Inzulínová rezistence – příznaky a jídelníček
Inzulínová rezistence je stav, kdy tělo nereaguje na inzulín tak, jak by mělo. Tato komplexní metabolická porucha vede k omezenému využití glukózy, což má za následek zvýšenou hladinu cukru v krvi. Nejlepší, co můžete udělat, je pokusit se inzulínové rezistenci předcházet nebo ji zvrátit udržováním zdravé hmotnosti, pravidelným cvičením a konzumací vhodných potravin.
Obsah článku
Obsah článku
Co je inzulínová rezistence?
Inzulínová rezistence je chorobný stav, při kterém buňky nereagují správně na hormon inzulín, který za normálních podmínek umožňuje vstup glukózy do buněk, a tím snižuje glykemii (hladinu glukózy v krvi). Inzulín funguje jako klíč, který odemyká buňky a umožňuje jim přijímat glukózu z krve a využívat ji pro energii nebo ji ukládat jako glykogen v játrech a svalech.
Jak vzniká inzulínová rezistence?
Když sníte jídlo, tělo ho přeměňuje na cukry. Inzulín je hormon uvolňovaný slinivkou břišní, který říká buňkám, aby se tomuto cukru otevřely a přeměnily ho na energii. Při inzulínové rezistenci buňky nereagují a neotevírají se, což vede k nadměrnému množství cukru v krvi. Slinivka pak musí pracovat čím dál víc, aby udržela hladinu cukru v krvi v normě, a proto vyrábí stále více inzulínu. Dlouhodobé přetěžování ji ale vyčerpá, takže už inzulínu nedokáže vytvářet dost. Cukr pak zůstává v krvi, jeho hladina se zvyšuje a postupně dosahuje hodnot typických pro cukrovku.
Rizikové faktory
Inzulínová rezistence může postihnout kohokoli. Zejména lidé s nadváhou jsou ve srovnání s běžnou populací vystaveni vyššímu riziku. Riziko se dále zvyšuje s rodinnou anamnézou diabetu 2. typu, věkem nad 45 let, kouřením a užíváním některých léků, včetně steroidů, antipsychotik a léků na HIV.
Inzulínová rezistence a příznaky
Lidé s inzulínovou rezistencí velmi často nemají žádné příznaky. Obvykle ji lékař zjistí během preventivní prohlídky v rámci rutinního krevního testu. Lidé s trvale vysokou hladinou cukru v krvi mohou pozorovat následující příznaky:
- nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
- únava,
- zvýšená žízeň, zvýšený hlad,
- rozmazané vidění,
- kvasinkové infekce,
- kožní výrůstky nebo ztmavená kůže (v podpaží, na zádech a po stranách krku) zvaná acanthosis nigricans.
Inzulínová rezistence a příčiny
Mezi „získané“ příčiny řadíme:
- Nadměrné množství tělesného tuku: Vědci se domnívají, že obezita je primární příčinou inzulínové rezistence. Riziko zvyšuje zejména nadměrný tuk na břiše a kolem orgánů (viscerální tuk).
- Nedostatek fyzické aktivity: Pohyb a cvičení zvyšují citlivost těla na inzulín. Cvičení také buduje svaly, které dokážou absorbovat glukózu z krve.
- Výběr potravin: S tímto onemocněním je spojována strava z vysoce zpracovaných potravin s vysokým obsahem sacharidů a nasycených tuků.
- Některé léky: Steroidy, léčba HIV a další.
Mezi hormonální poruchy, které mohou způsobit inzulínovou rezistenci, patří:
- Cushingův syndrom: Tento vzácný stav se vyskytuje, když je v těle nadbytek kortizolu. Nadbytek kortizolu může působit proti účinkům inzulínu. Více informací na toto téma jsme připravili v samostatném článku.
- Akromegalie: Jedná se o velmi vzácný, ale závažný stav, ke kterému dochází, pokud jsou vysoké hladiny růstového hormonu (GH).
- Hypotyreóza: Štítná žláza neprodukuje dostatek hormonů štítné žlázy. Dochází ke zpomalení metabolismu, což může vést k inzulínové rezistenci. O hypotyreóze se více dočtete v rámci našeho dalšího článku.
Diagnostika
Inzulínovou rezistenci je obtížné diagnostikovat, protože na ni neexistují rutinní testy. Lékař ale může provést fyzikální vyšetření a řadu krevních testů, které měří hladinu glukózy v krvi.
- Glukózový test – plazmatická glukóza nalačno nebo test glukózy v krvi mohou odhalit prediabetes, diabetes 2. typu nebo gestační diabetes.
- Test A1c – Tento test odhaluje průměrnou hladinu glukózy v krvi za poslední tři měsíce.
Inzulínová rezistence jídelníček
To, co jíte, má velký vliv na hladinu cukru a hladinu inzulínu. Glykemický index (GI) je nástroj, který vám pomůže určit, které potraviny mají na tyto hodnoty největší vliv.
Potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI) obvykle obsahují hodně sacharidů a/nebo cukru. Způsobují rychlé zvýšení hladiny cukru a k jejímu snížení je zapotřebí hodně inzulínu.
Mezi potraviny s vysokým glykemickým indexem patří:
- nápoje s vysokým obsahem cukru (běžné limonády a džusy),
- bílý chléb a pečivo,
- brambory,
- dorty a sušenky,
- ovoce jako meloun a datle.
Potraviny s nízkým glykemickým indexem způsobují stabilnější vzestup hladiny cukru. Slinivka nemusí tolik pracovat na uvolňování inzulínu.
Konzumace potravin s nižším glykemickým indexem je obecně vhodnější. Jedná se například o:
- fazole a další luštěniny,
- ovoce jako jablka a bobule,
- neškrobová zelenina, jako je květák a listová zelenina,
- ořechy,
- mléčné výrobky, ryby a maso.
Glykemický index a složení jídel
Glykemický index jídla lze snížit vhodnou kombinací potravin, zejména zařazením vlákniny, bílkovin a tuků, které zpomalují trávení a vstřebávání sacharidů, a tím tlumí vzestup glykémie po jídle. Příklad snížení glykemického indexu:
- Pečivo samotné → rychlé vstřebání sacharidů, vyšší glykemický index
- Pečivo s tvarohem → bílkoviny zpomalují trávení, glykemický index jídla se snižuje
- Pečivo s tvarohem a zeleninou → přidaná vláknina ještě více tlumí vzestup hladiny cukru v krvi
