CHOPN: Chronická obstrukční plicní nemoc
Chronická obstrukční plicní nemoc je velmi závažné onemocnění, při kterém dochází ke snížení plicních funkcí. Pacienti pak trpí dušností, kašlem a dalšími problémy spojenými s nedostatečným okysličováním organismu. Jak probíhá léčba CHOPN a jaké jsou rizikové faktory? Vše se dozvíte v následujícím článku.
Obsah článku
Obsah článku
Co je to CHOPN?
Pod zkratkou CHOPN se skrývá chronická obstrukční plicní nemoc. Jde o závažné progresivní onemocnění plic. Část jeho příznaků se velmi podobá astmatu, avšak najdeme zde i několik rozdílů. Jedním z nich je obvyklá doba prvního projevu. Zatímco astma se nejčastěji poprvé projeví už v dětství, chronická obstrukční plicní nemoc se nejčastěji projevuje po 40. roce života.
Kdo je nejvíce ohrožený?
Důvodem pozdějšího projevu je původ onemocnění. CHOPN se vyznačuje bronchiální obstrukcí (zúžením průdušek a zánětem, který vzniká jako reakce na vdechování nežádoucích látek). Ohroženi touto nemocí jsou tedy především kuřáci a lidé pracující v prostředí se znečištěným ovzduším. Také zánět je společný pro obě zmiňovaná onemocnění, avšak typ zánětu je odlišný. (Zatímco u astmatu se jedná především o zánět eozinofilní, u CHOPN o zánět neutrofilní). I kvůli rozdílnému typu zánětu se u astmatu a CHOPN liší způsoby léčby.
Stádia CHOPN
Chronická obstrukční plicní nemoc se dělí podle progresu onemocnění na:
- Stadium I – lehké
- Stadium II – střední
- Stadium III – těžké
- Stadium IV – velmi těžké
K určení konkrétního stadia napomáhá metoda nazývaná spirometrie, kterou se měří kapacita, průtok a objem plic. Dále se využívají metody jako dotazníkové šetření a celkové zhodnocení stavu lékařem. Stadia III a IV se vyznačují přítomností kašle a dušnosti. U stadia II se dušnost a kašel mohou objevit také, ale obvykle jen při zvýšené zátěži. I proto se často stadia I a II neodhalí včas, zejména u pacientů, kteří se příliš nevěnují pohybovým aktivitám.
Příčiny obstrukce dýchacích cest
Obstrukce dýchacích cest při chronické obstrukční plicní nemoci jsou způsobeny zánětem, který vzniká v reakci na vdechování a ukládání vdechovaných látek. Mezi nejčastější původce CHOPN se řadí cigaretový kouř, prach, výfukové plyny apod. Zánět má progresivní vývoj, časem se zhoršuje a postupně dochází také k tzv. emfyzému, tedy poškození či úplnému zničení plicních sklípků, které vede k obtížím s vydechováním a hromaděním vzduchu v plicích.
Léčba CHOPN
Jak již bylo zmíněno výše, chronická obstrukční plicní nemoc je spojena s chronickým zánětem, obstrukcí a zúžením dýchacích cest. Neléčené onemocnění vede k postupnému poškození dalších orgánů vlivem nedostatečného okysličování. Léčba se odvíjí od konkrétního stadia. Toto onemocnění se nedá zcela vyléčit. Cílem léčby je především zpomalení nemoci a zvýšení kvality života pacientů. Pro všechna stadia je ale společný počáteční krok, tedy nutnost vyhýbání se zhoršujícím faktorům, tzn. nekouřit, vyhýbat se prašnému prostředí apod. Dalším společným krokem pro všechna stadia je podávání bronchodilatancií, tedy léčivých přípravků, které roztahují dýchací cesty. Mezi bronchodilatancia se řadí beta-2-sympatomimetika (salbutamol, salmeterol, formoterol), anticholinergika (ipratropium, tiotropium) a methylxantiny (theofylin). Ve stadiu III se do terapie přidávají také mukolytika, která zkapalňují hlen a usnadňují vykašlávání. Řadí se mezi ně zejména erdostein či acetylcystein. Dalšími látkami využívanými v léčbě CHOPN jsou kortikosteroidy. Ty se však používají až u těžších forem CHOPN, tedy ve stadiích III a IV. Většinu zmiňovaných léčiv je možné aplikovat perorálně (ve formě tablet či tobolek apod.), mnohem častěji se však volí inhalační forma. V konečném stádiu CHOPN se často přidává také inhalace kyslíku či chirurgický zákrok, při kterém dojde k odstranění nejpostiženější části plic. V krajních případech je možné plíce transplantovat.
Rizikové faktory a prevence
Typické pro CHOPN jsou také tzv. exacerbace. Jedná se o stavy, kdy dojde k náhlému zhoršení příznaků. Obvykle jsou exacerbace způsobeny infekcí. Proto je nutné navštívit lékaře, který provede vyšetření a případně může pacientovi předepsat antibiotika. Ta se často kombinují se zmiňovaným erdosteinem, neboť zvyšuje koncentraci antibiotik ve sputu (hlen v dýchacích cestách) a zároveň znesnadňuje přilnutí bakterií ke sliznici. Pro pacienty je také vhodné nechat se očkovat protichřipkovou vakcínou a v posledních letech také proti onemocnění COVID-19.
Hlavní prevencí zůstává vyhýbání se znečištěnému ovzduší, nekouření a používání respirátorů při práci v prašném prostředí. Negativně působí také obezita, protože tuková tkáň snižuje ventilační funkce plic. Proto je mezi preventivní opatření nutné zařadit také změny životního stylu zahrnující pohybové aktivity a změnu jídelníčku s cílem upravit tělesnou hmotnost. Pokud pacient spadá do rizikových skupin, měl by pravidelně navštěvovat lékaře, aby k odhalení nemoci došlo v raném stadiu a bylo tak možné progres nemoci co nejvíce zpomalit.
