Laktace – funkce a tvorba mléka

Pokud je kojení četnější, je to impulz pro prsy, že mají tvořit více mléka.

Dostatečný odpočinek pomáhá nejen k samotné regeneraci organismu, ale podporuje i tvorbu mléka. Je-li kojící žena vyčerpaná a málo spí, může se to projevit na množství tvořeného mléka. Doporučuje se spát denně alespoň 7 hodin. Přes den, je-li příležitost, je dobré ulehnout alespoň na okamžik s miminkem.

Příroda to zařídila tak, aby většina živin, které má organismus ženy k dispozici, šla přednostně pro výživu dítěte, tedy do mateřského mléka. Další živiny poté zůstávají mamince, při nedostatečném a málo pestrém jídelníčku může docházet k nedostatku některých důležitých živin – nejčastěji bílkovin, některých vitaminů a minerálních látek. Rovněž u žen, které se nekvalitně stravují, bývá častý nedostatek některých druhů nenasycených mastných kyselin (omega 3), jejichž zdrojem jsou především ryby. Aby mělo dítě i maminka dostatek živin, je vyvážený jídelníček naprostým základem.

Stres, především dlouhodobý, může způsobit snížení tvorby mléka. Nejen během těhotenství, ale i v období kojení je dobré se stresovým situacím vyhýbat. Ne vše lze v životě naplánovat, ale mnohý stres eliminovat můžeme. Organismus ženy je propojeným systémem a při stresu dochází k chemickým změnám a uvolňování nežádoucích stresových hormonů, což se může projevit i výše uvedeným způsobem.

Doporučený příjem tekutin u kojící ženy je 2,5 – 3 litry denně (včetně polévek, kaší a dalších tekutých potravin).

Těhotenství, ale i poporodní čas jsou obdobím hormonálních bouří. Je normální, že šestinedělka může být více citlivá a snáze ji něco rozpláče. Obvykle se jedná o dočasný stav, který se postupně stabilizuje. Důležitá je podpora partnera a širší rodiny, popřípadě přátel, kteří mohou ženě pomoci s péčí o miminko, obstaráním domácnosti, péčí o starší děti či s jinými běžnými denními záležitostmi. Velkou pomocí je rovněž i to, když v prvních dnech a týdnech může někdo ženě navařit. Jak již bylo zmíněno, výživná strava je základ. A v tomto případě je to i velká emocionální podpora.

Pro co nejlepší nastartování laktace je důležité včasné přiložení miminka k prsu, nejlépe hned po narození. Stimulujeme tak nejen tvorbu a uvolňování mléka, ale celkově tak miminku vytvoříme láskyplnější prostředí pro jeho vstup na tento svět. Sáním se miminko nejen vyživuje, ale zároveň i uklidňuje. Rovněž vůně, dotek kůže a hlas maminky v něm vyvolávají uklidňující pocity.

Je běžné, že v prvních hodinách a dnech po porodu se tvoří mléka málo. Maminky ale nemusí mít obavy - je to přirozené. Novorozenec má v prvním dni žaludek velký asi jako třešeň, v následujících dnech zvýší svou velikost zhruba na rozměry vlašského oříšku. Týdenní miminko má žaludek srovnatelný s velikostí meruňky. Z uvedeného je zřejmé, že příroda počítala s tím, že laktace nastupuje postupně. Není-li kojení z jakéhokoliv důvodu možné, pak je na řadě odsávačka, protože i ta dokáže stimulovat tvorbu mléka do té doby, než bude možné miminko přiložit. K podpoře tvorby mléka lze rovněž použít homeopatika a bylinné čaje či doplňky stravy určené pro kojící ženy.

Ukončení laktace je rozhodnutí, které by každá žena měla důkladně zvážit. Pokud se rozhodneme kojení ukončit, pak musíme myslet na to, že jde obvykle o proces nevratný. Existují sice určité způsoby, jak se k laktaci navrátit (tzv. relaktace), nicméně vyžaduje to zvýšené úsilí a výsledek není zaručen. Občas se stává, že žena ukončí kojení z důvodu nadměrné únavy v počátečních obdobích mateřství, čehož ale později může litovat. Nebrání-li tedy kojení vážné zdravotní důvody, pak se doporučuje hledat jiné způsoby řešení a kojení zachovat.

Je-li nutné laktaci ukončit, pak tento proces může trvat různě dlouho. Stejně jako nástup laktace jde u každé ženy jiným tempem, tak i její ukončení se může u různých žen lišit. Obvykle se jedná o otázku několika dní až týdnů. Nejpřirozenější je nechat kojení postupně vyhasnout, tedy pozvolna nabízet dítěti prs méně a méně. Takto dáme prsům signál, že mléko mají tvořit v menším množství. Pokud kojíme batole, a to má již tendence se samo od prsu odstavit a kojení odmítá, pak je třeba prsy odstříkat ručně či za použití odsávačky. Vždy ale odstříkneme jen krátce – do úlevy, abychom naopak tvorbu mléka nepodporovali. Šetrným a pozvolným ukončováním se vyhneme retenci mléka a vzniku bolestivých zatvrdlinek v prsu.

Císařský řez může nástup laktace zpomalit. Pokud je operace prováděna při vědomí ženy pouze s epidurální analgezií, pak je dobré  provést přiložení miminka stejně jako po spontánním porodu co nejdříve. Po císařském řezu v plné narkóze by miminko mělo být k prsu přiloženo co nejdříve, je to ze strany maminky možné. Vlivem aplikace léčiv může být nástup tvorby mléka pomalejší. Postupným přikládáním miminka a kontaktem s maminkou se podpora mléka nastartuje. Je třeba dát procesu čas a přikládat miminko častěji. Nastartování kojení podporuje odpočinek a dostatečná rekonvalescence. Je třeba si uvědomit, že císařský řez je velká břišní operace, a podpora od blízkého okolí ženy je tedy nezbytná.