Zánět dásní u koček – příčiny, příznaky a léčba
Zánět dásní patří mezi nejčastější onemocnění ústní dutiny u koček. Zpočátku se může projevovat pouze mírným zarudnutím dásní, bez léčby však postupně vede k bolestivosti, problémům s příjmem potravy a závažnějším onemocněním chrupu. Jak zánět dásní rozpoznat, co ho způsobuje a jak kočce pomoci?
Obsah článku
Obsah článku
Co je zánět dásní u koček (gingivitida)?
Zánět dásní odborně označujeme jako gingivitidu. Gingivitida u koček vzniká v důsledku hromadění zubního plaku na povrchu zubů. Jedná se o počáteční stadium onemocnění parodontu, které je při správné léčbě ještě vratné. Pokud se zánět neléčí, může se postupně rozšířit také do hlubších struktur, které upevňují zub v čelisti. Výsledkem může být parodontitida, uvolňování zubů nebo jejich vypadávání.
Související kategorie produktů:
Jaké kočky zánět dásní postihuje?
Gingivitida se vyskytuje u koček všech věkových kategorií. V mnoha případech vzniká nenápadně a majitel si prvních příznaků všimne až ve chvíli, kdy kočka přestává přijímat potravu nebo ji bolí tlama.
Včasná diagnostika a pravidelná péče o chrup přitom mohou výrazně snížit riziko komplikací.
Příčiny zánětu dásní u koček
Nejčastější příčinou zánětu dásní u koček je zubní plak, který se postupně mění v zubní kámen. Povrch zubního kamene vytváří vhodné prostředí pro další množení bakterií a zánět se může zhoršovat.
Na vzniku onemocnění se mohou podílet také další faktory:
- nedostatečná zubní hygiena,
- onemocnění zubů nebo parodontu,
- virové infekce (např. kalicivirus nebo virus kočičí imunodeficience – FIV),
- oslabená imunita,
- vyšší věk,
- genetická predispozice některých plemen.
U některých koček hraje významnou roli také nepřiměřená imunitní reakce na bakterie nacházející se v zubním plaku.
Příznaky zánětu dásní u koček
První příznaky zánětu dásní u koček bývají často nenápadné a majitel si jich nemusí okamžitě všimnout.
Mezi typické projevy patří:
- zarudlé nebo oteklé dásně,
- krvácení dásní,
- nepříjemný zápach z tlamy,
- zvýšené slinění,
- bolestivost při přijímání potravy, upřednostňování měkké potravy,
- nechutenství nebo snížený příjem krmiva, hubnutí,
- otírání obličeje o předměty nebo jeho škrábání.
Některé kočky mohou být podrážděnější nebo méně aktivní, protože bolest v ústní dutině výrazně ovlivňuje jejich komfort.
Rizikové faktory
Riziko vzniku gingivitidy zvyšuje několik faktorů. Patří mezi ně zejména:
- vyšší věk
- nedostatečná péče o chrup,
- tvorba zubního kamene,
- virová onemocnění (FIV, FeLV nebo kalicivirus),
- chronická onemocnění ovlivňující imunitní systém,
- některá plemena s predispozicí k onemocněním chrupu.
Vyšší riziko mají také kočky, u kterých se v minulosti opakovaně vyskytly záněty ústní dutiny.
Diagnostika
Diagnózu stanovuje veterinář na základě klinického vyšetření ústní dutiny. Součástí vyšetření může být posouzení stavu dásní a zubů, zhodnocení množství zubního plaku a zubního kamene, stomatologické RTG vyšetření, zejména při podezření na poškození kořenů nebo parodontu či vyšetření na virová onemocnění, pokud je to nutné. Při bolestivých nebo rozsáhlých nálezech se důkladné vyšetření často provádí v krátkodobé anestezii.
Léčba zánětu dásní u koček
Způsob léčby zánětu dásní u koček závisí na jeho rozsahu.
Domácí péče a úleva při zánětu dásní
Domácí péče při zánětu dásní je důležitou součástí léčby i prevence. Pomoci může:
- pravidelné čištění zubů zubním kartáčkem a pastou určenou pro kočky,
- veterinární dentální diety,
- dentální pamlsky nebo žvýkací produkty s prokázaným účinkem,
- pravidelné kontroly chrupu u veterináře.
Prevence zánětu dásní u koček
Nejúčinnější prevencí zánětu dásní u koček je pravidelná péče o chrup. Doporučuje se pravidelné čištění zubů, preventivní veterinární stomatologické prohlídky, dále včasné odstranění zubního kamene, kvalitní výživa, sledování příjmu potravy a změn chování. Pravidelná kontrola ústní dutiny pomáhá odhalit problémy ještě předtím, než se objeví výrazné příznaky.
Kdy navštívit veterináře?
Veterináře je vhodné navštívit vždy, když si všimnete:
- zarudlých nebo krvácejících dásní,
- výrazného zápachu z tlamy,
- nechutenství nebo viditelné bolesti při přijímání potravy,
- zvýšeného slinění,
- otoku tváře nebo podezření na zlomený zub.
Čím dříve se léčba zahájí, tím větší je šance zabránit rozvoji závažnějších onemocnění chrupu.
