Přeskočit na hlavní obsah
0 výsledků
Mapa lékáren a boxů +420 516 770 100
  • 0 Kč
    Rychlý košík zavřen

    • Plíce a postcovidový syndrom: Jak se dostat zpět do formy?

    11. 4. 2021 · 4 minuty čtení
    Nemoci dýchacích cest Postcovidový syndrom

    V souvislosti s onemocněním COVID 19 se u mnoha lidí, kteří touto nemocí prošli, setkáváme i s tzv. postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor rozličných příznaků, přičemž nejčastěji jsou postiženy dolní dýchací cesty a plíce.

    Mgr. Radka Grec
    Mgr. Radka Grec
    Plíce a postcovidový syndrom: Jak se dostat zpět do formy?

    Obsah článku

    Obsah článku

    Co je to postcovidový syndrom?

    V souvislosti s onemocněním COVID 19 se u mnoha lidí, kteří touto nemocí prošli, setkáváme i s tzv. postcovidovým syndromem. Jedná se o soubor rozličných příznaků, přičemž nejčastěji jsou postiženy dolní dýchací cesty a plíce. Až 20 procent pacientů tak může pociťovat příznaky jako je kašel a zvýšená dráždivost dýchacích cest, dušnost, bolesti na hrudi a časté zadýchávání. Hojně se setkáváme také se zhoršením chronických nemocí dýchacích cest, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

    Komentář odborníka:

    Obecně platí, že pokud se po samoléčbě trvající do 7-10 dní stav nezlepší, vždy je lépe kontaktovat lékaře.

    MUDr. Ivana Čierná – Peterová
    Na dotaz odpovídá MUDr. Ivana Čierná – Peterová
    Odborný plicní lékař, Brandýs nad Labem

    Obecně platí, že pokud se po samoléčbě trvající do 7-10 dní stav nezlepší, vždy je lépe kontaktovat lékaře.

    Lékaře doporučuji kontaktovat v následujících případech:
  • u chronických pacientů se základním plicním onemocněním - s asthmatem či CHOPN,
  • v případě kašle, který se dostavuje v průběhu dne a pak především v noci a trvá déle než 7 dní, přichází v záchvatech,
  • pokud je kašel provázený pískoty, sípáním, které jsou slyšitelné druhou osobou,
  • pokud pacient odkašlává „zbarvené sputum“ (nejčastěji zeleně) může se jednat o příznak bakteriální superinfekce a je třeba nasadit antibiotickou léčbu, stejně tak, pokud pacient odkašlává narůžovělé spůtum. Přítomnost krve může signalizovat velmi závažný stav,
  • při bolesti nebo tlaku na hrudi, zvýšené dechové či tepové frekvenci kontaktovat lékaře ihned,
  • pokud má pacient příznaky dušnosti (není schopen říci bez přestávek mezi slovy větu), v případě návratu zvýšených teplot kolem 38-39 st.C nebo při změnách v chování pacienta, poruchách paměti či změn v mluvení, nemožnosti něco říci, vždy ihned kontaktovat lékaře,
  • Pokud pacient pozoruje otoky DK, ale i rukou, obličeje,
    • Jde o symptomy, které jsou typické pro postižení dolních dýchacích cest a je třeba vyšetření lékaře. Je vždy nutné vyloučit i postižení jiného systému než jsou plíce (je nutné vyloučit plicní embolizaci, IM nebo jiné kardiovaskulární komplikace).Zdůraznila bych komunikaci s lékařem. Lékaři jsou na osobní i online komunikaci připraveni.

    Jak se postcovidové postižení plic léčí?

    V případě kašle se postupuje stejně jako při běžném kašli provázejícím nachlazení. Při výskytu hlenu v dýchacích cestách jsou lékem volby tzv. mukoaktivní látky, tedy přípravky ztekucující hlen a usnadňující jeho vykašlávání. V případě suchého a dráždivého kašle se nasazují antitusika, tj. léky zklidňující dráždění ke kašli. V obou případech je nezbytný dostatečný pitný režim, ideálně formou průduškového čaje. Léčbu vhodně doplní i bylinné pastilky  (islandský lišejník, jitrocel a mateřídouška), které zklidňují podrážděnou sliznici.

    Lékař může předepsat i další léčbu. Zvýšenou dráždivost a stažlivost dýchacích cest lze mírnit inhalačními léky, které se běžně užívají v léčbě průduškového astmatu. Často se užívají i léky tlumící alergie (tzv. antihistaminika), léky mírnící zánět (tzv. kortikoidy) a v některých případech i antibiotika. S dechovou rehabilitací a s nácvikem správného zapojení svalů Vám pomůže i fyzioterapeut.

    Co pro sebe můžete udělat sami

    Kromě již zmíněného pitného režimu nezapomínejte také na pestrou a vyváženou stravu bohatou na čerstvé ovoce a zeleninu. Důležitý je zejména dostatečný denní příjem vitaminu C, zinku a vitaminu D. Pro rekonvalescenci je nezbytný také dostatečný denní příjem bílkovin, nejlépe ve formě netučných mléčných výrobků, libového masa (kuřecí, králičí), vejce či luštěnin. Důležitá je také pravidelná a přiměřená pohybová aktivita (nejméně 30 minut denně), vzpřímené držení těla při běžných denních aktivitách a v mnoha případech i nácvik správného zapojení dýchacích svalů. A v neposlední řádě je nezbytná i psychická pohoda, omezení stresu, a především dostatek spánku.

    O autorovi
    Mgr. Radka Grec
    Mgr. Radka Grec
    Od malička mi lékárna voněla. Často jsem do ní chodila pro letáčky, za kapesné jsem si kupovala hroznové cukry a vitaminy, později i kosmetiku. To, že bych v lékárně jednou ráda pracovala, jsem věděla již na základní škole a nikdy jsem této volby nelitovala. Jasně, že to není vždy snadné, některé dny jsou opravdu náročné. Přesto vidím v práci v lékárně smysl, my lékárníci jsme takoví snadno dostupní zdravotní rádci. A protože ne vždy můžete mít nějakého lékárníka po ruce, jsem moc ráda, že můžu tvořit texty do naší on-line poradny. Jsem maminkou dvou malých sportovců, a i já ve svém volném čase ráda sportuji. Proto jsou mi nejbližší témata dětských nemocí, úrazů, pohybové medicíny a jako ženě i péče o pleť a dermokosmetika.
    Číst více od autora
    Zpátky na výpis
    O autorovi
    Mgr. Radka Grec
    Mgr. Radka Grec
    Od malička mi lékárna voněla. Často jsem do ní chodila pro letáčky, za kapesné jsem si kupovala hroznové cukry a vitaminy, později i kosmetiku. To, že bych v lékárně jednou...
    Číst více od autora

    Obsah článku