Jak poznat alergii u dítěte v kojeneckém věku

U malých dětí je potravinová alergie nejčastěji spojena s atopickým ekzémem, a to až v 80 % případů. Jedná se o přetrvávající ložiska narudlých, hrbolatých skvrn, která zpravidla svědí – dítě má tendenci si je škrábat. Typická ložiska atopického ekzému jsou u malých dětí v zapářkových oblastech, tj. na krku, ve vnitřním ohybu lokte a kolene, mohou se ale objevit v podstatě kdekoliv, často například v obličeji, na zádech, hrudníku nebo kolem kotníků. Malé děti mívají celou řadu různých dalších vyrážek, které souvisí s adaptací dětské pokožky na prostředí mimo dělohu. Správně atopický ekzém diagnostikuje vždy praktický lékař, případně dermatolog či alergolog.

Špatná snášenlivost alergenu se projevuje obtížným trávením, jehož vnějšími znaky mohou být průjem, nadýmání, plynatost, ale i obloukový reflux, tedy zvracení obloukem. Rovněž se může zpomalit nebo zastavit přibírání dítěte na váze, či dokonce může začít ztrácet hmotnost. 

U malých dětí bývají respirační potíže coby projev alergie vzácnější, ale mohou se objevit. U miminek je správná diagnostika původu respiračních potíží obtížnější, ale většinou má průběh respiračních obtíží alergického původu dva znaky – dlouhodobost a absenci dalších příznaků nachlazení. Takový stav si lze představit jako dlouhodobou slabou rýmu, vodnatou, s minimální sekrecí hutného hlenu, pokašlávání, zejména v klidovém stavu, takže například během spánku. Absence zvýšené teploty, horečky a jiných běžných projevů nachlazení a chřipky v horizontu několika týdnů zpravidla ukazují právě na alergii, nikoliv na projevy nachlazení, za něž se často mohou projevy alergie zaměňovat.

Mezi další symptomy patří otoky v obličeji, slzení očí, dlouhodobě neklidný spánek.

Potvrdí-li se některá z potravinových alergií, konkrétní doporučený postup s vámi bude konzultovat alergolog, případně pediatr. Většinou je ale následující: na nejméně 6 měsíců se ze stravy dítěte (případně kojící matky) vyloučí veškeré potraviny, které mohou alergen byť jen stopově obsahovat. To znamená například i sušenky, pokud je na obalu napsáno, že mohou obsahovat stopy mléka, v případě alergie na mléčnou bílkovinu. Naprostá absence tělu dopřeje prostor pro jakýsi restart.

Alergie je totiž především přehnaná reakce imunitního systému na látky, které žádné nebezpečí nepřináší, přesto je tak organismus vyhodnotí. Tímto řízeným „odpočinutím“ tělo dostane příležitost přehodnotit své reakce a zhruba po půl roce je možné po malých dávkách opět zařadit do jídelníčku alergen. Z velké části se takovým způsobem dají řešit kojenecké alergie. Samozřejmě nefunguje to vždy a někdy je nutné alergen vynechat až na dobu několika let a vyzkoušet jeho návrat do menu až v období kolem nástupu do školky, někdy až při nástupu do školy. Jsou i případy, kdy alergie vydrží až do dospělosti, spíše se však jedná o výjimky.

Bohužel tomu tak nebývá. Konkrétní potravinová alergie se může vytratit, ale velmi často se po čase, po několika letech, vrací jako alergie na jiný druh alergenu. Rovněž to není pravidlem, ale praxe ukazuje, že je to poměrně časté. Za několik let se tak může projevit například alergie na pyly, prach, roztoče a další typické alergeny. Proto je nesmírně důležité, aby rodiče i po letech po odeznění kojenecké potravinové alergie bedlivě sledovali projevy dítěte. Zejména pak v rodinách, kde se alergie předtím nevyskytovaly, neboť tam většinou plíživé příznaky alergie rodiče neumějí rozpoznat.

Velmi zjednodušeně: alergie kojenecké, většinou potravinové, třeba do roka nebo do dvou let odezní, chvíli klidně úplně „spí“, ale následně (většinou v období prvního stupně základní školy) se mohou přetransformovat na jiné alergeny – pak jsou to právě tradiční pyly, prach, roztoči ve zvířecí srsti.  Mezi hlavními příznaky dětské alergie v tom pozdějším, většinou školním věku už nevévodí atopický ekzém, ale spíše respirační potíže. Může se jednat o dlouhodobé pokašlávání, zejména v klidovém stavu, o vodnatou rýmu bez příčiny, dušnost, kýchání, různé vyrážky, zarudnutí pokožky, otoky, ale i bolesti břicha, průjmy a nechutenství. Ačkoliv již není tak častý, samozřejmě i atopický ekzém se u dětí objevuje coby symptom alergie. Spíš se tak děje u dětí s dalšími dermatologickými potížemi, byť to není pravidlem.

Na internetu se objevují teorie, že očkování způsobuje alergie. Je to však velmi zavádějící tvrzení. Po očkování se může dostavit alergická reakce, i proto se vždy doporučuje po aplikaci s dítětem počkat 30 minut v čekárně pediatra pro případ, že dojde k masivní alergické reakci, k tzv. anafylaktickému šoku. Není to ale tak, že očkování by alergii způsobilo – pouze aktivizuje alergii, kterou dítě má, ale doposud se o ní nevědělo. Stejným způsobem může alergii aktivizovat i chřipka, angína nebo jiná, relativně běžná onemocnění. Odmítat očkování z předpokladu, že se tak dítěti vyhnou alergie, je bezpředmětné. Pokud bývá vaše dítě často nemocné, může být důvodem snížená obranyschopnost. O tom, jak podpořit budování imunity dítěte, se můžete dočíst v dalším článku.