Hematom – příčiny, léčba a jak rychle modřina zmizí

Co je hematom?

Hematom je nahromadění krve mimo krevní cévy, které vzniká v důsledku jejich poškození. Nejčastěji dochází k porušení drobných krevních cév, tedy kapilár, ale při větším poranění mohou být zasaženy také větší cévy. 

Za normálních okolností proudí krev uzavřeným cévním systémem. Pokud dojde k poranění cévní stěny, krev začne unikat do okolních tkání. Organismus se snaží krvácení zastavit pomocí krevních destiček a koagulačních faktorů, které se podílejí na vytvoření krevní sraženiny. Krev se následně hromadí v podkoží, svalech nebo jiných tkáních a vytváří hematom. V závislosti na jeho velikosti a hloubce je buď viditelný na povrchu těla, nebo se projevuje pouze bolestí, otokem a pocitem tlaku.

Jaký je rozdíl mezi hematomem a modřinou?

Pojmy hematom a modřina se v běžné řeči často používají jako synonyma. Z lékařského hlediska však mezi nimi existuje určitý rozdíl.

• Modřina (ekchymóza) je plošné podkožní krvácení, které se projevuje barevnou změnou pokožky. Krev se rozptýlí mezi tkáňová vlákna a obvykle nevytváří výraznou ohraničenou dutinu.
• Hematom představuje nahromadění krve v určitém prostoru nebo tkáni. Může vytvořit hmatný útvar, otok nebo bolestivou bouli.

Každá modřina je projevem krvácení do tkání, ale ne každý hematom má podobu běžné povrchové modřiny.

Jak hematom vzniká v těle?

Vznik hematomu lze rozdělit do několika navazujících kroků:

1. Poškození cév: Náraz, tlak, pád nebo jiné poranění naruší stěnu krevní cévy.
2. Únik krve: Krev začne pronikat do okolních tkání a vyplňuje prostor mezi buňkami.
3. Začátek srážení: Krevní destičky se aktivují a spolu s koagulačními faktory pomáhají zastavit krvácení.
4. Vznik krevní sraženiny: V místě poranění se vytvoří sraženina, která může být na pohmat tužší.
5. Postupné vstřebávání: Organismus začne krevní sraženinu a krevní barviva rozkládat a odstraňovat.
6. Regenerace tkáně: Po odstranění krevního výronu se okolní tkáně postupně obnovují.

Rychlost tohoto procesu závisí na velikosti hematomu, jeho umístění, prokrvení postižené oblasti, věku člověka i celkovém zdravotním stavu.

Druhy hematomu (podkožní, svalový, nitrolební)

Hematomy rozdělujeme podle místa vzniku, rozsahu krvácení a postižené tkáně. Některé jsou neškodné a nevyžadují speciální léčbu, jiné mohou představovat závažný zdravotní problém.

Podkožní hematom

Podkožní hematom je nejběžnější formou krevního výronu. Vzniká při poškození drobných cév uložených v podkoží, například po nárazu, pádu, sportovním úrazu nebo úderu. Krev se dostává do prostoru mezi podkožními tkáněmi a vytváří viditelné zbarvení pokožky. V místě poranění se může objevit také mírný otok, citlivost na dotek nebo bolest při pohybu.

Mezi typické projevy patří:

• červené, modré, fialové nebo později zelenožluté zbarvení,
• místní otok,
• citlivost při dotyku,
• mírná až střední bolest,
• u většího krevního výronu zatvrdnutí.

Menší podkožní hematomy se obvykle vstřebají během jednoho až tří týdnů. Větší mohou přetrvávat déle.

Svalový hematom

Svalový hematom vzniká krvácením do svalové tkáně. Bývá následkem přímého úderu, prudkého přetížení, natržení svalových vláken nebo sportovního úrazu. Při poškození svalových vláken dochází současně k poranění drobných cév. Krev se hromadí uvnitř svalu nebo mezi svalovými obaly. Na rozdíl od povrchové modřiny nemusí být krevní výron okamžitě viditelný.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• hluboká bolest ve svalové oblasti,
• výraznější otok a pocit napětí,
• bolest při zapojení postiženého svalu,
• omezení pohyblivosti,
• hmatná zatvrdlina nebo bolestivá boule,
• někdy pozdější vznik viditelné modřiny.

