Natažené tříslo – příznaky, léčba a jaká je doba hojení?
Prudká změna směru při sportu, nečekané uklouznutí nebo příliš hluboký výpad či výkop. K natažení třísla stačí okamžik, bolest pak ale znepříjemňuje i obyčejnou chůzi. Jak poznat poranění svalů na vnitřní straně stehna, co dělat v prvních dnech a kdy začít s lehkým cvičením? Poradíme, jak postupovat při zotavování a jak se bezpečně vrátit ke sportu.

Obsah článku
Obsah článku
Jak poznat natažené tříslo?
Pod označením „natažené tříslo“ se nejčastěji skrývá poranění přitahovačů stehna neboli adduktorů. Jedná se o skupinu svalů na vnitřní straně stehna, které přitahují nohu ke střední ose těla a pomáhají stabilizovat pánev při pohybu. Při nadměrném protažení nebo prudkém zatížení dochází k poškození svalových vláken, někdy i v místě, kde sval přechází ve šlachu. Zatímco při lehkém natažení jsou poškozena jen drobná vlákna, při těžším úrazu se část svalu natrhne.
Příznaky natažení třísla
Hlavním příznakem je bolest v třísle nebo na vnitřní straně stehna, která vzniká při úrazu nebo se rozvíjí po zátěži. Zhoršuje se při přitahování nohou k sobě, pohybu do strany či zvedání kolena. Obtíže provázejí také chůzi, stoupání do schodů nebo nastupování do auta.
Mezi další příznaky patří:
- citlivost na dotek v oblasti třísla a vnitřní strany stehna,
- otok nebo modřina, které se někdy objeví až s odstupem,
- pocit oslabení nohy a omezená pohyblivost,
- při závažnějším poranění náhlá ostrá bolest, někdy doprovázená pocitem lupnutí.
Příčiny natažení třísla při sportu a cvičení
K natažení třísla dochází, když jsou svaly na vnitřní straně stehna vystaveny příliš velkému tahu nebo prudkému zatížení. Často se s tímto poraněním setkávají fotbalisté, hokejisté či tenisté. Nejde však výhradně o sportovní úraz – stačí také uklouznutí, při kterém se nohy nečekaně rozjedou do stran.
K obtížím přispívá i opakované přetěžování bez dostatečné regenerace nebo náhlé zvýšení intenzity či délky tréninku. Rizikový je také příliš rychlý návrat ke sportu po předchozím poranění, kdy svaly ještě nezískaly zpět potřebnou sílu a odolnost.

První pomoc a léčba nataženého třísla
Při náhlé bolesti v třísle přerušte sport nebo jinou činnost, která obtíže vyvolala. Nesnažte se bolest „rozběhat“ ani poraněné svaly intenzivně protahovat. V prvních dvou až třech dnech vynechte běh, výpady, kopání a prudké změny směru. K úlevě od bolesti poslouží chladný obklad přiložený přes látku na 15–20 minut, podle potřeby přibližně každé dvě až tři hodiny. Led nikdy nepřikládejte přímo na kůži. Při otoku pomáhá také mírná komprese, například vhodně zvolenými kompresními šortkami či legínami, které oblast jemně zpevní. V prvních dnech vynechte nahřívání, horké koupele a masáž poraněného místa.
Šetření poraněného svalu neznamená úplnou nehybnost. Jakmile to bolest dovolí, začněte s lehkým pohybem, například krátkou chůzí. Zátěž přidávejte postupně podle toho, jak na ni tříslo reaguje.
Na bolest můžete užít paracetamol nebo ibuprofen. Přímo na bolestivé místo lze aplikovat léčivý gel, který tlumí bolest i otok.
Rehabilitační cviky a protažení po natažení třísla
Po odeznění akutní fáze, kdy bolest ustupuje a lehký pohyb obtíže nezhoršuje, přichází na řadu pozvolné obnovení pohyblivosti a svalové síly. Ideální je začít pod vedením fyzioterapeuta, který zkontroluje provedení cviků a doporučí zátěž podle rozsahu poranění.
