HELLP syndrom – příznaky, rizika a léčba
HELLP syndrom patří mezi závažné komplikace těhotenství. Může se rozvinout v druhém nebo třetím trimestru, případně krátce po porodu, a vyžaduje rychlé vyšetření a léčbu. Název syndromu označuje tři charakteristické změny – rozpad červených krvinek, zvýšení jaterních enzymů a pokles počtu krevních destiček. Jak se HELLP syndrom projevuje a jaké jsou možnosti léčby?
Obsah článku
Obsah článku
Co je HELLP syndrom?
HELLP syndrom je závažná komplikace těhotenství, která se vyskytuje se vyskytuje u méně než 1 % těhotných žen. Dochází při něm k poškození červených krvinek, jater a krevních destiček. Patří do skupin závažných těhotenských hypertenzních poruch a často se objevuje v souvislosti s preeklampsií. U některých žen se však může rozvinout i bez typického vysokého krevního tlaku nebo přítomnosti bílkovin v moči.
Význam zkratky HELLP
Název HELLP vznikl z počátečních písmen tří hlavních laboratorních znaků syndromu:
- H – Hemolysis (hemolýza): dochází k rozpadu červených krvinek a může dojít k chudokrevnosti a poklesu zásobování tělesných tkání kyslíkem.
- EL – Elevated Liver enzymes (zvýšené jaterní enzymy): zvýšení hodnot jaterních enzymů poukazuje na poškození jaterních buněk.
- LP – Low Platelets (nízký počet krevních destiček): znamená zvýšené riziko krvácení.
Hlavní příznaky
Typické jsou následující příznaky:
- bolest nebo tlak v pravé horní části břicha
- silná bolest hlavy
- poruchy vidění, například rozmazané vidění nebo záblesky
- nevolnost a zvracení
- výrazná únava
- dušnost nebo bolest při hlubokém nádechu
- otoky obličeje a rukou
- někdy také náhlý přírůstek tělesné hmotnosti
I když HELLP syndrom řadíme mezi hypertenzní poruchy, některé ženy nemusí mít krevní tlak výrazně zvýšený. Hodnota krevního tlaku proto není rozhodující ukazatel. Rozvoj výše uvedených příznaků během těhotenství či krátce po porodu proto vždy vyžaduje rychlé lékařské posouzení.
HELLP syndrom může bez včasné léčby ohrozit zdraví matky i plodu. Mezi možné komplikace patří krvácení, poškození jater nebo ledvin, odtržení placenty a plicní nebo neurologické komplikace.
Souvislost mezi preeklampsií a rozvojem HELLP syndromu
HELLP syndrom úzce souvisí s preeklampsií, tedy závažnou těhotenskou komplikací, která se obvykle objevuje po 20. týdnu těhotenství a je charakterizována zejména vysokým krevním tlakem a výskytem bílkovin v moči. Obě nemoci mají společné některé mechanismy spojené s poruchou placenty a cév. HELLP syndrom se proto někdy označuje jako závažná forma nebo komplikace preeklampsie. Jde však o zjednodušení – HELLP se může objevit i bez hypertenze nebo přítomnosti bílkovin v moči. U části žen proto mohou být signálem laboratorní změny nebo typické příznaky. Vyšší riziko preeklampsie mají ženy, které měly preeklampsii, dále například ženy s hypertenzí, onemocněním ledvin, diabetem, některými autoimunitními onemocněními či vícečetným těhotenstvím.
Diagnostika
Lékař nejprve zhodnotí celkový stav, změří krevní tlak a provede fyzikální vyšetření. Zásadní jsou krevní testy, které mohou prokázat známky rozpadu červených krvinek, zvýšené hodnoty jaterních enzymů, snížený počet krevních destiček, případně další změny související s funkcí ledvin a krevní srážlivostí. Součástí vyšetření může být také analýza moči, zejména stanovení přítomnosti bílkoviny. Lékaři zároveň sledují stav plodu (monitorování srdeční frekvence plodu, ultrazvukové vyšetření). Při výrazné bolesti v horní části břicha nebo podezření na komplikaci jater může být doporučeno zobrazovací vyšetření. HELLP syndrom je nutné odlišit od dalších zdravotních komplikací s podobnými příznaky nebo laboratorními nálezy.
Postup léčby
Definitivním řešením je porod, protože pokračování těhotenství může vést k dalšímu zhoršování stavu.
Nejprve je nutné stabilizovat stav matky. Léčba může zahrnovat:
- léky ke snížení vysokého krevního tlaku
- síran hořečnatý ke snížení rizika křečí
- krevní transfuze při významném poklesu množství krevních destiček nebo krvácení
- řešení dalších komplikací, například poruch funkce ledvin
Načasování porodu závisí na týdnu těhotenství a zdravotním stavu těhotné ženy a plodu. Pokud je těhotenství předčasné a stav matky a plodu to dovoluje, může být v některých situacích možné krátké odložení porodu, například kvůli podání kortikosteroidů na podporu dozrávání plic plodu. HELLP syndrom sám o sobě neznamená automaticky císařský řez. Způsob porodu se volí individuálně podle stavu matky, plodu, týdne těhotenství a dalších faktorů.
Rekonvalescence
Laboratorní změny mohou přetrvávat nebo se ještě zhoršit během prvních 24 až 48 hodin po porodu, následně se zpravidla postupně upravují. Proto je v tomto období nutný pečlivý lékařský dohled, mimo jiné kvůli riziku poporodního krvácení. Většina žen se při nekomplikovaném průběhu postupně zotaví.
Po prodělaném HELLP syndromu je vyšší riziko jeho opakování nebo rozvoje jiné hypertenzní komplikace v případném dalším těhotenství. Další těhotenství proto vyžaduje pečlivé sledování. Prodělaný HELLP syndrom je zároveň spojen s vyšším dlouhodobým rizikem vysokého krevního tlaku a dalších srdečně-cévních onemocnění.