U větších hematomů se někdy provádí ultrazvukové vyšetření, které pomůže určit jejich velikost a umístění.

Nitrolební hematom

Nitrolební hematom je závažný stav, při kterém se krev hromadí uvnitř lebky. Nejčastěji vzniká po úrazu hlavy, například při pádu, dopravní nehodě nebo silném nárazu.

Podle umístění rozlišujeme několik typů:

• Epidurální hematom: krev se hromadí mezi lebkou a tvrdou mozkovou plenou.
• Subdurální hematom: krev se nachází mezi tvrdou mozkovou plenou a pavučnicí.
• Intracerebrální hematom: krvácení vzniká přímo v mozkové tkáni.

Nebezpečí spočívá v tom, že lebka je uzavřený prostor, ve kterém není dostatek místa pro zvětšující se krevní výron. Ten může zvyšovat nitrolební tlak a utlačovat mozkovou tkáň.

Příznaky zahrnují:

• silnou nebo zhoršující se bolest hlavy,
• nevolnost a opakované zvracení,
• poruchy vědomí a zmatenost,
• poruchy řeči nebo vidění,
• slabost jedné poloviny těla,
• křeče nebo ztrátu vědomí.

Při podezření na nitrolební hematom je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu.

Další druhy hematomů

Kromě uvedených typů se můžeme setkat také s dalšími formami, například s krevním výronem pod nehtem, krevním výronem mezi chrupavkou ušního boltce a okolní tkání (typicky po úrazu nebo kontaktním sportu), pooperačním hematomem nebo retroperitoneálním hematomem vznikajícím v důsledku krvácení do prostoru za pobřišnicí.

Příčiny vzniku (úraz, léky na ředění krve, porucha srážlivosti)

Hematom vzniká v důsledku běžného mechanického poranění, ale také kvůli změnám ve složení krve, poruchám cévní stěny nebo užívání některých léčiv. U lidí s poruchou srážlivosti může být krevní výron větší a jeho vstřebávání delší.

• Úraz a mechanické poškození cév: Nejčastější příčinou hematomu je přímé mechanické poškození cév. Stačí náraz do tvrdého předmětu, pád, přiskřípnutí kůže nebo úder při sportu. Rozsah hematomu závisí na intenzitě nárazu, počtu poškozených cév a schopnosti organismu zastavit krvácení. Hematom se nemusí objevit bezprostředně po poranění. Někdy je nejprve patrný pouze otok a bolest, zatímco typické barevné zbarvení pokožky se rozvine až během následujících hodin.
• Léky na ředění krve: Významným rizikovým faktorem je užívání léků, které ovlivňují krevní srážlivost. Tyto přípravky se používají například při prevenci cévní mozkové příhody, léčbě hluboké žilní trombózy nebo u některých pacientů s poruchami srdečního rytmu. Léky na ředění krve se nesmějí svévolně vysazovat. Pokud se objeví neobvykle velké modřiny, opakované krvácení nebo rychle rostoucí hematom, je nutné kontaktovat lékaře.
• Poruchy srážlivosti krve: Krevní srážlivost je složitý proces, na kterém se podílejí krevní destičky, koagulační faktory a další součásti krevního systému. Pokud některá z těchto složek nefunguje správně, může docházet k nadměrnému krvácení a tvorbě hematomů. Mezi významné poruchy patří hemofilie, trombocytopenie nebo von Willebrandova choroba.

Další zdravotní příčiny

Snadnější tvorba hematomů může souviset také s dalšími zdravotními problémy:

• Onemocnění jater: Játra vytvářejí většinu koagulačních faktorů. Při jejich závažném poškození je narušena srážlivost krve.
• Nedostatek vitaminu C: Oslabuje tvorbu kolagenu a zvyšuje křehkost cév.
• Nedostatek vitaminu K: Narušuje tvorbu některých koagulačních faktorů.
• Vyšší věk: Kůže postupně ztrácí pružnost a ochranná vrstva podkožního tuku se ztenčuje. Cévy jsou proto náchylnější k poškození.
• Dlouhodobé užívání kortikosteroidů: Některé kortikosteroidy ztenčují kůži a mohou zvýšit její náchylnost k tvorbě modřin.
• Některá krevní onemocnění: Například onemocnění postihující tvorbu nebo funkci krevních destiček.

