Vzteklina – příznaky, přenos, léčba a očkování
Vzteklina patří mezi nejnebezpečnější infekční onemocnění přenosná ze zvířat na člověka. Přestože je v Evropě její výskyt výrazně omezený, celosvětově způsobuje desítky tisíc úmrtí ročně, a to především v Asii a Africe. Dobrou zprávou je, že jí lze účinně předcházet – očkováním a správným postupem po kontaktu s podezřelým zvířetem.
Obsah článku
Obsah článku
Co je vzteklina a jak vzniká?
Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje teplokrevné živočichy včetně člověka. Původcem je virus z rodu Lyssavirus. Po vstupu do organismu se virus šíří nervovými vlákny do mozku, kde způsobuje závažné poškození nervového systému. Po propuknutí klinických příznaků je onemocnění smrtelné.
Související kategorie produktů:
Jak se vzteklina přenáší?
Vzteklina se přenáší především slinami infikovaného zvířete. Nejčastější způsoby přenosu:
- pokousání infikovaným zvířetem,
- poškrábání kontaminované slinami,
- kontakt slin s poraněnou kůží nebo sliznicí (oči, ústa).
Nejčastějšími přenašeči jsou:
- psi (nejčastější zdroj nákazy v rozvojových zemích),
- lišky (zejména v Evropě),
- netopýři,
- kočky a další savci.
Příznaky vztekliny u zvířat
U zvířat jsou typickými příznaky vztekliny především změny chování. Mezi nejčastější příznaky patří:
- neobvyklá agresivita nebo naopak apatie,
- nadměrné slinění,
- problémy s polykáním,
- nekoordinované pohyby,
- ochrnutí.
Zvířata mohou být neobvykle útočná, ztrácejí přirozený strach nebo se chovají nepředvídatelně.
Příznaky vztekliny u člověka
Inkubační doba je obvykle několik týdnů až měsíců. První příznaky vztekliny u člověka jsou nenápadné:
- horečka,
- únava,
- bolest hlavy,
- brnění nebo bolest v místě poranění.
Později se objevují typické neurologické projevy:
- úzkost, neklid, zmatenost,
- svalové křeče,
- hydrofobie (strach z vody, až takový, že se nemocný není schopen ani napít),
- poruchy polykání,
- paralýza.
Bez léčby onemocnění postupuje ke kómatu a úmrtí.
Diagnostika a průběh vztekliny
Diagnostika vztekliny u člověka je náročná a opírá se o:
- informaci o kontaktu se zvířetem,
- klinické příznaky,
- laboratorní testy.
U zvířat se diagnóza často potvrzuje až po úhynu vyšetřením mozku.
Průběh onemocnění:
1. inkubační období,
2. počáteční (prodromální) příznaky (horečka, neklid, únava, bolest hlavy),
3. neurologická fáze (zvýšená agresivita, poruchy polykání, svalové křeče),
4. kóma, smrt.
Léčba vztekliny u člověka
Po rozvoji příznaků bohužel neexistuje účinná léčba. proto je klíčová je tzv. postexpoziční profylaxe (PEP), která zahrnuje:
- okamžité důkladné omytí rány,
- dezinfekce,
- podání vakcíny proti vzteklině,
- podle potřeby také podání imunoglobulinu.
Očkování a prevence vztekliny
Prevencí vztekliny lze ve většině případů účinně zabránit rozvoji onemocnění. Zásadní roli hraje především očkování zvířat, ale v některých situacích také preventivní očkování lidí a správné chování při kontaktu se zvířaty.
Očkování zvířat:
- povinné očkování psů,
- pravidelné přeočkování,
- kontrola očkování domácích zvířat.
Očkování lidí:
- doporučuje se u rizikových skupin (veterináři, cestovatelé).
Další opatření:
- nehladit neznámá nebo divoká zvířata,
- poučit děti o rizicích,
- vyhýbat se kontaktu s netopýry.
