Bilirubin – hodnoty, funkce a příznaky

Co je bilirubin?

Bilirubin je žlutohnědé barvivo vznikající při přirozeném rozpadu červených krvinek. Z organismu se vylučuje jako součást žluči, která se tvoří v játrech, ukládá ve žlučníku a při trávení se uvolňuje do tenkého střeva. Ve střevě se bilirubin působením bakterií přeměňuje na další látky, zejména sterkobilin, který dává stolici její typické hnědé zbarvení.

Dlouhou dobu byl bilirubin považován pouze za odpadní produkt metabolismu. Dnes je však zřejmé, že v organismu plní i další úlohy. Působí jako antioxidant a podílí se na regulaci imunitních procesů. Jeho význam je proto předmětem intenzivního výzkumu.

Jak vzniká bilirubin – proces rozpadu červených krvinek

Bilirubin vzniká při rozkladu opotřebovaných červených krvinek, jejichž životnost je za normálních okolností přibližně 120 dní. K jejich odbourávání dochází především ve slezině, částečně také v játrech a kostní dřeni. Při rozpadu hemoglobinu – krevního barviva obsaženého v červených krvinkách – se uvolňuje železo, které organismus znovu využije pro tvorbu nových krvinek. Zbývající část hemoglobinu se postupně přeměňuje na bilirubin. Ten putuje krevním řečištěm do jater, kde se dále zpracovává a připravuje k vyloučení z těla prostřednictvím žluči.

Rozdíl mezi přímým (konjugovaným) a nepřímým bilirubinem

Bilirubin se v organismu vyskytuje ve dvou základních formách:

• Nepřímý bilirubin vzniká při rozpadu hemoglobinu. Není rozpustný ve vodě, proto je v krvi navázán na bílkovinu albumin, která jej přenáší do jater.
• Přímý bilirubin, označovaný také jako konjugovaný, vzniká v játrech navázáním bilirubinu na kyselinu glukuronovou. Díky tomu se stává rozpustným ve vodě a může být vyloučen žlučí do střeva.

V laboratorních výsledcích se obvykle stanovuje celkový bilirubin, který představuje součet obou forem. Poměr mezi přímým a nepřímým bilirubinem pomáhá lékaři určit pravděpodobnou příčinu zvýšených hodnot.

Co způsobuje zvýšený bilirubin?

Zvýšená hladina bilirubinu v krvi se označuje jako hyperbilirubinémie. Nejde o samostatné onemocnění, ale o laboratorní nález, jehož vysvětlení závisí na příčině, dalších výsledcích vyšetření a přítomných příznacích.

Nejčastější příčiny zvýšeného bilirubinu jsou:

• zvýšený rozpad červených krvinek (např. některé typy anémie, malárie, leptospiróza, nekompatibilní krevní transfúze)
• onemocnění jater (např. virové hepatitidy, alkoholové poškození jater, nealkoholová tuková choroba jater, některé dědičné nemoci, nádory jater)
• porucha odtoku žluči (např. žlučové kameny, zánět žlučníku, zúžení žlučových cest, cysty nebo nádory v oblasti žlučových cest)

Při zvýšené hladině bilirubinu se může objevit žloutenka (ikterus) – žluté zbarvení očního bělma a kůže. Dalšími možnými příznaky hyperbilirubinémie jsou tmavá moč, světlá stolice, svědění kůže, únava či nevolnost. Nízké hodnoty bilirubinu obvykle nepředstavují zdravotní problém a zpravidla nevyžadují léčbu.

Novorozenecká žloutenka – příčiny a kdy je důvod k obavám?

Novorozenecká žloutenka je velmi častý a ve většině případů přirozený a neškodný stav. Po narození dochází u novorozence k rychlejší obměně červených krvinek. Játra po narození ještě nejsou plně vyzrálá, takže bilirubin zpracovávají méně účinně než játra dospělého člověka. Novorozenecká žloutenka se obvykle objevuje po prvních 24 hodinách života, během několika dnů dosahuje maxima a následně postupně ustupuje. Ve vzácnějších případech může hladina bilirubinu stoupnout velmi výrazně. Příčinou může být Rh inkompatibilita, kdy protilátky matky napadají červené krvinky novorozence a způsobují jejich zvýšený rozpad. Pokud tento stav není včas léčen, může dojít až k poškození mozku (kernikterus). Proto se u novorozenců hladina bilirubinu pečlivě sleduje a v případě potřeby se zahajuje léčba, nejčastěji fototerapií. U mírné přirozené žloutenky může pomoci umístit postýlku s miminkem do místnosti s dostatkem denního světla, nikoli však na přímé sluneční záření. Důležité je také dostatečné kojení, které podporuje pravidelné vyprazdňování a tím i rychlejší vylučování bilirubinu z organismu.Více informací k tématu najdete v článku Novorozenecká žloutenka – příčiny, projevy a léčba.

Gilbertův syndrom a zvýšený bilirubin

Gilbertův syndrom je dědičné onemocnění jater spojené se sníženou aktivitou enzymu, který zpracovává bilirubin. V důsledku toho bývá hladina nepřímého bilirubinu celoživotně mírně zvýšená. Hodnoty bilirubinu mohou přechodně více stoupnout při hladovění, horečce, stresu nebo fyzické námaze. Může docházet k zežloutnutí očního bělma nebo kůže. Gilbertův syndrom obvykle nevyžaduje léčbu. Více informací k tématu najdete v článku Gilbertův syndrom – příznaky a léčba.

Jak probíhá vyšetření bilirubinu?

Hladina bilirubinu se nejčastěji stanovuje ze žilní krve. Vyšetření bývá součástí běžného biochemického vyšetření. V laboratoři se stanovuje celkový bilirubin, případně také přímý bilirubin, přičemž lze dopočítat i hodnotu nepřímého bilirubinu. Poměr mezi jednotlivými formami bilirubinu pomáhá při hledání příčiny zvýšených hodnot.

Kromě běžného stanovení bilirubinu z krve může být využit i vzorek moči. V té by se bilirubin za běžných okolností neměl vyskytovat. Jeho nález tak může naznačovat potenciální zdravotní problém.

Často kladené otázky

Zdroje:

• https://my.clevelandclinic.org/health/diagnostics/17845-bilirubin
• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10023336/