Červené krvinky – funkce, význam a co prozradí o vašem zdraví?
Krev rozvádí do celého těla kyslík, živiny a další látky, bez kterých by organismus nefungoval. Její nejpočetnější buněčnou složkou jsou červené krvinky, které přenášejí kyslík z plic do všech tkání. Jak vznikají, co znamená zvýšený počet červených krvinek a a jak může stravování ovlivnit jejich tvorbu?
Obsah článku
Obsah článku
Co jsou červené krvinky?
Červené krvinky, odborně erytrocyty, jsou nejpočetnější buněčnou složkou lidské krve. Jejich hlavním úkolem je přenášet kyslík z plic do tkání. Podílejí se i na odvodu oxidu uhličitého zpět do plic. Mají tvar oboustranně prohnutého disku, který zvětšuje jejich povrch a umožňuje snadný průchod i velmi úzkými krevními cévami. Zralé červené krvinky nemají buněčné jádro ani většinu dalších buněčných organel, takže téměř celý jejich vnitřní prostor vyplňuje hemoglobin – bílkovina zajišťující přenos kyslíku. Červené krvinky vznikají v červené kostní dřeni a jejich tvorbu řídí hormon erytropoetin (EPO), který se tvoří především v ledvinách. Pokud se organismus potýká s nedostatkem kyslíku, například při pobytu ve vysokých nadmořských výškách nebo při některých plicních onemocněních, tvorba erytropoetinu se zvyšuje a kostní dřeň začne vytvářet více červených krvinek.
Životní cyklus erytrocytů
Proces tvorby červených krvinek se nazývá erytropoéza. Probíhá v červené kostní dřeni – u dětí téměř ve všech kostech, u dospělých zejména v pánevních kostech, obratlech, žebrech a koncových částech dlouhých kostí. Z kmenových buněk kostní dřeně postupně vznikají nezralé prekurzory, které se během přibližně sedmi dnů vyvinou v plně funkční červené krvinky. Ty jsou následně uvolněny do krevního oběhu, kde plní svou funkci v průměru 120 dní. Jak erytrocyty stárnou, ztrácejí pružnost a jsou zachycovány především ve slezině, částečně také v játrech a kostní dřeni. Zde jsou rozkládány buňkami imunitního systému.
Hemoglobin a jeho role v přenosu kyslíku
Hemoglobin je bílkovina uvnitř červených krvinek, která dává krvi její typickou červenou barvu a umožňuje přenos kyslíku. Každý erytrocyt obsahuje přibližně 280 milionů molekul hemoglobinu. Molekula hemoglobinu se skládá z bílkovinné části (globinu) a z hemu, který obsahuje železo. Právě železo umožňuje navázání kyslíku. Každá molekula hemoglobinu může přenést až čtyři molekuly kyslíku. Nízká hladina hemoglobinu je jedním z hlavních znaků anémie (chudokrevnosti) a může se projevovat únavou, slabostí, zimomřivostí, bledostí nebo dušností při námaze. V krevním obraze se sledují referenční hodnoty zvlášť pro muže a pro ženy. Přesné meze se mohou mírně lišit podle laboratoře.
Co znamenají zvýšené červené krvinky (erytrocytóza)?
Zvýšený počet červených krvinek se označuje jako erytrocytóza. Pokud je zvýšen nejen počet erytrocytů, ale i dalších krevních buněk, hovoříme o polycytémii. V obou případech může být krev hustší, což zhoršuje krevní proudění a zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.
Nejčastější příčiny zvýšeného počtu erytrocytů jsou:
- dehydratace
- kouření
- chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo plicní fibróza
- vrozené srdeční vady
- pobyt nebo trénink ve vysokých nadmořských výškách
- obstrukční spánková apnoe
- primární polycytémie – vzácné onemocnění kostní dřeně
Mezi možné příznaky patří bolesti hlavy, závratě, zarudnutí obličeje, poruchy vidění nebo zvýšený krevní tlak.
Vliv stravy na tvorbu červených krvinek
Pro správnou tvorbu červených krvinek potřebuje kostní dřeň dostatek živin. Nejvýznamnější jsou železo, vitamin B12 a kyselina listová (vitamin B9). Kvalitními zdroji železa jsou červené maso, ryby a játra, z nichž se železo vstřebává lépe než z rostlinných zdrojů. Mezi rostlinné zdroje patří zejména luštěniny, listová zelenina, celozrnné obiloviny nebo semínka, která jsou cennou součástí pestré stravy i díky obsahu vlákniny a dalších prospěšných látek. Vstřebávání železa podporuje vitamin C, proto je vhodné kombinovat potraviny bohaté na železo s ovocem nebo zeleninou, příkladem může být zeleninová obloha podávaná spolu s masem. Vitamin B12 přispívá k normální tvorbě červených krvinek a nachází se především v živočišných potravinách. Kyselina listová přispívá k normální krvetvorbě a je obsažena zejména v listové zelenině, luštěninách a některých druzích ovoce.
Při dlouhodobém nedostatku železa a uvedených vitaminů může dojít k poruše krvetvorby a rozvoji anémie. Základem je proto pestrá a vyvážená strava.
