Růstové tabulky: Co, proč a jak

Porodní váha 2 kila je málo, 4 kila je zase moc, kolik je „akorát v půl roce“ a jakou míru máte čekat o prvních narozeninách? Hodnoty se liší u chlapečků a děvčat a sleduje se nejenom hmotnost, ale také délka.

Proč vlastně a kdy má smysl přihlížet k růstovým tabulkám? 

Mýty a fakta
Mezi mýty rozhodně řaďte vyjádření jako:

• Velké děti se rodí, když žena bere v těhotenství vitaminy.
• Velké děti se rodí pouze ženám, které měly cukrovku.
• Malé děti se rodí kuřačkám nebo ženám na dietě.
• Plnoštíhlé ženy mají velké děti a štíhlé ženy mají malé děti.

Mohli bychom ještě pokračovat, ale nechceme zabředávat do povídaček. Realita je totiž jako vždy složitější. Velikost novorozence, ale i jeho další růst během prvního roku, nezáleží jenom na jídelníčku těhotné/kojící ženy a následně prvních příkrmech. Obrovskou roli hrají genetika, produkce hormonů u ženy a dítěte a další vnější, či naopak vrozené faktory. Určit přesnou „příčinu“ zkrátka nelze. Neplatí ani přímá úměra mezi zdravím matky a velikostí dítěte v tom smyslu, že zdravé ženy mají velké děti a naopak. Co tedy platí? Že každý člověk je originál, každé dítě má svůj vlastní kód DNA a není stejné jako žádné jiné dítě na světě. Přesto mohou růstové tabulky pomoct včas odhalit některé zdravotní komplikace, proto je nedoporučujeme šmahem odmítat a nikdy k nim nepřihlížet. Jak na to?

Jak vypadají růstové grafy?

Na internetu, ale i v dětských odděleních nemocnic či ordinacích pediatrů jich najdete celou řadu. Dokonce se v nich někdy mírně liší uváděné hodnoty. Většinou se také rozlišuje tabulka pro děvčátka a pro chlapce, dále pak růstová a hmotnostní.

Naše tabulky jsou inspirované údaji Státního zdravotnického ústavu (SZÚ) a Ústavu pro péči o matku a dítě. Pokud se dítko z tabulek „vymkne“ jednou, a to o fous, nejspíš společně najdete nějakou událost, úraz či jinou běžnou nemoc, kdy dítě z nějakého důvodu zkrátka pozmění své tempo vývoje a později se k němu zase vrátí. Dokonce ani když se vaše dítě do růstových tabulek nevejde a je menší, nebo naopak větší, nemusí to být předzvěst vrozené vady nebo nemoci. Je však zapotřebí, abyste společně s ošetřujícím pediatrem dítěte, který zná vaši rodinnou anamnézu a celkový zdravotní stav vašeho děťátka, pátrali po příčinách.

Kdy je něco špatně?

Velkou roli, jak uvádíme výše, hraje genetika. V některých rodinách jsou děti prostě cvalíčci, i když je jejich jídelníček ukázkově zdravý. A v jiných rodinách zase děti vypadají jako stažení králíčci, a přitom mají bohatou a rozmanitou výživu. Zeptejte se starších generací, jejich odpovědi vás možná uklidní.

Bohužel dlouhodobý vývoj mimo růstové tabulky většinou značí problém. Nechceme vás strašit, ale v takových případech je nutné zjistit pravý stav věcí co nejdříve, protože když se na některé vrozené vady, syndromy nebo nemoci přijde včas, je vyšší šance zvrátit jejich průběh či zmírnit dlouhodobé následky. V takových případech často napoví i zpomalení psychomotorického vývoje, o kterém se můžete dočíst zde, případně další vnější znaky jako netypické držení těla nebo jiné odchylky od běžné kondice kojence.

Máte-li podezření, co nejdříve se poraďte s ošetřujícím pediatrem dítěte, případně absolvujte další vyšetření u lékařů specialistů.