Jak se mění barva modřiny

Změna barvy modřiny je přirozenou součástí procesu hojení. Vzniká v důsledku postupného rozkladu hemoglobinu, tedy červeného krevního barviva obsaženého v červených krvinkách. Když krev unikne z poškozených cév do okolní tkáně, červené krvinky se postupně rozpadají. Organismus následně odbourává hemoglobin a jeho jednotlivé složky, které se postupně vstřebávají nebo odstraňují. Právě tento proces způsobuje typické barevné změny hematomu.

1. Červená až růžová – čerstvá modřina: Krátce po poranění je pokožka v místě hematomu červená nebo narůžovělá. Dochází k úniku čerstvé krve z poškozených cév do okolní tkáně. Místo je citlivé, bolestivé a mírně oteklé. U hlubších hematomů nemusí být barevná změna v této fázi vůbec viditelná.
2. Modrá až fialová – rozvinutý hematom: Během následujících hodin až dnů získává modřina tmavě modrou, fialovou nebo téměř černou barvu. Je to způsobeno přítomností krve mimo cévní systém a postupnými změnami krevního barviva. V této fázi bývá modřina často nejvýraznější.
3. Zelená – postupné odbourávání hemoglobin: Při rozkladu hemoglobinu vzniká mimo jiné biliverdin, který má zelené zbarvení. Zelenavé odstíny se proto objevují v pozdější fázi hojení. Ne každá modřina však musí touto barevnou fází viditelně projít.
4. Žlutá až hnědá – závěrečná fáze hojení: Dalším produktem rozkladu hemoglobinu je bilirubin, který má žlutavé zbarvení. Modřina tak může postupně přecházet do žluté, světle hnědé nebo okrové barvy. V této fázi se krevní výron obvykle již výrazně zmenšuje a citlivost postiženého místa ustupuje.
5. Úplné vstřebání hematomu: Po postupném odstranění zbytků krevního barviva se pokožka vrací ke své původní barvě. U většiny běžných modřin tento proces trvá přibližně jeden až tři týdny. 

První pomoc a léčba (chlazení, komprese, gely a masti)

Většina drobných podkožních hematomů nevyžaduje speciální lékařskou léčbu. Organismus si s krevním výronem poradí sám. Správná první pomoc však může zmírnit bolest, omezit otok a zabránit dalšímu zhoršování poranění. Základním principem je ochrana postiženého místa, chlazení a omezení fyzické zátěže.

• Chlazení hematomu: Chlazení je nejdůležitější součástí první pomoci bezprostředně po vzniku běžné modřiny. Nízká teplota způsobuje dočasné zúžení povrchových cév, pomáhá zmírnit bolest a omezuje vznik otoku. 
• Komprese – mírný tlak na postižené místo: Komprese znamená jemné stažení postižené oblasti elastickým obinadlem. Používá se zejména u hematomů na končetinách, kde pomáhá omezovat otok. Obinadlo by mělo poskytovat pouze mírný tlak. 
• Klidový režim a zvednutí končetiny: Po úrazu je vhodné postiženou část těla šetřit. Nadměrná fyzická aktivita zvyšuje bolest a otok. Jestliže se hematom nachází na ruce nebo noze, pomáhá zvednutí končetiny nad úroveň srdce. 
• Gely a masti na hematomy: Při výběru přípravku na modřiny rozlišujte mezi léčivými přípravky, kosmetikou a zdravotnickými prostředky. Liší se účelem použití i účinkem.