Mezi jednoduché cviky patří:
- Jemné stlačování polštáře mezi koleny. Lehněte si na záda, pokrčte kolena a chodidla opřete o podložku. Mezi kolena vložte menší polštář nebo měkký, mírně nafouknutý rehabilitační míč (overball) a lehce jej stiskněte. Vydržte přibližně 5 sekund a povolte. Netlačte maximální silou.
- Zvedání pánve. Ve stejné poloze přidržujte polštář nebo míč mezi koleny, jemně zpevněte břicho a hýždě a pomalu zvedněte pánev. Poté ji pomalu položte zpět. Cvik přidejte, až když stlačování polštáře zvládáte bez zhoršení obtíží.
- Zvedání spodní nohy vleže na boku. Lehněte si na bok poraněné nohy. Horní nohu pokrčte a její chodidlo opřete o podložku před spodní nohou. Spodní nohu nechte nataženou, pomalu ji zvedněte jen několik centimetrů a zase položte. Pánev držte bez pohybu. Tento cvik zařaďte až tehdy, když předchozí cvičení zvládáte bez zhoršení obtíží.
Začněte několika pomalými opakováními. Cvičení nesmí vyvolávat ostrou bolest ani výrazně zhoršovat potíže. Pokud tříslo více bolí po cvičení nebo následující den, uberte zátěž a poraďte se s fyzioterapeutem.
Doba hojení nataženého třísla a návrat ke sportu
Doba zotavení závisí na rozsahu poranění. U lehkého natažení bolest často výrazně ustoupí během jednoho až dvou týdnů, návrat k plné sportovní zátěži však zpravidla trvá déle. Výraznější natržení svalu nebo poškození šlachy vyžaduje delší zotavení, někdy i několik měsíců. Ústup bolesti při běžné chůzi ještě neznamená, že je tříslo připravené na sprint, prudký kop nebo změnu směru.
Ke sportu se vracejte postupně. Nejprve zvládněte běžnou a svižnější chůzi bez bolesti a kulhání, poté přidejte lehký běh. Rychlost, změny směru a další pohyby typické pro váš sport zařazujte až s obnovením svalové síly a pohyblivosti. Zátěž by neměla vyvolávat bolest během aktivity ani zhoršení obtíží později či následující den.
O návratu k plnému tréninku rozhoduje především funkce poraněných svalů, nikoli jen počet dnů od úrazu. Po výraznějším nebo opakovaném poranění konzultujte návrat ke sportu s fyzioterapeutem nebo lékařem, protože předčasné obnovení zátěže zvyšuje riziko dalšího poranění.
Často kladené otázky
U lehkého natažení bolest často výrazně ustupuje během jednoho až dvou týdnů. Návrat k plnému sportovnímu zatížení ale zpravidla trvá déle. Při výraznějším natržení svalu nebo poškození šlachy počítejte i s několika měsíci. Rozhodující je rozsah poranění a průběh rehabilitace.
V prvních dvou až třech dnech pomáhá krátké chlazení přes látku, které ulevuje od bolesti. Obklad přikládejte na 15–20 minut. Nahřívání čerstvého poranění vynechte, zejména při otoku nebo modřině.
Až obnovíte svalovou sílu a pohyblivost a zvládnete pohyby typické pro svůj sport bez bolesti i následného zhoršení obtíží. Samotná bezbolestná chůze nestačí. Zátěž zvyšujte postupně a po výraznějším či opakovaném poranění návrat konzultujte s fyzioterapeutem nebo lékařem.
Jedná se o různé stupně poškození svalových vláken. Při lehkém natažení je poškození drobné, při výraznějším natržení bývá bolest silnější a přidává se oslabení nohy, případně otok či modřina. Rozsah poranění ale nelze spolehlivě určit jen podle příznaků. Lékař jej posoudí při vyšetření a podle potřeby doplní ultrazvuk nebo magnetickou rezonanci.
