Historie diabetu

Jak dlouho zná lidstvo diabetes?

První zmínky můžeme najít na svitcích papyru z Egypta (1552 př. n. l.), které popisují nemoc doprovázenou velkou žízní a nadměrným močením. I ve starověké Číně jsou líčeny osoby s neuhasitelnou žízní, velkým množstvím moče medové barvy, vyhublí až na kost a pokrytí vředy. K určení diagnózy využívali Číňané mravence, kteří byli přitahováni sladkou močí. Indičtí lékaři rozlišovali dvě formy chorobného stavu, při němž je moč sladká. Při první nemocný výrazně hubl a velmi rychle umíral, pro druhou byla charakteristická obezita. Toto rozlišení připomíná současné klinické popisy diabetu typu 1 a 2. 

Kdy byl objeven inzulín?

K významným pokrokům došlo v 19. století, kdy řada pokusů prokázala spojitost se slinivkou břišní. V roce 1889 němečtí lékaři Joseph von Mering a Oskar Minkowski pokusně odebrali psům slinivku, čímž došlo u psů ke zvýšení tvorby moči, která navíc přitahovala mouchy. Paul Langerhans podrobně studoval anatomii slinivky a objevil buňky (dnes je nazýváme Langerhansovy buňky nebo ostrůvky), u nichž předpokládal, že tvoří látku, která je zodpovědná za snižování hladiny cukru v těle. Tuto látku v roce 1909 pojmenoval Jean de Meyer jako inzulín (z lat. insula = ostrov). Po deseti letech byl inzulín úspěšně izolován z hovězí slinivky lékaři J. J. R. Macleodem a F. G. Bantingem, kteří za svůj objev následně získali Nobelovu cenu. V roce 1921 byl inzulín podán psům bez slinivky, které se dařilo držet při životě a kteří byli po čase dokonce živější a silnější. O rok později byl inzulín podán 14letému chlapci v diabetickém kómatu, který díky aplikaci inzulínu nezemřel.

Zpočátku se využíval inzulín zvířecího původu (hovězí a vepřový), v současnosti se využívají biosynteticky vyráběné lidské inzulíny a ještě častěji různé krátkodobě nebo dlouhodobě působící varianty inzulínu.

• Dalším velkým pokrokem v léčbě diabetu bylo zavedení antidiabetik ve formě tablet v 50. letech. Od té doby se jejich výběr značně rozšířil. Vývoj a výzkum neustále probíhá, aby léčba byla co nejúčinnější a nejbezpečnější.
• V 60. letech byl představen první návrh přístroje, který dokázal změřit koncentraci cukru ve vzorku krve. Tehdy byl velký přibližně jako batoh, dnes jsou glukometry výrazně menší, rychlejší a vyžadují množství krve menší než kapka.
• V dnešní době se vývoj ubírá ve směru snahy co nejvíce napodobit přirozený rytmus vylučování inzulínu, a to pomocí inzulínových pump se senzory, které nepřetržitě měří hladinu cukru v krvi a na základě toho automaticky dávkují potřebné množství inzulínu do těla.

Dalším důležitým směrem ve vývoji léčby jsou léky, které by spolu s diabetem léčily i další, s diabetem často současně přítomné nemoci – obezitu, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol. Především u diabetu typu 1 se studuje možnost léčby také skrze ovlivnění imunitního systému.

• V současné době se v České republice s diabetem léčí téměř 885 tisíc lidí.
• Přičteme-li i osoby s hraničními hodnotami cukru v krvi, tak již mluvíme o každém desátém občanu ČR.
• Ve více než 90 % případů se setkáváme s diabetem typu 2.
• Výskyt diabetu je u žen i mužů vyrovnaný.