Léčivé přípravky

• Přípravky s heparinem nebo heparinoidy – Některé lokální léky s těmito látkami jsou určeny k léčbě podkožních krevních výronů a pohmožděnin. Podporují vstřebávání hematomů a podle konkrétního přípravku zmírňují také otok či bolest. Neaplikují se na otevřené rány ani na sliznice. Při poruchách srážlivosti nebo užívání léků na ředění krve výběr konzultujte s lékařem; některé přípravky jsou při krvácivých stavech nevhodné.
• Protizánětlivé gely a krémy – Lokální nesteroidní protizánětlivé léky, například s ibuprofenem nebo diklofenakem, se používají ke zmírnění bolesti, zánětu a otoku při pohmoždění a dalších poraněních pohybového aparátu. Jejich hlavním účelem není urychlení vstřebávání samotné modřiny. 
• Léky proti bolesti – Pokud hematom bolí, lze zvážit vhodný lék proti bolesti. U běžných modřin se často upřednostňuje paracetamol, pokud jej člověk může bezpečně užívat. Nesteroidní protizánětlivé léky, například ibuprofen nebo kyselina acetylsalicylová, mohou u některých pacientů zvyšovat riziko krvácení. Zvláštní opatrnost je nutná při užívání antikoagulancií a také při žaludečních vředech, onemocnění ledvin nebo poruchách srážlivosti. Vhodný lék je proto dobré konzultovat s lékárníkem nebo lékařem.

Kosmetické přípravky

• Gely a krémy s arnikou a dalšími pečujícími složkami – Slouží k péči o namáhanou pokožku, jejímu zklidnění a podpoře regenerace. 
• Chladivé kosmetické gely – Osvěžují pokožku a navozují pocit chladu. Tento účinek sám o sobě neznamená léčbu hematomu ani urychlení jeho vstřebávání.

Zdravotnické prostředky

Při pohmoždění lze využít také chladivé obklady a gelové polštářky, které fyzikálním působením chladu pomáhají zmírnit bolest a otok. 

Lékařská léčba větších hematomů

Jestliže je hematom rozsáhlý, hluboký nebo utlačuje okolní tkáně, nemusí být domácí léčba dostačující. Lékař může podle nálezu doporučit:

• Ultrazvukové vyšetření k posouzení rozsahu hematomu.
• Rentgenové vyšetření při podezření na zlomeninu.
• CT nebo magnetickou rezonanci u hlubokých a závažných poranění.
• Kontrolu krevního obrazu a srážlivosti.
• Odborné vypuštění hematomu ve vybraných případech.
• Chirurgické ošetření při závažném krvácení nebo útlaku okolních struktur.

Hematom není vhodné doma propichovat, vytlačovat ani se pokoušet o jeho vypuštění. Hrozí infekce, další krvácení a poškození okolních tkání.

Kdy navštívit praktického lékaře

• Hematom vznikl bez zjevné příčiny – jestliže si člověk nevzpomíná na žádný úraz, a přesto se mu opakovaně tvoří modřiny, může jít o projev poruchy srážlivosti, sníženého počtu krevních destiček nebo jiného onemocnění.
• Modřiny jsou neobvykle velké nebo časté – opakované rozsáhlé hematomy, zejména na trupu, zádech nebo obličeji, by měl posoudit lékař.
• Hematom se zvětšuje – pokud se krevní výron rychle rozšiřuje, může v místě poranění stále docházet ke krvácení. 
• Přetrvává bolest a otok – běžná modřina by se měla postupně zmenšovat a blednout. Pokud bolest přetrvává několik dní, zhoršuje se nebo je otok výrazný, může být přítomno hlubší poranění.
• Vznikne tvrdá bulka – hmatná zatvrdlina představuje krevní sraženinu nebo organizující se hematom. Pokud se nezmenšuje, zvětšuje se nebo je výrazně bolestivá, je vhodné vyšetření.
• Objevují se další krvácivé projevy – pozornost vyžaduje krvácení z nosu, dásní, krev v moči nebo stolici, případně neobvykle silné menstruační krvácení.

Kdy je nutná okamžitá lékařská pomoc?

Některé hematomy mohou být život ohrožující. Okamžitou pomoc vyžadují zejména následující situace:

• Úraz hlavy doprovázený ztrátou vědomí, zmateností nebo zvracením.
• Náhlá silná bolest hlavy.
• Poruchy řeči, vidění, rovnováhy nebo hybnosti.
• Křeče nebo porucha vědomí.
• Rychle narůstající otok končetiny spojený s velmi silnou bolestí.
• Náhlá dušnost nebo bolest na hrudi.
• Silná bolest břicha po úrazu, bledost, studený pot nebo mdloby.

Nejčastější otázky

Zdroje:

• https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/hematoma
• https://www.medicalnewstoday.com/articles/324831#contacting-a-doctor
• https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/healthy-aging/in-depth/easy-bruising/art-20045762