete si k němu přisednout a jen mu opakovat, že tam jste s ním, a že je v bezpečí.

Pro některé děti jsou v této chvíli nepříjemné doteky, tak si můžete všímat, co vyhovuje vašemu dítěti.

Ve snaze dítěti ulevit vyzkouší rodiče vše, co se nabízí a probuzení zatřesením je jedním z prvních nápadů, ne však vhodným. Dítě se totiž nachází ve zmiňované non-REM fázi.

Studená sprcha, polévání vodou nebo štípání se rozhodně nedoporučují.

Např. v situacích, kdy dítě hodně pohybuje rukama a nohama, kope kolem sebe, bouchá hlavou nebo se snaží rozběhnout.

U takového rituálu může být součástí společná hra, pohádka na dobrou noc, masáž, houpání nebo večerní pomazlení s rodiči. Každá rodina má svůj vlastní rituál, který jí vyhovuje a pomáhá dítěti před spaním ke zklidnění.

To znamená, jaký je sled vašich večerních činností. Můžete si ji představit jako večeři, hraní, koupání, pyžamo, zuby, pohádka v posteli, pusa na dobrou noc a spánek. U každé rodiny se bude lišit podle toho, co jí vyhovuje.

Kojenci (4–12 měsíců) v rozmezí 12–16 h , batolata (1-2 roky) 11–14h, předškolní děti (3–5 let) by měly spát 10–13 h, školáci (6–12 years) 9–12 h, dospívající děti (13–18 years) pak 8-10 h.

Je takové prostředí, kde se dítě cítí dobře a může se tam uvolnit. Nevztahuje se to jen k pokoji a postýlce, ale třeba i k volbě pohodlného pyžama.

Pravidelné větrání nejen zlepšuje kvalitu vzduchu, ale také může pomoci regulovat teplotu a vlhkost v místnosti, což přispívá k lepšímu spánku.

Přibližně hodinu před spaním zkuste vynechat televizi, tablet i telefon. U starších dětí mohou být vhodnou pomůckou i červené brýle. Ty blokují modré světlo, které obrazovky digitálních zařízení vyzařují (nasazují se cca 1–2 hodiny před spaním).

K tomu můžete využít jednoduchých relaxací nebo volné hry, kdy dítě necháte hrát si, jak potřebuje.

Noční děsy a epilepsie jsou dva odlišné neurologické jevy, které se někdy mohou kvůli svým projevům mylně zaměňovat. Noční děsy a jejich projevy můžou někdy připomínat epilepsii a epileptické záchvaty se zase můžou objevit v noci, proto pokud se vám něco u dětí nezdá, je vhodné obrátit se na lékaře.

Noční děsy u kojenců jsou spíše vzácné, neznamená to však, že se nemohou objevit. U miminek může mít vliv nezralost nervového systému, změny ve spánku nebo ve spánkovém prostředí či nadměrné množství stimulů.

Noční děsy u batolat jsou častější než u kojenců. V batolecím věku hraje roli, že se nervová soustava stále vyvíjí a zároveň jsou vystaveni spoustě nových podnětů a učí se nové dovednosti každý den, což sebou přináší určitou zátěž.